Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Sochy, které zdobí Karlův most

Sochy ve směru na Malou Stranu vlevo

• Sv. Ivo – patron právníků; vdova s dětmi vzhlíží k světci, který se jich ujal před soudem.
• Sv. Barbora, Markéta a Alžběta – uprostřed Barbora, napravo Markéta, nalevo Alžběta. Sousoší vzniklo na popud císařského rady Jana Václava Obyteckého z Obytce – sv. Barbora ho měla chránit před náhlou smrtí).
• Pieta (Oplakávání Krista) – sousoší objednala pražská obec za peníze z veřejné sbírky. V 15. století tu byla Boží muka.
• Sv. Josef s Ježíšem
• Sv. František Xaverský – dolní část sousoší tvoří postavy z exotických zemí, kde František působil jako misionář – Číňan, Tatar, mouřenín a Ind, kteří nesou desku se stojícím sv. Františkem. Před ním klečí pohanský kníže, přichystán přijmout křest.
• Sv. Kryštof – původně zde stála strážnice, která se při povodni 1784 zřítila do vody i se strážníky. Sv. Kryštof je patronem cestujících, lodníků, plavců, ochránce proti bouřím a vodě.
• Sv. František Borgiáš – autor Ferdinand Maxmilián Brokof (1710); ústřední postava třetího generála řádu jezuitů, pocházejícího ze slavné katalánské rodiny Borgiů
• Sv. Ludmila s malým Václavem
• Sv. František Serafinský – sousoší nechal zhotovit hrabě František Kolowrat-Liebštejnský na památku záchrany císaře Františka Josefa I. při atentátu roku 1853.
• Sv. Vincenc Ferrerský a sv. Prokop – dominikán Vincenc, pocházející z bohaté valencijské rodiny Ferrero, křísí nebožtíka v rakvi a se zdviženou rukou vyhání ďábla z posedlého člověka. Český patron, zakladatel a opat Sázavského kláštera Prokop, odstrkuje berlou satana. Na soklu jsou tři karyatidy – poprsí Saracéna a Žida, obrácených sv. Vincencem ke křesťanství, a plačícího démona, spoutaného sv. Prokopem.
• Bruncvík – mimo řadu soch na podstavci ve vodě stojí socha rytíře s taseným zlaceným mečem v pravici, erbem po boku a se lvem u nohou. Bruncvík vlastnil zázračný meč, který podle pověsti na jeho přání sám srážel hlavy nepřátelům. Při opravě Karlova mostu po povodni z roku 1890 byl prý v mostovce skutečně objeven velký zrezivělý meč.
• Sv. Mikuláš Tolentinský – světec žijící na přel. 13. a 14. století proslul svými zázraky a uzdravováním nemocných. V 18 letech vstoupil do řádu augustiniánů, působil v italském městě Tolentino. Socha, zobrazující světce podávajícího chléb chudým, vznikla na objednávku augustiniánů od sv. Tomáše.
• Sv. Luitgarda neboli Sen Sv. Luitgardy – Luitgarda žila na přel. 12. a 13. století na území dnešní Belgie, byla členkou cisterciáckého řádu; jeptiškou se stala na základě zjevení Krista, který ji volal, aby ho následovala. Posledních 12 let svého života byla slepá a před smrtí se jí zjevil ve snu Ježíš na kříži, objal ji a přitiskl její ústa k ráně na svém boku. Tuto událost zobrazuje Braunovo sousoší.
• Sv. Vojtěch – Slavníkovec Vojtěch byl druhým pražským biskupem, zasloužil se také o založení benediktinského kláštera v Břevnově. Vyvraždění svého rodu Vršovci přežil díky tomu, že v té době pobýval v Římě. Po návratu se rozhodl působit jako misionář mezi pobaltskými Prusy v Pomořanech, kde zemřel roku 997 mučednickou smrtí. Je světcem uctívaným v celé střední Evropě.
• Sv. Jan z Mathy, Felix z Valois a Ivan – monumentální sousoší objednal hrabě František Josef Thun jménem řádu trinitářů, který založili ve 12. století sv. Jan a Felix a který měl za úkol vykupovat křesťany z pohanského zajetí. Na skále stojí sv. Jan s rozlomenými pouty, vedle něj sv. Felix, o něco níže poustevník Ivan, jako zástupce zemských patronů. V dolní části skály je zamřížovaná jeskyně s uvězněnými křesťany, které hlídá pes a Turek s důtkami a šavlí. Za Turkem stojí jelen s křížem mezi parohy, který připomíná období, kdy oba zakladatelé řádu žili v lesích jako poustevníci a při rozjímání je vyrušilo zjevení jelena s červenomodrým křížem na hlavě.
• Sv. Václav – socha vznikla na náklad Pavla Aloise Klára, syna zakladatele Klárova ústavu slepců, k 25. výročí založení ústavu.

