Trinitáři vznikli v 12. století v době, kdy se křesťanský a muslimský svět střetával nejen v křížových výpravách, ale i na moři a obchodních cestách. Mnoho poutníků a vojáků končilo v otroctví a jejich osud býval krutý. Změnit to chtěli
dva Francouzi –
svatý Jan z Mathy (1160–1213) a
poustevník svatý Felix z Valois (1127–1212). U
lesa Cerfroid v údolí říčky Le Clignon poblíž dnešní
vesnice Brumetz severovýchodně od
Paříže založili první klášter,
Couvent de Cerfroid. Roku 1198 byl jejich řád oficiálně potvrzen
papežem Inocencem III.
Trinitáři, rytíři svobody a vykupitelé otroků

Symbolem trinitářů se stal
červený a modrý kříž – znak, který se objevuje nejen na řádových oděvech, ale i na mincích, dokumentech a náhrobcích. Barvy měly připomínat
Kristovu oběť a
milosrdenství Panny Marie. Ačkoli měli trinitáři kontemplativní základ, jejich skutečné poslání se odehrávalo mimo klášterní zdi: vykupovali křesťanské otroky z muslimského zajetí, často v přístavech severní Afriky. Pokud chyběly peníze, nabízeli výměnou sami sebe.
Ještě za života
sv. Jana z Mathy vznikl známý
pařížský klášter trinitářů, a to na místě, kde stával
kostel sv. Mathurina. Proto se trinitářům říkalo též
mathurini. V době největšího rozmachu, tedy v 15. století, měli trinitáři po celém světě asi
800 klášterů a tisíce členů. Odhaduje se, že za dobu své existence vykoupili ze zajetí přibližně
1 400 000 zajatců. Jejich přítomnost se šířila po celé Evropě: od
Pyrenejského poloostrova po
Itálii, od
Francie po
Polsko. Jen české země zůstávaly stranou, a to až do 18. století.
Zašová: místo zázraků i mnišského ticha

Obec
Zašová na
Valašsku si v roce 2025 připomněla
300 let od benedikce poutního kostela Navštívení Panny Marie. Právě rok 1725 se pojí i s příchodem trinitářů, kteří zde založili jediný dochovaný trinitářský klášter na našem území.
Když se totiž trinitáři objevili v našich zemích, jejich
řád už měl za sebou historii dlouhou úctyhodných 500 let. První klášter vznikl v roce 1705 v
Praze Na Slupi, během 18. století přibyly kláštery v
Holešově a ve
Štěnovicích u
Plzně.
Za vznikem
poutního areálu v Zašové stáli
Žerotínové, konkrétně
František Ludvík z vízenberské větve, císařský rada a hejtman Opolsko-frankenberského kraje. Při slavnostním vysvěcení nového chrámu roku 1725 byl
milostný obraz Panny Marie Zašovské přenesen z původního dřevěného kostelíka a předán do péče
řeholníků řádu Nejsvětější Trojice. Ve stejném roce byl položen
základní kámen kláštera, do něhož se trinitáři nastěhovali o tři roky později.
Zakladatel kláštera však stanovil jasná pravidla:
v klášteře nesmělo žít více než třinácti bratrů, měli zákaz konat sbírky, museli ovládat moravský jazyk a věnovat se výuce katechismu a duchovní službě v okolních farnostech. Trinitáři v Zašové skutečně nebudovali teologické akademie, ale
sloužili poutníkům, vyučovali lid a spravovali duchovní život celé oblasti. Kromě toho také upravili
pramen v
poutním areálu Stračka, jehož voda byla pokládána za zázračnou. Právě tady, na
Valašsku pod dohledem
Zašovské Madony, v dalších letech působil řád, jehož hlavním posláním byla
služba svobodě, víře a milosrdenství.
Zánik za josefínských reforem

