Procházka Olomoucí – moravskou metropolí UNESCO

Klenotem města je 32 m vysoký barokní sloup Nejsvětější Trojice, zapsaný na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, který více než 250 let zdobí Horní náměstí. Sloup měří 32 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 12 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Jednotlivé figury v nadživotní velikosti zahalují odlehčené a vzdušné drapérie. Pozlacená replika dělové koule připomíná, že sloup byl (čtyři roky po svém dokončení) několikrát zasažen pruskými děly během obléhání roku 1758. Olomoučtí se vydali v procesí žádat pruského generála, aby jeho vojáci na monument nestříleli. Generál James Keith jejich přání vyhověl, a tak byl sloup dalších škod ušetřen.

Sloupy byly chápany jako ztělesnění modlitby za ochranu proti morovým epidemiím, proto byl také ten olomoucký postaven v letech 1716-1754 (epidemie se hanácké metropoli nevyhnula v letech 1713-1715). Původcem, autorem i mecenášem byl architekt Václav Render. Po jeho smrti na sloupu pracovala řada dalších lokálních umělců, z nichž nejvýznamnější byl sochař Ondřej Zahner, který vytvořil z pískovce jedenadvacet soch v nadživotní velikosti. Sousoší bylo posvěceno v roce 1754, i za účasti císařovny Marie Terezie.
 

Co se skrývá uvnitř sloupu?

Uvnitř sloupu je malá kaple s reliéfy znázorňujícími Kainovu oběť části své úrody, Ábelovu oběť prvorozených jehňat, Noeho první zápalnou oběť po potopě, Abrahámovu oběť Izáka a jehněte a Ježíšovu smrt na kříži. V pozadí tohoto reliéfu lze vidět města Jeruzalém a Olomouc. V minulosti se v kapli konaly bohoslužby, z důvodů miniaturního prostoru byl v kapli jen kázající kněz, věřící stáli venku okolo sloupu. Díky zvláštní konstrukci oken ve sloupu a akustice bylo knězovo kázání slyšet na velké části náměstí. Pod jednou z desek podlahy je ukrytý tajný otvor, který ústí do chodby, která vede vně bývalé olomoucké pevnosti. Interiér sloupu je přístupný od dubna do září.

Svým rozsahem i hojnou sochařskou výzdobou se sloup řadí mezi nejvýznamnější evropská díla svého druhu a je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 2000.
 

Olomoucký orloj – místo svatých proletáři

Původně gotická, později renesančně upravená radnice s vyhlídkovou věží a orlojem stojí takřka v těsném sousedství Sloupu. K výrazné změně orloje dala podnět událost z konce 2. světové války, kdy podobně jako v Praze byl poškozen střelbou. Škody se týkaly především fasády a bočních fresek, ostatní části, jako planetárium, číselníky, figury, zvonkohra a především strojní část orloje zůstala naštěstí neporušena. Z doporučení památkového ústavu v Brně z roku 1946 mělo být ale vytvořeno "dílo zcela nové a v duchu současné doby".

V letech 1947–1955 tak vzniklo opravdu unikátní dílo podle návrhu Karla Svolinského, který navrhoval mozaiky (pro celkovou plochu 100 m² byly vyrobeny 4 miliony různobarevných skleněných dílků) a jeho manželky Marie, která vytvořila pohyblivé figurky. Je to snad jediný orloj na světě, který vzdává hold chemikovi a různým dělnickým profesím, ale v duchu tradic neopomíjí ani folklórní Jízdu králů a Průvod královniček. Alegorie dvanácti měsíců a různé detaily svým neobvyklým pojetím budí nepřetržitý zájem domácích i zahraničních turistů.

Až 75 cm vysoké pohyblivé figurky z lipového dřeva zobrazují tkadlenu, řezníka, bednáře, matku s dítětem, úředníka, sportovce – diskaře, selku, kováře, zahradníka, házenkářku, kopáče a zedníka. Orloj odehraje tři lidové písně: "Za Náměšťó na kopečko", "Daleká, šeroká je cesta po Holomóc", "Vrbe se nám zelenajó". Celá produkce je završena skřípavým zvukem zakokrhání kohouta, který několikrát zamává křídly. Produkce je k vidění denně v pravé poledne.

Historické "zbytky" starého orloje si můžete prohlédnout ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Jedná se především o Fabriciovu planisféru z roku 1575 (který je s průměrem 146 cm jeden z největších dochovaných astrolábů na světě). Čtyři samostatné kvadranty jsou z pozlaceného měděného plechu a na povrchu jsou vyryty astronomické údaje, na obvodu pak roční kalendářní stupnice s 365 a čtvrt dílkem, včetně svátků. Vyznačeny jsou také obratníky, polohy mezi nimi v podobě jemných kruhů a nejvýraznější hvězdy na obloze. V sestavě bylo také pohyblivé Slunce a Měsíc s fázemi.
 

Kašny, kostely i Pevnost poznání

Téměř na každém kroku v historickém centru města můžete obdivovat soubor kašen, inspirovaných příběhy antické mytologie. Na Horním náměstí najdete hned tři, a to kašnu bájného zakladatele města Olomouce Caesara, Herkulovu kašnu a novodobou kašnu Arionovu. Dolní náměstí zdobí kašna Jupiterova a nejstarší olomoucká kašna Neptunova z roku 1683, v ulici 8. května stojí Merkurova kašna a na náměstí Republiky kašna Tritonů.

Z duchovních památek byste neměli vynechat kostel sv. Mořice s vyhlídkovou věží, chrám sv. Michala a především katedrálu sv. Václava s mauzoleem slavných biskupů, součást národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V jejím těsném sousedství navštivte Arcidiecézní muzeum, jehož součástí je vzácný románský biskupský palác, spojený s počátky olomouckého biskupství v 11. století.

S dětmi byste neměli minout Pevnost poznání, což je první interaktivní muzeum popularizace vědy na střední Moravě. Sídlí v areálu Korunní pevnůstky a patří do kategorie tzv. science center, poskytujících neformální prostředí pro hravé objevování přírodních a společenských jevů. Jednotlivé expozice se věnují například vodě, světlu a tmě, nechybí ani vědecké dílny a digitální planetárium.