Barokní lékárna na Špilberku

Muzeum města Brna lékarně vyhradilo důstojný a klimaticky odpovídající prostor v rámci stálé expozice Brno na Špilberku. 

Kromě výjimečného pohledu na dřevěný mobiliář z 18. století a pestrou řadu lékárenských nádob – stojatek, nabízí MuMB v expozici také speciální interaktivní program a kreativní prohlídky nejen pro děti, díky kterým se návštěvník dozví více o těch nejzajímavějších preparátech a substancích, které alžbětinky používaly k léčení. 

V rámci expozice se nezapomnělo ani na jinak často opomíjeného slavného brněnského rodáka Johana Georga Kamela, který na Filipínách založil první lékárnu otevřenou všem. Část expozice je věnovaná právě jemu.
 

Historie lékarny

Původní, pozdně barokní mobiliář lékárny náležel brněnskému řádu alžbětinek. Alžbětinky přišly do Brna z Vídně dne 2. dubna roku 1750, rok po založení řádu (19. 9. 1749). Řádové sestry patřily k řeholi sv. Františka III. řádu (odtud pojmenování františkánky), avšak své obecné pojmenování „alžbětinky“ –získaly tím, že jako řádovou světici uctívaly Alžbětu Durynskou.

Nově zbudovaný klášter alžbětinek na úpatí Červeného kopce přijal první řádové sestry 14. září 1754. Počet řádových sester, které ihned započaly s charitativní činností, se pohyboval kolem dvanácti až patnácti. Současně s vybudováním klášterního špitálu, muselo dojít také k instalaci lékárny. Zejména v době epidemií a válečných událostí se klášterní špitál naplňoval nemocnými do posledního místa a klášterní lékárna pracovala na plné obrátky.

V centru místnosti stojí tára, recepturní stůl, který sloužil ke konečné přípravě léků. Lékárna představuje celek s řadou zajímavých drobností (např. habánská keramika) v počtu cca 800 ks.
 

Vybavení brněnské lékárny

Do základního mobiliáře lékárenské oficíny kláštera alžbětinek patří především repositoria a tára. Repositoria jsou vysoké regály ve spodní části se soustavou zásuvek v několika řadách nad sebou, horní část tvoří otevřené nebo prosklenými dvířky uzavřené police, na kterých jsou pravidelně rozestavěné lékárnické nádoby. Repositoria jsou zdobena kartušemi s vyobrazeními sv. Alžběty Durynské, sv. Františka z Assisi a Madony s  Ježíškem. Uzavíratelná skříň na léky zdobená řezbami a sochami tradičních křesťanských patronů lékařů a lékárníků, světců Kosmy a Damiána, je sama o sobě nevšední dekorací interiéru. Plastiky sv. Kosmy a Damiána zobrazovaly zpravidla tyto zázračné lékaře jako učence v plášti a baretu, se symboly farmacie – lékárnickými nádobkami.

Polovině 18. století odpovídá také převážná část drobného inventáře skleněného, fajánsového, dřevěného i cínového nádobí. Autorsky jsou však doloženy pouze cínové stojatky, které jsou signovány. Jejich autorem je brněnský cínař Paul Lang (1708 – 1777).

Jak lékárna fungovala

Vedením lékárny bývala pověřována vždy jedna z řádových sester. Vyráběné léky měly základ povětšinou v nejrůznějších bylinných extraktech a expedovány byly ve formě mastí, roztoků, pilulek, kapek a čajů. Klášter alžbětinek poskytoval péči především starým, nemocným a nemajetným ženám. Dlouholetá charitativní činnost kláštera byla ovlivňována po celou dobu jeho existence nedostatkem financí. Částečné řešení přinesl rok 1908, kdy již nevyhovující vybavení lékárny odkoupili přední brněnští měšťané pro městské muzeum a klášter tak obdržel prostředky pro rozšíření své charitativní činnosti. Osudy kláštera alžbětinek na Starém Brně a lékárny se v tomto roce rozešly.