Stejně jako stovky dalších klášterů a řeholních domů po celé monarchii byl
trinitářský klášter v Zašové zrušen dekretem
císaře Josefa II. Řeholníci museli klášter opustit, poutě byly zakázány, majetek zabaven. Úřady sebraly na
dva tisíce knih, několik krav a koní, ale především velké množství
liturgického stříbra,
monstrance, ciboria, relikviáře, svícny, oltáře i
mešní roucha.
Přesto víra nezanikla. I když byly
poutě i průvody oficiálně zakázány, lidé z
Valašska do
Zašové chodili dál, tajně nebo v malých skupinách. Kostel zůstal funkční a přetrval jako
poutní místo až dodnes. Z kláštera samotného se dochovala jen budova. Památky na působení mnichů trinitářů se téměř nedochovaly, ale některé předměty z jejich doby jsou dosud k vidění v interiéru kostela.
Trinitáři dnes: návrat do Evropy

Po josefínském zákazu a napoleonských válkách přežíval řád jen v několika zemích. V současnosti působí
trinitáři hlavně v
Africe a Latinské Americe, kde se věnují pastoraci, vzdělávání a humanitární pomoci. Trinitáři se ale postupně vracejí i do
Evropy. Znovu se usadili ve
Španělsku, Itálii,
Francii,
Rakousku a
Polsku.
Jejich původní poslání – vykupovat otroky – se dnes přetváří v
boj za lidskou důstojnost, svobodu a sociální spravedlnost. Trinitáři stále existují – tiší, nenápadní, ale věrní svému odkazu. V českých zemích po nich zůstal jediný konkrétní otisk –
Zašová, skrytý kout
Valašska, kde lidé nepřestali věřit v zázrak.
Kam na výlet za trinitáři: pohádkový orloj a Turek z Karlova mostu

S
Kudy z nudy se
do Zašové můžete vydat na výlet za kuriozitami (a prohlédnout si třeba
pohádkový dřevěný orloj v Kotěhůlkách), ale s trinitáři se potkáte i tam, kde byste to vůbec nečekali. Tím místem je
Karlův most v Praze. Monumentální
sousoší zakladatelů řádu svatých Jana z Mathy a Felixe z Valois a sv. Ivana objednal jménem řádu trinitářů
hrabě František Josef Thun, autorem byl sochař
Ferdinand Maxmilián Brokoff. Na skále stojí sv. Jan s rozlomenými pouty, vedle něj sv. Felix, o něco níže poustevník Ivan, jako zástupce zemských patronů. V dolní části skály je
zamřížovaná jeskyně s uvězněnými křesťany, které hlídá pes a Turek s důtkami a šavlí. Za Turkem stojí jelen s křížem mezi parohy, který připomíná období, kdy oba zakladatelé řádu žili v lesích jako poustevníci a při rozjímání je vyrušilo zjevení jelena s červenomodrým křížem na hlavě.
Oblíbenou figurou pražských pověstí není žádný ze světců, ale
Turek s důtkami, který hlídá zamřížovanou kobku s nebohými křesťany. Figura s prvky karikatury dala sousoší přezdívku
Turek na pražském mostě. Vážně se k němu spousta legend a je také
oblíbenou postavou různých pátracích her a dobrodružství. Schválně, víte, kolik knoflíků má na vestě?
Poznejte historii a současnost trinitářů, od jejich misie osvobození otroků po kulturní stopu v českých zemích, včetně kláštera v Zašové.
Trinitáři byl řád Nejsvětější Trojice pro vykupování zajatých otroků, který byl založen ve 12. století s posláním vykupovat křesťany z muslimského zajetí.
Jediný dochovaný trinitářský klášter na území České republiky se nachází v obci Zašová na Valašsku.
Hlavním symbolem trinitářů je červený a modrý kříž, který připomíná Kristovu oběť a milosrdenství Panny Marie.
Za josefínských reforem byl trinitářský klášter v Zašové zrušen, majetek zabaven a mnichům bylo nařízeno opustit klášter.
Na Karlově mostě v Praze se nachází monumentální sousoší zakladatelů řádu trinitářů, které je populární turistickou atrakcí.
Trinitáři reprezentují hodnoty svobody, víry a milosrdenství, a to jak ve své historické misi vykupovat otroky, tak v současné humanitární a vzdělávací činnosti.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.