Vlivná žena s vášní pro lov
Kněžna
Eleonora Amálie von Schwarzenberg se narodila 20. června 1682 v
Mělníku jako třinácté a zároveň poslední dítě Ferdinanda Augusta Lobkowitzce. O jejím dětství a dospívání nemáme téměř žádné informace, zachovaly se pouze deníky, které popisují poslední třetinu jejího života. Tu strávila
v manželském sňatku s Adamem Františkem, který v roce 1719 zdědil po své tetě Marii Arnoštce rozsáhlý Eggenberským majetek a krumlovské vévodství.
Jako vlivná žena byla veřejnosti velmi známá, a to se často stává úrodným polem pro různé pověry a mýty.
Nejmilejší zálibou kněžny byl lov. U žen jejího postavení nebyla tato vášeň obvyklá a mezi krumlovskými starousedlíky vzbuzovala pozornost. Zvláště, když k jejím oblíbeným zvířatům patřil
vlk, zvíře často spojované s upíry. Na
krumlovském zámku dokonce založila jakousi
vlčí chovnou stanici, kde tato zvířata krmila a starala se o ně s udivující péčí. Nocí se ozývalo vytí od zámku po celém městě a mezi krumlovskými měšťany se šuškalo, že Eleonora
holduje černé magii.
Terapie vlčím mlékem
Během manželství s Adamem Františkem porodila dceru Marii Annu. Poté se však pokoušela znovu otěhotnět. Nejen k tomu ji mělo dopomoci
pití vlčího mléka o němž se věřilo, že má zázračné léčebné účinky. Víra se v jejím případě naplnila a v roce 1722 se tehdy
už čtyřicetileté Eleonoře narodil syn Josef Adam I. Schwarzenberg, což se zdálo tehdejším lidem přinejmenším divné. Podhradím se šířily ty nejzákeřnější pomluvy o spojení s ďáblem nebo o tom, že Eleonora je upíří princezna. Mluvilo se o tom, že má z konzumace vlčího mléka
otrávenou krev, neboť tato šelma mohla být spojena se samotným ďáblem, a dokonce se někdy stává pomocníkem upírů.
Otázky nakonec vyvolala i samotná smrt kněžny. Ta umírá krátce po porodu syna v roce 1741. Její pomalá smrt vzbudila podezření, že se
sama stala obětí upíra. Už pouhých devět hodin po smrti krumlovské paní bylo Eleonoře
vyňato srdce, zřejmě proto, aby se z ní nestal upír. Její tělesné ostatky byly pitvány a pod střevy byl objeven nádor o velikosti dětské hlavy.
Tajný pohřeb kvůli upíří nákaze – srdce a tělo zvlášť
Pitevní protokol však neuváděl příčinu smrti,
císařův lékař byl přesvědčen o tom, že kněžnin zdravotní stav vykazuje zřetelné známky upíří nákazy. Pitva tak vlastně nahradila rituální probodnutí srdce ostrým kůlem, což bylo jedno z protivampyristických opatření. Protože si zesnulá přála, aby byla pohřbena v Krumlově, byla tam v noci po pitvě přepravena.
Pohřeb se konal rovněž tajně, v noci 10. května 1741 v postranní kapli krumlovského
kostela sv. Víta. Na náhrobním kameni nebohé Eleonory chybí nejen erb, ale i její příjmení. Blízcí se od ní po smrti distancovali, její jméno nemělo být se Schwarzenbergy jakkoliv spojováno.
V
Třeboni – Domaníně stojí v parku jihovýchodně od rybníka Svět
Schwarzenberská hrobka. Tu založil (dle manželčina přání) Jan Adolf II. Schwarzenberg, manžel nebohé Eleonory Schwarzenbergové. Ačkoliv jsou v hrobce uložena těla Schwarzenbergů, jejich srdce se nacházejí ve zvláštních schránkách v Českém Krumlově, s výjimkou
srdce dítěte kněžny Eleonory, "malého prince", jenž
tragicky zahynul při nehodě kočáru.