Porcelán na Pražském hradě je první velikou výstavou, pořádanou Správou Pražského hradu, která se uskuteční v Letohrádku královny Anny, po několikaleté náročné obnově objektu a restaurování jeho výjimečné sochařské výzdoby.
Ve sbírkách Pražského hradu je významně zastoupen soubor keramiky – běžné hrnčiny, fajánse, kameniny, porcelánu i biskvitu. Tento soubor uměleckého řemesla je neprávem opomíjený a širší veřejnosti neznámý, protože je uložen v depozitářích a mnohé předměty zdobí reprezentační prostory Pražského hradu a zámku v Lánech. Méně početné, přesto významné, jsou čínské a japonské importy různých tvarů vycházejících z jejich účelu: vázy, zásobnice, mísy, akvária. Nejstarší se dostaly na Pražský hrad již v době vlády Rudolfa II. jako exotické – exkluzivní zboží, doložené archeologickými nálezy.
Vedle asijského zboží výstava představuje i novověkou keramiku, džbány, mísy a talíře z období renesance a raného baroka, získané při archeologických výzkumech v areálu Pražského hradu. U těchto torzálně dochovaných předmětů známe místa, kde byly na Hradě užívány; ať již v domech měšťanů či palácích šlechty a církve.
Mnohé z dalších exponátů vznikly ve významných evropských manufakturách na fajáns (Holíč, Delft, Ansbach, Bayreuth, Stralsund) a porcelán (Míšeň, Vídeň, Paříž – Sèvres, Petrohrad). Doplňují je výrobky českých a moravských manufaktur na kameninu (Týnec n. Sázavou, Dalovice, Kravsko) a porcelánek (Slavkov, Loket, Klášterec n. Ohří, Dubí, Praha).
Soubor, typově různorodý, zahrnuje vázy, svícny, lustr, sochy, sošky, přízdoby, nástolce, květináče, koflíky, kalamáře aj. Bohatství porcelánu se nesoustředí jen na předměty zdobící interiéry, ale také na předměty pro běžně užívání, např. talíře, polévkové mísy, mísy na ovoce i toaletní soupravy. Současně výstava představuje předměty soukromé a reprezentativní povahy, od drobných po značně rozměrné.
V prvním podlaží je možné v náznakové instalaci vidět ukázky stolování Habsburků. Císařské servisy ze sbírek Pražského hradu, Hofburgu, Zákup i Ploskovic připomínají dobu Marie Terezie a jejích nástupců. Zvláště Ferdinanda V. Dobrotivého (posledního českého krále, korunovaného na Pražském hradě v roce 1836) a jeho choti Marie Anny, ale i Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské (zvané Sissi).
Na historické stolování králů a císařů navazují ukázky prostírání při významných státních setkáních na Pražském hradě. K vidění jsou jídelní servisy prezidentů ČSR – Tomáše Garrique Masaryka a Edvarda Beneše i presidentů ČSSR. Současnost pak zpřítomňují servisy užívané prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem.