Bydliště: panelové sídliště – Plány, realizace, bydlení 1945–1989

Je vyvrcholením výzkumného a výstavního projektu Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí (zkráceně Paneláci), který probíhal v letech 2013–2017. Tým badatelů zkoumal 73 českých sídlišť především z uměleckohistorického hlediska, věnoval se jejich architektuře a urbanismu, demografickým charakteristikám obyvatel a možnostem památkové ochrany. Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi širší veřejností.

Na výstavě v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze bychom chtěli ukázat, že všechna sídliště nejsou stejná, nemusí to být nutně monotónní shluky budov, mají svou minulost, současnost i budoucnost a často za nimi stojí konkrétní autorský záměr. Členění výstavy vychází z periodizace výstavby sídlišť, kterou jsme v rámci projektu vytvořili. Divák tak získá přehled o proměnách, jimiž sídliště, jednotlivé domy i vnitřní zařízení bytů v historii prošly.

Výstava sleduje výstavbu sídlišť v českých zemích od jejích počátků v dřevní fázi (40. léta), již zastupují především tzv. protosídliště, stavěná ještě klasickou zděnou technologií, ale využívající prefabrikované prvky a také principy funkcionalistického urbanismu. Ve fázi socialistického realismu (50. léta) se podle sovětské doktríny stavěly zděné, ale i první panelové domy s historizujícími fasádami uspořádané do symetrických kompozic. Pionýrská fáze (druhá polovina 50. a začátek 60. let) byla ve znamení experimentů s panelovými technologiemi, které vyústily v první celostátně rozšířené konstrukční systémy řad G a o něco později T 0 B. Na výstavě je věnována pozornost prvnímu panelovému domu G 40 ve Zlíně dokončenému roku 1954. V krásné fázi 60. let vznikly díky uvolněnějším politickým poměrům architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s jedinečnou identitou, širokým spektrem občanské vybavenosti a obytnými kvalitami veřejného prostoru. Utužení režimu během tzv. normalizace 70. let se v sídlištní výstavbě promítlo do technokratické fáze, kdy byla architektura zcela ve vleku požadavků na kvantitu a finanční úspory. Poslední fáze pozdních krásných a postmodernistických sídlišť (80. léta) vyrůstá z kritiky nelidského prostředí obřích obytných souborů předcházející etapy. Architekti se snažili navzdory politickým tlakům realizovat sídliště podle humanistických plánů z 60. let nebo se přikláněli k postmoderně. Výstava je zakončena stručným připomenutím fenoménu „humanizace“ panelových domů a jejich odborné reflexe v současnosti.

Jednotlivé fáze výstavby sídlišť jsou představeny pomocí plánů, modelů a dobových fotografií, zapůjčených z předních sbírkových institucí i soukromých sbírek z celé České republiky, či divácky přístupnými demografickými grafy. Kontext pak dokresluje bohatý výběr exponátů z oblasti výtvarného umění, bytové kultury či designu. Návštěvník získá také základní přehled o typech výstavby, důležitých konstrukčních soustavách či dobových ekonomických, společenských a kulturních podmínkách i technických možnostech ve stavebnictví.

O architektonickou podobu výstavy se postaral Tomáš Džadoň, finalista ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2009, který se tématu sídlišť ve své tvorbě dlouhodobě věnuje. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec, oceněný v roce 2013 jako Grafický designér roku v soutěži Czech Grand Design.

K výstavě je připraven bohatý doprovodný program: cyklus přednášek, který zájemcům z řad laické i odborné veřejnosti poskytne vhled do tématu a blíže představí konkrétní příklady panelových sídlišť, workshopy pro veřejnost a komentované prohlídky výstavy s kurátory i lektory. Na webových stránkách muzea a projektu budou nejen pro školní skupiny k dispozici pracovní listy, které zájemce provedou výstavou, seznámí se základními pojmy a vybídnou k zamyšlení se nejen nad otázkou, co je to vlastně panelák.

Výstava bude v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze prodloužena do 22. července. Původně měla náročně koncipovaná výstava završující pětiletý výzkumný projekt skončit v květnu. Za první tři měsíce ji navštívilo bezmála 15 tisíc zájemců o architekturu, design i způsob života v socialistickém Československu, návštěvnost navíc s každým přibývajícím měsícem stoupá.