První Slované se v této centrální oblasti města usadili již v 6. až 7. století. V průběhu druhé poloviny 8. století zde vzniklo opevněné sídliště – hradisko. Okolo poloviny 9. století byl na už existujícím pohřebišti hradiska postaven kamenný kostel. Pohřbeni zde byli lidé všech společ. vrstev.
Na
nejstarší osídlení polohy „Na Valách“ ukazují nálezy
mladopaleolitické štípané industrie – čepelky a jejich úštěpy. Do pozdního paleolitického období je možné zařadit i
kostrový pohřeb ženy spolu s kamennými
nástroji a ohništěm v jeho blízkosti. Další osídlení je reprezentováno sídlištními jámami z období kultury s lineární keramikou a z období
moravské malované kultury, spolu s charakteristickou
keramikou, nalezenou druhotně i v zásypu slovanských hrobů, jakož i charakteristická broušená kamenná industrie. Lokalita po té nebyla osídlena a výzkumy se podařilo doložit
existenci menší osady z období lužických popelnicových polí mladší doby
bronzové. Osídlení navazující na tuto kulturu je spjato až s obdobím po zlomu letopočtu, konkrétně
s příchodem Slovanů do našich zemí.
Již ve
druhé polovině 8. století tak nabyla osada na významu a byla
opevněna příkopy a palisádami. Výzkum hrobových jam nám dosvědčuje, že ještě před vznikem Velké Moravy zde žily společensky
významné rody, které udržovaly kontakty s cizinou.
V průběhu
9. století, v období velkomoravském, se funkční využití polohy „Na Valách“ změnilo – zaniklo místní opevnění a tím i hradisko (okolo poloviny 9. století), byl zde vybudován
maltovo-kamenný kostel. Kostel, nebo spíše negativ jeho základů, se podařilo objevit V. Hrubému v roce
1949 a v té době se jednalo o
první objevený prokazatelně velkomoravský zděný kostel. Původně lokální pohřebiště se změnilo na nekropoli celé Staroměstské aglomerace. Pohřbeni zde byli jak
příslušníci velkomoravské nobility s bohatou výbavou se zbraněmi a šperky,
tak také lidé chudí, zemědělci a řemeslníci. Kostel začal chátrat někdy na počátku 10. století a o něco později ustalo v jeho okolí i pohřbívání, zřejmě v
souvislosti se zánikem Velké Moravy.
Pozůstatky kostela, dnes
součást Památníku Velké Moravy, byly v roce 1969 vyhlášeny
Národní kulturní památkou.