Kalendář 2025: Jízdy králů, slavnosti a otevírání studánek aneb kde oslavíte letnice

Vydejte se za folklorem, poznejte život našich předků, jejich kulturu a zvyky, osobité podání lidových písní, profesionální hudebníky, tanečníky a zpěváky. Máte vynikající příležitost poznat lidové tradice a folklor. Mnohá města a skanzeny ožívají slavnostmi zvyků a tradic, které kromě kulturního vyžití nabízejí také ochutnávky jídel, ukázky řemesel a prodej řemeslných výrobků. Nabízíme vám i tipy na výlety na méně obvyklá místa.

V přírodním multifunkčním zařízení se snoubí tradice se současností. V jednom prostoru se zde setkává kultura, sport i relaxace.

Tradiční lidová slavnost Jízda králů se uskuteční 5. – 6. července 2025. Jízda králů je v Doloplazích pořádána již přes třicet let.

Památkovou rezervaci Vlčnov-Kojiny tvoří soubor tzv. vlčnovských búd, vinohradnických staveb, lisoven bez sklepa, které představují ucelený areál historicky velmi hodnotných staveb.

Od roku 1999 se každoročně v polovině srpna (nejbližší víkend k 15. srpnu) v Kojetíně konají konají hody. Letos je termín 15. až 17. srpna 2025.

Nejstarší a nejznámější slovácká národopisná slavnost Jízda králů ve Vlčnově se koná každoročně poslední víkend v květnu. Jízdu králů provází překrásné slovácké kroje, vyhlášené vlčnovské vdolečky, slivovice a ochutnávky místních vín. Od roku 2011 je jízda králů zapsána na seznam UNESCO.

Každoročně v červenci se do Velké nad Veličkou sjíždějí tisíce návštěvníků, kteří si během desítek uměleckých vystoupení připomínají atmosféru dob dávno minulých a zároveň si pochutnávají na regionálních pochutinách či zkoušejí vlastní zručnost během tradičního Horňáckého jarmarku.

Velká sláva vypukne v Hluku – během prvního červencového víkendu se zde uskuteční Dolňácké slavnosti písní a tanců s tradiční jízdou králů. Jejich součástí bude i další ročník slováckého festivalu dechových hudeb.

Muzeum lidových staveb shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech. Nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. V průběhu roku se ve skanzenu konají rozmanité národopisné pořady.

Každé dva roky pořádaná folklorní slavnost v Kunovicích – přijďte i vy pokochat se krásnými kroji a vozy taženými koňmi v nejrůznějším provedení. Příští ročník se bude konat ve dnech 22. – 24. 5. 2026.

Jízda králů je lidový obyčej, který je z doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná.

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec skočného charakteru pocházející ze Slovácka. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

V roce 2010 bylo organizací UNESCO sokolnictví uznáno jako nehmotné kulturní dědictví lidstva. Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí.

Snad žádný jiný malíř a grafik nezachytil život na Slovácku a jeho bohaté lidové tradice, slavnosti i běžný život na přelomu 19. a 20. století tak věrně jako malíř a grafik Joža Uprka (26. října 1861, Kněždub – 12. ledna 1940, Hroznová Lhota).

Host do domu – čagan do ruky, Kačena za třicet tisíc, Púťové tajemství v itrnici nebo Herodes – to býl král! To je jen malý výběr povídek Zdeňka Galušky, které vyšly v knížkách Slovácko sa súdí a Slovácko sa nesúdí. Možná je znáte i z televizního seriálu, v němž si hlavní role stařečka Pagáče a jeho nerozlučného druha Jury Kláska zahráli Jozef Kroner a Oldřich Velen.

Lidový obyčej, zapsaný v roce 2011 na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, fascinuje svým tajemným poselstvím. Obřady provázející svátek zvaný letnice se dřív odehrávaly na mnoha místech, dnes se zvyk udržuje už jen v několika vesnicích na Slovácku a na střední Moravě.

Šardice, Hovorany, Ježov či Moravany: to je několik vesnic na kyjovském Slovácku, kde se dodnes udržela tradice ornamentů vysypávaných z písku. Dřív se pískové ornamenty vysypávaly od Bílé soboty do svátku sv. Václava každou sobotu večer, aby byly cesty vyzdobené před nedělní mší, dnes provázejí zejména hody a folklorní slavnosti.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Zaváďka nebo také zavádka je starý lidový zvyk, který se udržel jen ve dvou desítkách obcí na Slovácku. Pomalý důstojný tanec ve tříčtvrtečním taktu bývá jedním z vrcholů hodových slavností, a protože se ho účastní několik desítek párů, nabízí také nádhernou podívanou na bohatě zdobené lidové kroje.

Vlčnov je vesnicí starého typu. Svědčí o tom i původní položení domů, které určují původní tvar obce tzv. „dvouřadovku“. Vlčnov je v dochovaných dokumentech vzpomínán už v roce 1264, i když podle odborného odhadu jsou počátky vzniku poněkud staršího data, písemně nedochovaného. Obec proslavil folklorní zvyk udržovaný po generace řadu století, tzv. Jízda králů. Jedná se o vůbec nejstarší a nejznámější slováckou národopisnou slavnost. Ve Vlčnově se koná každoročně poslední víkend v květnu.