Káznice na Cejlu byla v provozu mezi lety 1784 až 1956. Až do roku 1786 v ní byl umístěn sirotčinec. Poté budovy sloužily původně zamýšlenému účelu věznice, a to až do roku 1955, kdy byla postavena věznice v Brně -Bohunicích.
Věznice stála vždy ve stínu slavnějšího
žaláře na Špilberku, ale přesto je její osud neméně zajímavý. Rozsáhlá, původně čtyřkřídlá stavba je už dlouho pohlcená okolní zástavbou, ale
v době vzniku stála v místech, kde končily poslední domy na předměstí. Její historie sahá do roku 1770, kdy byla dvorským dekretem zřízena káznice pro celou Moravu. Základní kámen byl položen o dva roky později. V roce 1778 se sem ovšem místo trestanců nastěhovalo
147 sirotků z brněnské jezuitské koleje. V roce
1784 císař Josef II. sirotčinec zrušil, areál se vrátil k původně zamýšlené funkci a během následujících desetiletí sem byli přemístěni trestanci ze Špilberku. Nejtemnější období přišlo s obdobím
protektorátu a poté
po roce 1948, kde zde bylo
internováno, a také popraveno, velké množství politických vězňů.
Bylo tu zavřeno i několik známých osobností, např. na počátku 20. století v káznici krátkou dobu strávil
básník Petr Bezruč. Dalším „slavným“ vězněm byl
básník a spisovatel Zdeněk Rotrekl, původně odsouzený na doživotí za údajné protistátní spiknutí. Na Cejlu pobýval v roce 1951, než byl přesunut do jiných nápravných zařízení a v roce 1962 amnestován. Věznice
sloužila svému účelu do roku 1956. Po jejím zrušení areál využíval až do roku 2006 Moravský zemský archiv.
V současné době probíhají
snahy o oživení celého komplexu.
TIC Brno v něm pořádá
tematické prohlídky a prostory bývají pronajímány k jednorázovým kulturním akcím, např. k výstavám,
workshopům,
divadelním představením,
koncertům apod. Brněnská filmová kancelář bývalou káznici také nabízí jako zajímavou filmovou lokaci. Jednou z variant budoucího využití je zřízení tzv. kreativního centra s ateliéry, výstavními prostory, dílnami, divadelním sálem, kinem, kavárnou apod.
Poznejte historii a přeměnu káznice na Cejlu v Brně, která sloužila různým účelům od roku 1784 až po moderní kulturní centrum.
Káznice na Cejlu byla založena v roce 1784.
Před tím, než budovy sloužily jako věznice, byl v nich umístěn sirotčinec od roku 1778 do 1784.
Káznice byla v provozu do roku 1956.
Mezi známými osobnostmi, které byly v káznici, byli například básník Petr Bezruč a spisovatel Zdeněk Rotrekl.
Nejtemnější období pro káznici přišlo během protektorátu a po roce 1948, kdy zde bylo internováno a popraveno mnoho politických vězňů.
V areálu se konají tematické prohlídky, kulturní akce jako výstavy, workshopy, divadelní představení a koncerty.
Plány zahrnují zřízení kreativního centra s ateliéry, výstavními prostory, dílnami, divadelním sálem, kinem a kavárnou.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.