Jan Zrzavý se vrací na zámek v Telči, kde od 22. července na zámecké galerii budou k vidění jeho obrazy.
Jan Zrzavý měl k rodné Vysočině ambivalentní vztah. Na jedné straně to byl kraj jeho dětství, kam se po celý život vracel a kde nacházel klid i inspiraci pro svou tvorbu. Na druhou stranu zdejší krajinu považoval za drsnou a smutnou a dával jí za příčinu svůj sklon k melancholii. Do
Telče se Zrzavý podíval až jako dospělý muž, a to zřejmě na popud svého přítele Františka Kožíka. Zrzavého údajně okouzlila renesanční atmosféra města natolik, že projevil přání zde vystavovat.
Přípravy na první stálou expozici započaly již v sedmdesátých letech.
Národní galerie v Praze vystavovala na
zámku v Telči od roku 1988 do roku 2007 více než čtyřicet Zrzavého děl, která byla průběžně obměňována.
Vřelý vztah malíře k městu umocnilo také přátelství se zámeckým kastelánem Bohumilem Norkem, jenž Zrzavého upozornil na jeho podobu se sochou Adama. Ta se jako součást jedinečného sousoší Adama a Evy nachází na hlavním zámeckém nádvoří. Nadživotní dvojice proti sobě stojících postav je doplněna freskou ráje se dvěma stromy v pozadí. Na dochované fotografii se Zrzavý s úsměvem dívá na svého „zámeckého dvojníka“.
Zrzavého dílo vycházelo nejen z řady biblických námětů, ale kombinovalo také vlivy moderních umělců a starých, zejména renesančních mistrů. Opakovaně se v něm objevuje výrazný prvek promítání autorovy osobnosti nejen do vlastních podobizen, ale také do celé řady mužských i ženských postav. V tomto kontextu se jeho propojení s Telčí jeví takřka osudově.
Nová expozice je členěna do
šesti volně navazujících kapitol, které návštěvníka provádějí klíčovými okruhy Zrzavého tvorby – od autoportrétů a sebestylizace, přes inspiraci dílem Leonarda da Vinci, až po raná díla z období sdružení Sursum. Následují biblické motivy a krajiny ráje, které ústí v obrazy Bretaně, tolik spjaté s jeho vnímáním domovské Vysočiny.
Závěrečná část se věnuje tématu osudové ženy. Vystavena bude poprvé i nejnovější akvizice Národní galerie Praha –
Portrét slečny Tydlitátové spojená s Telčí a obrazy s motivem Kleopatry, ke kterému se Zrzavý vracel po většinu svého života. Tento obraz z roku 1932 zůstal více než 80 let v soukromé sbírce a dosud byl veřejnosti prakticky neznámý. Národní galerie Praha jej získala ze soukromé sbírky v roce 2024 s přispěním Ministerstva kultury za 3 miliony korun.
Expozici doplní
interaktivní studio, jehož součástí bude čtenářský koutek s kartotékou doplňujících materiálů – osobní korespondencí, reprodukcemi kreseb i děl autorů, kteří Zrzavého inspirovali. Návštěvníci se budou moci začíst do knih spojených s osobností Jana Zrzavého a zaposlouchat se do nahrávek z archivu Českého rozhlasu.
Expozice Jana Zrzavého je na
státním zámku Telč přístupná celoročně ve stejném návštěvnickém režimu jako zámek.
Objevte expozici obrazů Jana Zrzavého v Telči, která nabízí fascinující pohled na moderní i renesanční umělecké vlivy.
Jan Zrzavý byl český malíř, známý svými obrazy, které čerpaly inspiraci jak z biblických námětů, tak z moderního umění a renesance.
Návštěvníci uvidí širokou škálu Zrzavého děl včetně autoportrétů, inspirace z díla Leonarda da Vinci, biblických motivů, obrazů krajin a zobrazení osudových žen.
Expozice Jana Zrzavého je na zámku v Telči přístupná celoročně ve stejném návštěvnickém režimu jako zámek.
Text neobsahuje informaci o ceně vstupného na výstavu Jana Zrzavého.
Součástí expozice je 'Portrét slečny Tydlitátové' i obrazy s motivem Kleopatry, který zůstal více než 80 let v soukromé sbírce a byl veřejnosti prakticky neznámý.
Interaktivní studio nabízí čtenářský koutek, karty s doplňujícími materiály, reprodukce kreseb a děl autorů inspirovaných Zrzavým, a možnost poslechu nahrávek z archivu Českého rozhlasu.
Sousoší Adama a Evy je unikátní umělecké dílo sestávající z nadživotních postav Adama a Evy, které jsou doplněny freskou ráje s dvěma stromy v pozadí.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.