Staroměstská a Malostranská mostecká věž: brány Karlova mostu, které se pletou i Pražanům

Staroměstská mostecké věž (brána do Starého Města) byla postavena společně s Karlovým mostem v 70. a 80. letech 14. století. Kromě funkce obranné byla koncipována zároveň jako symbolický vítězný oblouk, kterým procházeli čeští králové na své korunovační cestě, která začínala v Královském dvoře (na místě dnešního Obecního domu) na Starém Městě a končila v katedrále svatého Víta.

Vstup na Malou Stranu střeží Malostranská mostecká věž. Tvoří ji dvě stylově odlišné nestejně vysoké věže propojené branou. Menší původně románská věž, pochází z 12. století, její dnešní renesanční podoba pochází z roku 1591. Vyšší z obou věží byla postavena v roce 1464 a navazuje svou pozdně gotickou architekturou na Parléřovu Staroměstskou mosteckou věž. Z jejího ochozu se otevírá nádherný výhled na plynoucí Vltavu a historické jádro metropole.
 

Staroměstská věž s magickým zaříkáním přestála švédské vojsko

Staroměstská věž stojí na Křižovnickém náměstí, na pilíři mezi prvním a druhým obloukem Karlova mostu a je součástí Starého Města. O výstavbu se postaralaa parléřovská stavební huť v jejímž čele nestál nikdo jiný, než Petr Parléř. Vznikla při stavbě Karlova mostu z pískovcových kvádrů. Má tvar hranolu s cimbuřím a střechu doplňují čtyři nárožní věžičky. Od hladiny Vltavy měří 65 metrů, na ochoz vede 138 schodů. Věží prochází brána o šířce 8 metrů s typickým gotickým lomeným obloukem. V dobách minulých se dala uzavřít těžkými vraty.

Celá věž je zvenčí i zevnitř krásně zdobná. Kromě monumentální výzdoby, připomínající dobové osobnosti, svaté patrony, symboly českých králů nebo erby a znaky Království českého či Svaté říše římské, bylo třeba bráně (potažmu celému mostu) zajistit také magickou ochranu. Na boku věže se tak nacházejí dva nápisy, které nemají mezery mezi slovy a lze je číst stejně zleva do prava a naopak. Podle středověké mystyky se jedná o ochranu před nepřátelskými silami – démoni se mají při jejich čtení chytit do nekonečné smyčky. Nápisy jsou tohoto znění: Signate, signate, mere me tangis et angis a Roma, tibi subito motibus ibit amor (Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen; Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska). Možná na síle těchto formulí něco bude, protože Staroměstská mostecká věž odolala švédskému vojsku, které se neúspěšně snažilo probojovat se z Pražského hradu do Starého Města. Další zkouškou prošla v roce 1848, kdy se stala centrem revolučních bouří a během pouličních nepokojů byla značně poškozena. Na její opravě pracoval v letech 1874 až 1878 Josef Mocker.

Staroměstská věž je přístupná denně, od 10:00 do 19:00 hodin, v letních měsících od 9:00 do 20:30 hodin. Za vstup dáte 190 Kč. Výhodné kombinované vstupné na obě věže přijde na 280 Kč.
 

Mostecká dvojvěž jako věznice, celnice i hláska

Vyšší z obou věží stojících na malostranském břehu Vltavy je nejmladší částí celého Karlova mostu. Byla postavena po roce 1464 na náklad českého krále Jiřího z Poděbrad na místě starší věže. Věž z opuky chránila Malou Stranu a byla součástí levobřežního opevnění Prahy. Výška věže je 43,5 m, ochoz byl založen ve výšce 26 m. Původně měla mít zřejmě bohatou sochařskou výzdobu, připravené niky pro umístění soch ale zůstaly prázdné. Během staletí byla využívána jako sklad a vzhledem ke své dispozici také jako hláska, tedy podobně jako věže u sv. Mikuláše nebo na Staroměstském náměstí. Za třicetileté války nebyla poničena tolik jako věž na druhém břehu, neboť Švédové ji získali bez většího odporu. Její dnešní podoba  pochází z let 1879 až 1883, kdy byla upravena podle návrhů architekta Josefa Mockera.

Nižší mostecká věž zvaná Juditina je v jádru románská. Pamatuje časy, kdy se v sousedství prvního kamenného mostu přes Vltavu usídlili johanité (maltézští rytíři). Ti zde poskytovali útočiště zbožným poutníkům a strážili jejich bezpečí i s mečem v ruce. Ve 12. století byl areál johanitů první stavbou na tomto konci mostu. Ostatně české Velkopřevorství maltézských rytířů má své sídlo na Malé Straně dodnes a je nejstarším velkopřevorstvím na světě. Na začátku 15. století bylo ve věži zřízeno vězení pro nejtěžší provinilce. Od konce 16. století do roku 1784 sloužila jako celní úřad. Potom vystřídala několik majitelů a od roku 1893 patří městu. Ve sklepení věže je dochován významný soubor rytin z poloviny 13. století, které zachycují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou hvězdu a několik šlechtických erbů.

Branou mezi oběma věžemi se vchází na Malou Stranu. Brána má nadezdívku s cimbuřím, je opatřená znaky zemí Václava IV. (lev lucemburský, lev český a moravská orlice, pod nimi znak Starého Města na straně mostní, vratislavská orlice, český lev, dolnolužický znak, pod nimi erb malostranský do Mostecké ulice). Malostranská mostecká věž je přístupná denně, od 10:00 do 19:00 hodin, v letních měsících od 9:00 do 21:00 hodin. Vstup stojí 190 Kč, výhodné vstupné nabízí kombinovaná vstupenka na obě věže za 280 Kč.