1645 – Brno v obležení – výstava v Muzeu města Brna

První celoevropský konflikt nazvaný třicetiletá válka od roku 1618 sužoval značnou část střední a západní Evropy.

Brnu se válka vyhýbala, dokud v roce 1643 poprvé nepřitáhl nepřítel. Švédská armáda pod velením polního maršála Lennarta Torstenssona měla Brno dobýt a připojit ho k dalším obsazeným městům – zejména Olomouci. Ale obléhání museli „Švédové“ náhle zanechat a odtáhnout do jiné války. 

Vojenský velitel, nově jmenovaný Francouz Raduit de Souches, dbal na to, aby se město připravovalo na další možné ohrožení. Dostavovalo se opevnění, bylo demolováno předměstí, aby neposkytlo krytí nepříteli. O dva roky později skutečně švédská armáda přitáhla znovu. 

Švédský polní maršál Lennart Torstensson se švédskou armádou, která se ale skládala většinou z německých žoldnéřů, 3. května roku 1645 přišel k Brnu od jihu. Za sebou měli vítěznou bitvu u Jankova (3. března 1645) a dobytí okolí Vídně.

Brno a pevnost Špilberk byly v pohledu švédského vojevůdce pouhou překážkou zásobovacích cest při plánovaném obležení Vídně. Myslel si, že město do týdne padne a celou svojí silou se vrhne zase na Vídeň. 

Mýlil se.

Brno odolávalo čtyři dlouhé měsíce a vyčerpaná švédská armáda od něj musela odtáhnout.

Na straně obránců byly ztráty minimální – přibližně 250 obránců. Švédská armáda přišla téměř o 8000 vojáků, ať už v boji, dezercemi nebo nemocemi. 

Obléhání města Brna v roce 1645 není pouze událostí minulosti. Do dnešních dnů se podílí na sebeidentifikaci hlavního města Moravy a do dnes přetrvávají legendy o zázračné obraně. Každoročně se tyto události připomínají na městských slavnostech – Dnech Brna na výročí generálního útoku na město – 15. srpna. 

Na téma příběhu obleženého města Muzeum města Brna připravuje výstavu, která bude otevřena v srpnu tohoto roku. Návštěvník se zde seznámí s tématy, které se obleženého města týkají. A každé téma zde bude personalizované – víra v odolání nepříteli se tak bude ozývat v modlitbě pátera Martina Středy a odhodlání k obraně návštěvník uslyší od studenta, který se účastnil jako dobrovolník ve studentské kompanii. A právě prapor této studentské kompanie bude jeden ze zásadních exponátů, který budou moci návštěvníci vidět. 

Výstava však nepředkládá pouze příběhy Brňanů, ale myslí i na osudy vojáků, kteří pracovali v zákopech a válka pro ně byla profesí. O těžkostech vojenské služby tak promluví například prostý voják Georg Erdhart s manželkou Alžbětou.

Celý květen se nesl v duchu prvních střetů se švédskými vojáky, snahy jakkoli zpomalit kopání obléhacích zákopů a nebezpečných min. Brňané podnikli několik úspěšných výpadů na nepřítele a hájili městské hradby i opevnění Špilberku. Naši kolegové teď pracují na tom, aby jejich příběh nebyl zapomenut.