Celodenní pořad Letnice v kouřimském skanzenu připomene dnes již zapomenuté lidové obyčeje – otvírání studánek a králenskou obchůzku. Nebude chybět hudba, tanec a lidové občerstvení.
Zveme vás na další z cyklu národopisných pořadů Český rok na vsi. Třikrát během dne proběhne takzvaná králenská obchůzka obyčej, který se dochoval z dávných dob. Bude se i tančit pod májí. Ke svatodušním svátkům patřilo i otevírání studánek, i to bude ve skanzenu k vidění.
Nebudou chybět
tradiční pokrmy: „kosmatice“ a „boží milosti“, připravované na plotnách replik krásných historických sporáků.
Ve skanzenu vás čeká instalace Zelené svátky zaměřená na tradici letnic a Svatodušních svátků.
Program pořadu:
- 11:00 tanec pod májí s oplétáním
- 11.30 a 14:30 beseda s folkloristkou Kamilou Skopovou
- 12:00 a 14:00 otevírání studánky – účinkuje Základní umělecká škola Kouřim
- 13:00 a 15:30 obchůzka zeleného krále – účinkuje soubor pod vedením Kateřiny Pilařové, dudy Jan Kusovský a klarinet Jaroslav Garaj
- 13:45-15:15 výuka lidového tance s etnografem Adamem Votrubou a lektorkou Kateřinou Pilařovou – počet účastníků je omezen, na tento program je potřeba se předem nahlásit
Po celý den:
Bylinky z našich zahrádek – beseda s muzejním zahradníkem Martinem Spěváčkem, výklady v chalupách, dílny – holubička z vejdumku, štípaná holubička, rytířský klobouk a květinová čelenka.
Za podporu akce děkujeme městu Kouřim.
Seslání Ducha svatého (Letnice)
Svátek svatého Ducha, letnice, pohyblivý svátek slavený
sedm týdnů po Velikonocích. Obsahem křesťanských letnic je slavení památky naplnění Duchem svatým a připomínka založení církve. Letnice původně trvající osm dní s
přísným zákazem polních prací, byly postupně omezeny na Boží hod svatodušní a následující Svatodušní pondělí. Křesťanské letnice se projevily v lidové kultuře například
omezováním sňatků a stěhování v týdnu před nimi. Období letnic jako období plného rozvoje vegetačních sil přírody bylo v celé Evropě spojeno s projevy předkřesťanské
agrární magie. V lidové kultuře byly s letnicemi spojeny královské slavnosti, provozované především svobodnými muži,
vodění, honění či stínání krále. Čištění studánek a
rituální první koupele v přírodě měly zajistit dostatek vláhy pro vegetaci.
Řada ochranných a prosperitních magických praktik měla přímo zabezpečit zemědělskou produkci. Pro úrodnost polí se
mladé manželské páry válely v osení, prováděly se obchůzky polí, o svatodušní vigilii se v noci konalo první pasení dobytka i
práskání biči, které zahánělo čarodějnice.
Otvírání studánek
Obřad v němž se spojovalo
pohanské uctívání pramenů, magické
přivolávání vláhy s prvky křesťanského kultu. Konal se na jaře po západu nebo před východem slunce. Spočíval v
rituálním čištění studánek, které prováděly dívky-panny, byl spojen s obchůzkou, při které vodily dívky po domech královnu a byly
odměňovány především vejci a máslem.