Věda a historie není nuda: kdy a kde zažijeme nejbližší zatmění Měsíce?

Dění na obloze nabízí řadu překrásných zážitků včetně nejpozoruhodnějších úkazů, jaké můžeme jednou za čas vidět i bez speciálního vybavení: zatmění Měsíce a zatmění Slunce. Astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje, se nazývá zatmění Slunce. Taková situace může nastat, pouze pokud je Měsíc v novu. Jakou mají tato nebeská představení historii, kdy lidstvo pochopilo jejich zákonitosti a co kouzelná nebeská představení provází?

Pokud se chcete vydat na procházku do přírody a ještě se něco užitečného dozvědět, rozhodně nevynechejte putování po Galaktické nebo Planetární stezce, které vás vedle krásné přírody Nového Hradce Králové a městských lesů povedou i po naší sluneční soustavě a mléčné dráze.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2025 naskytnou. Opět budeme svědky meteorických rojů, svítících oblaků, jasných komet, polárních září, konstelací planet, částečného zatmění Slunce a po mnoha letech u nás bude možné pozorovat úplné zatmění Měsíce!

Mladoboleslavská observatoř je typickou lidovou hvězdárnou a byla poprvé otevřena společně s 9. základní školou Pastelka v roce 1995. Kopule s průměrem 6 metrů se nachází na proskleném tubusu ve výšce 25 metrů nad zemí a tvoří tak stavební dominantu v širokém okolí.

Každoročním meteorickým rojem jsou podzimní Orionidy. Aktivita roje je pozvolná, trvá déle než měsíc, od 2. října až do 7. listopadu 2025.

Jeden z nejvýraznějších každoročních rojů jsou Perseidy. Původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené roku 1862. Prachové částice padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory. Letošní pozorování v době maxima bude rušit úplněk Měsíce.

V březnu a září, když nastává jarní a podzimní rovnodennost, se naskýtá možnost pozorovat na noční obloze zvláštní astronomický úkaz, tzv. zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení.

Rádi pozorujete noční oblohu a máte zájem se podívat na hvězdy, planety či mlhoviny zblízka a něco nového se dozvědět? Na hvězdárně je k dispozici různá astronomická technika, od přenosných, malých dalekohledů až po velký dalekohled v kopuli s průměrem hlavního zrcadla 508 mm.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Štefánikova hvězdárna na vrcholu Petřína v Praze nabízí po celý rok veřejná pozorování denní a noční oblohy. Pozorování vesmírných objektů jsou doprovázena odborným výkladem zaměstnanců a demonstrátorů hvězdárny. Nachází se zde také nová expozice – Muzeum meteoritů.

Když padne zmínka o dánském astronomovi, který žil a pracoval na dvoře císaře Rudolfa II., víte, že tím mužem byl slavný Tycho Brahe. Jinak ovšem většina z toho, co jste o něm kdy slyšeli, jsou jen lži a drby. Včetně důvodů, proč náhle zemřel 24. října 1601 a kdo ho tehdy sprovodil ze světa. Byl to zánět močového měchýře, otrava anebo nadměrné hodování při opulentní rožmberské hostině? Rozluštěte tuhle starou záhadu s Kudy z nudy!

Na noční obloze je čas od času možné pozorovat tzv. superúplněk. Měsíc se na své oběžné dráze dostane do přízemí, tedy do bodu nejblíže k planetě Zemi. Našima očima tak Měsíc pozorujeme zářivější a větší než jindy.

Muzeum Benátecka sídlí ve druhém patře zámku, kde pobýval hvězdář Rudolfa II. Tycho Brahe a slavný skladatel Bedřich Smetana. Muzeum je interaktivní. Součástí muzea jsou expozice dokládající historii Benátek nad Jizerou.

Město Opava se pyšní názornou pomůckou – modelem sluneční soustavy v měřítku 1 : 626 576 000. Prvky modelu jsou "rozsety" po městě a jeho blízkém okolí, a to přesně tak, jako v reálu na obloze.

Hlavním úkolem hvězdárny a planetária v Teplicích je popularizovat poznatky z astronomie a příbuzných vědních oborů mezi nejširší veřejnost. Důležitou složkou činnosti je spolupráce se školami a pořádání přednášek pro školy. Hvězdárna prošla v roce 2018 rozsáhlou modernizací.

Petr Horálek (* 21. července 1986, Pardubice) cestuje po světě za vzácnými nebeskými úkazy a noční oblohou. Jeho snímky opakovaně vybírá NASA jako prestižní Astronomické snímky dne, další znáte jako české astrofotografie měsíce.

Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.

K Benátkám, městu nad údolím Jizery přibližně v polovině cesty mezi Prahou a Mladou Boleslaví, neodmyslitelně patří zámek s parkem a vinicí, několik osobností v čele s císařem Rudolfem druhým a také zřícenina hradu Dražice. Najdete tu dvě zajímavá muzea, okolí vybízí k turistice i cykloturistice, k projížďkám na lodi nebo na koni.

V areálu hvězdárny stojí za vidění také dřevěná hvězdárna postavená roku 1929 Antonínem Ballnerem a jeho přáteli z astronomického kroužku, jež se řadí k nejstarším na severní Moravě a Slezsku. Ballnerova hvězdárna je přístupná veřejnosti po celý rok.

Druhým nejstarším meteoritem na území České republiky, o kterém je něco známo, je meteorit, který spadl roku 1619 u moravské vsi Odranec. Zatímco u nejstaršího, loketského Zakletého purkrabího, víme jen přibližně, že spadl někdy ve 14. století, okolnosti pádu meteoritu u Odrance jsou dobře známé.