Podobně jako historie
Žďáru nad Sázavou je i původ
poutního kostela úzce spjat se zdejším
cisterciáckým klášterem, jehož založení inicioval v polovině 13. století Přibyslav z Křižanova. Rozkvět kláštera v období baroka završila celková přestavba areálu a klášterního kostela za
opata Václava Vejmluvy. Od roku 1709 spolupracoval s architektem
Janem Blažejem Santinim a společně vytvořili dílo ohromné umělecké hodnoty, jehož nejcennějším klenotem je právě poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Pokud navštívíte rozlehlý
areál zámku a bývalého cisterciáckého kláštera, nemůžete si nevšimnout gotické
trojlodní baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Při jeho přestavbě
Santini opticky zkrátil 76 m dlouhou hlavní loď zhuštěním klenebních polí v blízkosti příčné lodi. Některé části chrámu se ovšem dochovaly
v původní gotické podobě, například lomený vstupní portál a křížová klenba v severní kapli.
Expozice nové generace i Dolní hřbitov
Severně od kostela se nachází honosná
budova prelatury s expozicemi
Muzea nové generace. Muzeum nabízí unikátní spojení nejmodernější audio a videotechniky s klíčovými momenty historie bývalého cisterciáckého kláštera a zámku ve Žďáru nad Sázavou. S virtuálními průvodci
prožijete příběhy osobností, které významně ovlivnili tento unikátní areál i historii tohoto místa.
Jednou z prvních staveb, kterou pro
žďárský klášter, konkrétně opata Václava Vejmluvu, realizoval
Jan Blažej Santini – Aichl je tzv.
Dolní hřbitov. Stavba hřbitova byla vyvolána reálnou hrozbou morové epidemie, která se ovšem žďárskému panství nakonec vyhnula. Stavba Dolního hřbitova je založena na půdorysu trojúhelníku – symbolu nejsvětější Trojice. Půdorys kostela by měl představovat lidskou lebku. Dohromady jde o
kabalistický symbol úplnosti, vítězství života nad smrtí. Uprostřed původní části hřbitova stojí socha anděla, který pozounem svolává mrtvé k poslednímu soudu.
Vlakový model Vysočiny
Pokud navštívíte Zelenou horu
s dětmi, neměli byste po prohlídce minout
modelové království železnic je jedno z největších v Česku a má za svůj námět
železniční a kulturní památky na
Vysočině. Na ploše 50 m
2 najdete žel. stanice Žďár nad Sázavou se strojírenskou firmou Žďas, hrad
Pernštejn, viadukt v Dolních Loučkách a další detaily regionu.
Každý, kdo sem zavítá, je ihned pohlcen světem modelové železnice s
houkajícími vlakovými soupravami a krajiny, která si v ničem nezadá s tou skutečnou. Zmenšený model regionů Novoměstsko, Žďársko, Bystřicko a Nedvědicko s funkční železnicí je
vystaven ve žďárském kulturním domě.
Vycházkový okruh za sochami Michala Olšiaka
Asi 3,5 km od Žďáru v
Hamrech nad Sázavou najdete patnáctikilometrový
vycházkový okruh. Spojuje mnoho zajímavých míst v okolí obce. Je možné projít jej celý, nebo po částech, začít kdekoliv na jeho trase a skončit na stejném místě, či jinde. Většina trasy je také dobře sjízdná na kole, jen krátké úseky jsou obtížnější.
Hamrech poblíž hlavní silnice ze
Žďáru na
Havlíčkův Brod se nachází
socha Koně vytahujícího povoz z bažin, pod Rozštípenou skálou na vás čeká 2,5 metrů vysoká
hlava Mamuta, u remízku za Klafarem na Hamerském vycházkovém okruhu najdete
Mamlase, který tu střeží krásný výhled na město Žďár nad Sázavou a nedaleko benzínové pumpy vítá návštěvníky obce
žabošnek Hamroň. I další Olšiakovy plastiky se nacházejí převážně ve zdejším kraji. V obci Račín mají přímo
u rybníka sochu Raka, v Obyčtově
Želvu, ve Škrdlovicích
Hrochy, v obci Tři Studně mezi rybníky Medlov a Sykovec se nachází
socha Výra, u Pilské nádrže
Lev a Orlice, v
Bítově nedaleko
Vranovské přehrady Krkavec a v Poděšíně plastika
Stromu. Trošku z ruky je betonová
socha Žáby, tou se pyšní
Trsice u Olomouce.