Poštu a spořitelnu v Novém Boru realizoval českolipský architekt a stavitel Emil F. Ruehr mezi lety 1903–1905. Stavba byla v pozdějších letech doplněna přístavbou, dále bylo změněno zastřešení. Secesní objekt pošty je velmi hodnotným příkladem rané moderny.
Honosná secesní
dvoupatrová stavba z červeného lasvického pískovce byla postavena původně pro
potřeby pošty a spořitelny. Rozprostírá se podél ulic T. G. Masaryka a náměstí Míru v
Novém Boru, jejím architektem byl českolipský architekt a stavitel
Emil F. Ruehr. Stavbu navrhl mezi lety 1903–1905, z větší části byla dokončena již roku 1904. V roce 1904–1905 proběhla přístavba Maximilianem Ditrrichem. Změna zastřešení rizalitu byla realizována v roce 1935 Fritzem Kahlem podle plánů Josefa Effenbergera a Fritze Noppese.
Veřejné prostory pošty byly umístěny do zvýšeného přízemí přístupného
hlavním vstupem v nárožním rizalitu. Po předloženém žulovém schodišti se vstupovalo do osmibokého vestibulu, jímž byla třemi průchody přístupná
hala, ze které bylo možné vstoupit do
provozoven poštovní pojišťovny s kasou, která byla situována v jižní části budovy a ostatních místností sloužících poštovnímu úřadu. Nacházela se zde např.
listovní pošta,
vlaková/dostavníková pošta,
místnost pro listonoše,
třídírna tisku,
telegraf, telefonní místnost s hovornou apod.
Ve dvoře byla
remíza s nakládací rampou, ke které byl přidružen sklad zásilek. V patře se patrně nacházely
kanceláře vyšších poštovních úředníků. Do druhého patra byly umístěny
tři bytové jednotky. Reprezentativní byt v do jihovýchodní části objektu byl určený
pro ředitele, a byl přístupný samostatným schodištěm v jeho jižní části. Sestával se ze
tří pokojů,
salónu,
ložnice s koupelnou, kuchyně se spíží, pokoje pro služku, dvou záchodů soustředěných kolem centrálně umístěné předsíně. Zbylé
dva menší byty byly přístupné schodištěm v západní části domu. Tvořily je tři pokoje, kuchyně se spíží, koupelna a záchod. Jeden z nich měl navíc ještě poměrně rozsáhlou předsíň a skladovací místnost.
Dům
dosud patří České poště (2021). Ta uvažovala o prodeji budovy
městu, které by v objektu otevřelo
Muzeum Bořka Šípka. O stavbu projevil zájem i samotný
Liberecký kraj. Ten by ji využil v rámci
Křišťálového údolí, jehož prostřednictvím propaguje sklářství, výrobu bižuterie a šperků z celého regionu. Se zajímavou nabídkou přišla nakonec i samotná Česká pošta, která by zde chtěla zřídit
Poštovní muzeum. Jak vše dopadne, ukáže až čas.