Sochy ve směru na Malou Stranu vpravo

• Madona a sv. Bernard – uprostřed sousoší stojí Panna Maria s Jezulátkem, k ní vzhlíží vpravo klečíci sv. Bernard v řeholním rouchu, andílek před ním drží opatskou pokrývku hlavy. V levé části kromě andílků jsou atributy Kristova utrpení – kříž, hřeby, kladivo a kleště, figura kohouta a veraikon – upomínka na pověst o Veronice, která zmučenému Kristu podává šátek k otření tváře, do něhož se zázrakem otiskl jeho obličej.
• Bradáč – patří k našim nejstarším veřejným plastikám. Původně byla na třetí klenbě Juditina mostu na staroměstské straně, při zaklenutí ramene byla vyňata a zazděna do nábřežní zdi mezi Karlovým mostem a křižovnickým klášterem do téže výšky. Plastika Bradáče byla prvním staročeským vodoznakem. Vědělo se, kam až voda v městě dosáhne, když vystoupí k bradě, nosu nebo jeho uším.
• Madona, sv. Dominik a sv. Tomáš Akvinský – oba světci, zakladatelé dominikánského řádu, přijímají od Madony růženec. Pod Madonou je zeměkoule v oblacích a symbolický pes s pochodní v tlamě (Domini canes = psi Páně).
• Kalvárie, sv. Kříž – kříž jako první ozdoba mostu zde stával už za Karla IV., od té doby byl několikrát vyměněn. Silně zlacený nápis v hebrejštině "Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů" (Kadoš, Kadoš, Kadoš, Adošem Cevaot) okolo kříže byl podle nápisu na podstavci a podle pověsti pořízen královským tribunálem roku 1696 z pokuty Žida, který se posmíval kříži. Pověst však není pravdivá, odsouzený se stal obětí lživého udání. Pro židovské občany a návštěvníky města je nápis nepochopitelný a uráží jejich náboženské přesvědčení, proto sem byly 8. 3. 2000 umístěny tři tabulky s vysvětujícím nápisem.
• Sv. Anna – světice je zobrazena v dobově oblíbené podobě samotřetí, tzn. ve společnosti své dcery Panny Marie a vnuka Ježíška, který objímá zeměkouli s křížkem a Anna ho chová na ruce.
• Sv. Cyril a Metoděj – sousoší z let 1928-38 stojí na místě Brokofova sousoší Ignáce z Loyoly, které se při povodni roku 1890 zřítilo do Vltavy
• Sv. Jan Křtitel – Jan Křtitel, patron johanitů – maltézských rytířů, má u levého boku kříž a mušli, připomínající Kristův křest.
• Sv. Norbert, Václav a Zikmund
• Sv. Jan Nepomucký –  dílo Jana Brokofa (1683) je nejstarší plastikou na mostě. Tato socha sv. Jana Nepomuckého se stala závazným ikonografickým vzorem, podle níž vznikaly a vznikají další sochy světce u nás i v cizině. Pět hvězdiček kolem světcovy hlavy, rocheta, kříž a palma mučednictví jsou jeho neodlučitelnými atributy. Hvězdy se údajně objevily nad hladinou, když byl Jan Nepomucký svržen do vody. Mají symbolizovat 5 písmen latinského slova "tacet", což znamená "mlčí". Na levém reliéfu podstavce je zpověď královny Žofie, na pravém je zobrazeno Nepomukovo svržení do Vltavy, uprostřed nápis a bronzový znak donátora. Položí-li se ruka na kříž tak, aby se každý prst dotýkal jedné z hvězd, splní se prý tajné přání.
• Sv. Antonín Paduánský – pískovcová socha kazatele v řádovém rouchu mnichů františkánů s Ježíškem a lilií; u nohou světce stávala dříve ozdobná tepaná lucerna.
• Sv. Juda Tadeáš – jeden z Kristových apoštolů, drží evangelium a kyj, kterým ho zabili pohané.
• Sv. Augustin – světec drží hořící srdce a šlape po kacířských knihách.
• Sv. Kajetán – socha s typickými barokními ozdobami andělíčky a obláčky, za sochou vysoký trojhran, který symbolizuje sv. Trojici. Sochu pořídil bývalý konvent kajetánů (theatinů) v Praze. Sv. Kajetán v 16. století tento řád založil, aby pomáhal lidem při morových epidemiích.
• Sv. Filip Benicius – jediná mramorová socha na Karlově mostě byla vytvořena v Salzburku na objednávku řádu servitů, jehož členem byl i její autor. Sv. Filip byl tak horlivým kazatelem, že byl jmenován generálním vikářem řádu; měl se stát i papežem, ale toto poslání odmítl (připomíná papežská tiára za jeho pravou nohou).
• Sv. Vít – světec v oděvu římského legionáře (pocházel ze Sicílie, žil ve 3. století) stojí na skále se lvy, ke kterým byl uvržen, aby ho zabili. Místo toho si však mírně lehli k jeho nohám. Předtím byl namáčen v kotli s vroucí smolou, ale vyvázl bez jediného zranění. Nakonec byl v žaláři mučen tak dlouho, dokud nezemřel. Sv. Vít je patronem české země, je také ochráncem lidí trpících epilepsií, tanečníků, herců a komiků; kníže Václav získal od císaře Jindřicha ramenní kost světce a zasvětil mu chrám, který nechal postavit.
• Sv. Kosma a Damián se Salvátorem ˜– sousoší vzniklo na objednávku lékařské fakulty (sv. Kosma a Damián jsou patrony lékařů), oba světci jsou oblečeni v dobových úborech profesorů pražské univerzity, drží nádoby s léky a mučednické palmy.

