Na noční obloze je čas od času možné pozorovat tzv. superúplněk. Měsíc se na své oběžné dráze dostane do přízemí, tedy do bodu nejblíže k planetě Zemi. Bude tak oproti běžným úplňkům zhruba o 7 % větší, především ale bude zářit jasněji, asi o 14 %.
Jelikož se Měsíc nepohybuje kolem Země po kružnici, nýbrž po elipse, pokud je nejblíže k naší planetě, označuje se tento okamžik jako perigeum (česky přízemí), pokud se ocitne na oběžné dráze nejdál, prochází apogeem (odzemí). Pokud nastane úplněk a Měsíc je poblíž perigea (blíže než 360 000 km), je na nebi nepatrně úhlově větší a zářivější než obvykle, proto se mluví o superúplňku. Astronomové ale termín „superúplněk“ nepoužívají. Naopak toto slovo neslyší rádi, protože se jedná o uměle vytvořené označení.
Co je "superúplněk"
Za superúplněk nebo megaúplněk se označuje tzv. "přízemní úplněk" jev, kdy naše přirozená družice na své oběžné dráze kolem Země dosáhne úplňku ve chvíli, kdy je téměř nejblíže Zemi. To, co ale pozorovatele vždycky zaujme, bez ohledu na velikost úplňku, je východ Měsíce nad obzorem.
Optická iluze, při které náš mozek porovnává
velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc „obrovský“.
Proč je modrý úplněk červený?
V souvislosti s druhým srpnovým úplňkem se možná setkáte i s podivným názvem „modrý superúplněk“. Jde o doslovný neadekvátní překlad z anglického „
blue supermoon“, což je odvozeno od slangového výrazu „
once in a blue moon“. Do češtiny se dá výraz přeložit jako „
jednou za uherský rok“. Rozhodně tedy nepočítejte s tím, že bude Měsíc modrý. V Česku by se mu podle tohoto vzoru mělo správně přezdívat spíše "uherský".
Upozorňuje se tak na fakt, že některý rok v průběhu léta (od června do září)
nastávají vzácně 4 úplňky, obvykle totiž bývají jen tři. Za
„modrý měsíc“ se označuje
třetí z
těchto čtyř. Během východu Měsíce nebo před jeho západem má letní superúplněk
načervenalý odstín z důvodu zeslabení, zejména krátkovlnné části, při průchodu jeho svitu zemskou atmosférou.
Objevte kouzlo superúplňku, kdy Měsíc dosahuje svého maximálního jasu a velikosti. Poznejte záhadné optické iluze a vědecká fakta.
Superúplněk, někdy označován jako megaúplněk, je jev, kdy Měsíc dosahuje úplňku ve chvíli, kdy je téměř nejblíže Zemi na své eliptické oběžné dráze.
Když Měsíc dosáhne bodu nejblíže Zemi, známého jako perigeum, je oproti běžným úplňkům zhruba o 7 % větší a září o 14 % jasněji.
Během východu Měsíce můžeme pozorovat optickou iluzi, kdy náš mozek porovnává Měsíc s vzdálenými objekty na obzoru, což vyvolává dojem obrovské velikosti Měsíce.
Astronomové považují termín superúplněk za uměle vytvořené označení, které není přesně technicky definované ve vědecké komunitě.
Modrý superúplněk je nepřesný překlad anglického termínu 'blue supermoon', což symbolizuje vzácný jev, kdy v průběhu jednoho léta nastane čtyřikrát úplněk.
Načervenalý odstín letního superúplňku je způsoben zeslabením, zejména krátkovlnné části svitu, který prochází zemskou atmosférou.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.