Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory zve od 10. 1. do 23. 2. 2025 do Sankturinovského domu na výstyvu Divná parta. Svá díle zde představí umělci S. Diviš, V. Bláha, J.Pištěk, A. Popaja, O. Tichý a P. Veselý.
Volné sdružení autorů, jehož činnost odstartovala společná účast na sympoziu v Mikulově v roce 2014, a nadále působí ve složení: Václav Bláha, zakládající člen skupiny 12/15, Pozdě ale přece, Stanislav Diviš, člen legendární skupiny Tvrdohlaví, Jan Pištěk, který je s okruhem autorů Tvrdohlavých často spojován, Aldin Popaja, český malíř bosenského původu, jehož tvorbu ovlivnila přímá zkušenost s válkou na Balkáně a Oldřich Tichý, držitel ceny nadace The Pollock-Krasner Foundation v New Yorku.
Václav BLÁHA (*1949), zakládající člen volného sdružení 12/15 Pozdě, ale přece, je výraznou osobností scény zhruba od poloviny 70.let, kdy pracuje s figurou a expresí. Později kontinuálně podrobuje figuru – člověka, určitému vizuálně-sociologickému výzkumu, kdy jej staví do nejrůznějších prostorů, situací, interakcí a světelných souvztažností. Typická je pro něj práce s vysokými vrstvami barev, ze kterých často vytváří promyšlené struktury.
Oldřich TICHÝ (*1959) naproti tomu akcentuje předmětnost a znakovost. Jeho malby trpělivě sondují podstatu určité formální existence vše objímajícího univerza. Člověk je zpřítomněn jen prostřednictvím občasných výsledků svého řemeslného snažení. Tyto předměty nejsou až tak symbolikou, jako znakem a formálním prostředkem.
Stanislav DIVIŠ (*1953), člen legendární skupiny Tvrdohlaví, započal svou výstavní tvůrčí dráhu okolo poloviny 80.let. Od počátku se řadil mezi přední autory mladé generace. Podobně jako Oldřich Tichý taktéž pracuje s principy znakovosti. Maluje redukované, avšak záhy již výhradně abstraktní obrazy, vycházející z reálné předlohy (vzorníky látek, spartakiádní sestavy, dětské kresby). Je ovlivněn filozofií a dekonstrukcí. Velmi dobře užívá barvu. Zejména v 90.letech se účastní řady důležitých výstav ve světě. Vedl ateliér na VŠUP, kde se setkává s Aldinem Popajou, který je zároveň Divišovým asistentem.
Aldin POPAJA (*1971) je českým malířem bosenského původu. Jeho tvorba se vyvinula z figurativních realistických maleb do abstraktních obrazů kontrastních barev a pomyšlených kompozic. V posledních letech se místy již geometrická abstrakce mění spíše v redukovanou formu výpovědi, kterou pojednává skutečná místa funerálního charakteru. I zde nacházíme práci se symboly a obsahovými odkazy.
Jan PIŠTĚK (*1961), na počátku své souvislé tvorby často skupinově vystavoval se Stanislavem Divišem a autory skupiny Tvrdohlaví a jejich okruhu. Nejen u nás, ale například v Soulu nebo na Tchaj-wanu. V časných letech je stejně jako celá generace tehdejší scény ovlivněn Trans-avantgardou. Později více pracuje s barvou a experimentuje s užitím figur a exkurzy do poloh iluzivní malby. V posledních letech je jeho tvorba koncentrovaná do znakových kompozic, ve kterých reaguje například na znamení zvěrokruhu.
Petr VESELÝ (*1953) je významnou uměleckou osobností brněnské scény, Věnuje se kresbě, malbě, objektům, poezii, textům, také pedagogické činnosti. Od poloviny 80. let klade důraz na malířskou matérii, plošnost a odpoutávání se od figury. Podstatnou a výraznou je velmi silná vazba na skutečnost a na materiál – dřevo, papír nebo běžné předměty denního života. Zkoumá bezprostředního okolí, pracuje s vazbami na konkrétní místo, zaměřuje se na jednotlivý prvek, tvar zredukovaný na svou základní podstatu. Tomu odpovídá redukované téměř monochromatické užívání barev s důrazem na kombinace bělob, šedí a černí.