Výstava obrazů – Hra o čas

Také se vám stává, že nestíháte? Že plány, které jste si udělali, prostě jen odsouváte? Že téměř vždy je něco důležitějšího, co si vyžádá váš čas a energii. Pak to máte s autorkou výstavy, Lenkou Hejdovou, stejné...

Zveme na vernisáž nové výstavy obrazů s názvem ,,Hra o čas"
Galerie Sladovna Žatec
Pondělí 3. 2. 2025
Od 17 hodin  

Výstava potrvá do 29. dubna 2025.

Ze života autorky:  
Po vysoké škole se zdálo, že vše je možné. Pár tahů štětcem a svět bude zírat! Nezíral nikdo. Jen pár skic, sem tam kolektivní výstava, několik nezrealizovaných ilustrací a rádoby „otcovských“ rad. Pak přišly děti a priority se změnily. V kuchyni sice stála na stojanu plátna s olejomalbami, ale malovalo se jen v noci, vše bylo nutné hned uklidit a na obrazech bývaly otisky prstíčků, jak děti kontrolovaly, zda už barvy zaschly. Tak se zrodil sen o ateliéru. 

Pak přišla sametová revoluce a s ní velké změny. Kromě zaměstnání, dětí a zahrady ještě pole, chmelnice… Nové studijní obory a touha proniknout do toho, o čem jsem jen četla: skutečná filozofie, náboženské proudy, arteterapie. A také možnost podívat se do světa. Pochopitelně výtvarno šlo stranou. A když, tak po večerech skicák na kolenou, tužka nebo tuš. Ale také několik plenérů s docela prima partou těch, co na tom byli stejně. Nová energie a chuť. S tím i hledání vlastní cesty. Najednou větší formáty, sprejování spojené s pastelem. Výstava na Strahově a obrazy, co se už nikdy nevrátily. I ateliér vznikl a v něm natažené hedvábí, které většinou končilo jako módní doplněk v podobě šály, což byly šikovné dárky. Jen aby byly po ruce, bylo nutné vyhrát boj s časem.

„Nepromarnit svůj čas!“ se stalo krédem nikoli pouhou frází. Jenže boj s časem přináší i stres a výsledkem jsou nejen kresby, ale i nemoci, úrazy. Po tom největším se lékaři shodovali, že chodit už nebudu. A když, tak pouze o francouzských holích. Chodím i bez holí. Dostala jsem čas na víc, možná ten nahoře má se mnou nějaký úmysl… Okruh těch, co chtěli obrázky do své knížky, se zvětšoval. Přibyly i mělnické měsíčníky, výstavy ilustrací v pražských knihovnách. Nevím, kolik mám ještě času, možná dokonce nedržím ten správný konec, ale pokud mých pár obrázků udělá radost autorovi knížky, čtenáři nebo návštěvníku výstavy, má moje hra o čas smysl. Ačkoli třeba mě ještě čeká podobná výzva jako třtická vlajka a znak, hasičský prapor, český chmelařský řád nebo návrhy šperků pro mé blízké. Možná má ten nahoře nějaký plán…