Karlův most se stavěl bez vajec římskou technikou

Víte, že...?

• Mostecké brány Karlova mostu sloužily jako uzamykatelné strážkyně Starého Města a Malé Strany?
• Detailní forenzní analýza v minulých letech stopovou přítomnost stop "vajec" (slepičího albuminu) ve zdivu prokázala a současně vyloučila albumin kachní nebo holubí. Podle vědců se jedná o zbytky potravy dělníků – představa středověkého kameníka, který si v polední pauze na hromadě písku loupe ke krajíci chleba vajíčko na tvrdo a slupky háže pod sebe, je sice na hony vzdálená zkazkám o fůrách vajec zpevňujících konstrukci, ale realitě odpovídá docela dobře
• Roku 1621 tu byly pro výstrahu na několik let zavěšeny koše s hlavami 12 z pánů, popravených na Staroměstském náměstí
• V roce 1723 byl most osvětlen olejovými lucernami
• Až do roku 1841, kdy byl dostavěn most císaře Františka I., byl Karlův most jediným komunikačním spojením přes Vltavu v Praze
• Od roku 1883 jezdila po mostě koňská tramvaj, kterou nahradila roku 1905 elektrická dráha a v roce 1908 autobus? Provoz automobilů na mostě skončil roku 1965
• Sedící socha Karla IV. na Staroměstské mostecké věži má skutečnou podobu panovníka
• Malostranská mostecká věž byla ve svém základu součástí původního Juditina mostu
• Originály soch jsou umístěny v lapidáriu Národního muzea či v Gorlici na Vyšehradě