Jan Zrzavý se vrací na zámek v Telči, kde od 22. července na zámecké galerii budou k vidění jeho obrazy.
Jan Zrzavý měl k rodné Vysočině ambivalentní vztah. Na jedné straně to byl kraj jeho dětství, kam se po celý život vracel a kde nacházel klid i inspiraci pro svou tvorbu. Na druhou stranu zdejší krajinu považoval za drsnou a smutnou a dával jí za příčinu svůj sklon k melancholii. Do
Telče se Zrzavý podíval až jako dospělý muž, a to zřejmě na popud svého přítele Františka Kožíka. Zrzavého údajně okouzlila renesanční atmosféra města natolik, že projevil přání zde vystavovat.
Přípravy na první stálou expozici započaly již v sedmdesátých letech.
Národní galerie v Praze vystavovala na
zámku v Telči od roku 1988 do roku 2007 více než čtyřicet Zrzavého děl, která byla průběžně obměňována.
Vřelý vztah malíře k městu umocnilo také přátelství se zámeckým kastelánem Bohumilem Norkem, jenž Zrzavého upozornil na jeho podobu se sochou Adama. Ta se jako součást jedinečného sousoší Adama a Evy nachází na hlavním zámeckém nádvoří. Nadživotní dvojice proti sobě stojících postav je doplněna freskou ráje se dvěma stromy v pozadí. Na dochované fotografii se Zrzavý s úsměvem dívá na svého „zámeckého dvojníka“.
Zrzavého dílo vycházelo nejen z řady biblických námětů, ale kombinovalo také vlivy moderních umělců a starých, zejména renesančních mistrů. Opakovaně se v něm objevuje výrazný prvek promítání autorovy osobnosti nejen do vlastních podobizen, ale také do celé řady mužských i ženských postav. V tomto kontextu se jeho propojení s Telčí jeví takřka osudově.
Objevte expozici obrazů Jana Zrzavého v Telči, která kombinuje renesanční umění a biblické náměty. Uvidíte díla provázená osobností umělce.
Jan Zrzavý začal na zámku v Telči vystavovat od roku 1988.
Výstava trvala od roku 1988 do roku 2007.
Jan Zrzavý měl ambivalentní vztah k Vysočině, kde našel klid a inspiraci pro svou tvorbu, ale také ji považoval za drsnou a smutnou.
Jana Zrzavého k vystavování v Telči inspirovala renesanční atmosféra města a popud jeho přítele Františka Kožíka.
Jeho dílo kombinovalo biblické náměty, vlivy moderních umělců a starých renesančních mistrů.
Na hlavním zámeckém nádvoří v Telči lze obdivovat sousoší Adama a Evy doplněné freskou ráje.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.