Do průmyslového areálu v Brněnci se přestěhovala v roce 1944 z Krakova továrna Oskara Schindlera. Ten s sebou vzal i své židovské dělníky, které tím zachránil před smrtí v koncentračních táborech. V roce 2025 se zde otevřelo Muzeum přeživších.
Muzeum přeživších se poprvé otevřelo na 80. výročí konce druhé světové války. Letos bude otevřeno v předem vypsaných termínech.
V jedné z továrních hal je výstava
Starting at Zero, která byla předtím k vidění ve
vile Tugendhat. Představuje díla designérek výtvarné školy Bauhaus. Výjimečné ženy čelily náročným životním okolnostem, když musely začínat od nuly po nástupu nacismu v Evropě, a přesto se jim podařilo změnit svět umění, textilu a keramiky.
Další expozice ukazuje
život v koncentračním táboře a věnuje se lidem, kteří holokaust přežili. Na panelech jsou umístěny dobové fotografie, dokumenty a informace, vystaveny jsou ve vitrínách i historické předměty, například kufříky a motocykl. Vše doplňují audiovizuální prezentace.
Továrna v Brněnci na
Svitavsku, kterou proslavil
oscarový film Stevena Spielberga
Schindlerův seznam, se vjiž několik mění na památník s názvem Archa. Jeho výstavbu spolufinancuje i režisérova nadace, ale hlavně rodina Löw-Beerů, která továrnu vlastnila před válkou.
Hodnota souboru budov bývalé Löw-Beerovy textilní továrny tkví v
hmotném svědectví koncentračního tábora Gross-Rosen-Brünlitz ze 40. let 20. století, jejichž hlavním nositelem jsou budovy kolem shromažďovacího prostoru se vstupní branou.
Tábor Gross Rosen
Nynější objekty jsou již
pouhým zlomkem rozsáhlého areálu bývalé textilní továrny v Brněnci. Nejhodnotnějšími budovami, které mají nejpřímější historickou spojitost s pobočkou koncentračního tábora Gross Rosen v Brněnci (nacházel se v severní části areálu ve 40. letech 20. století) jsou
tři dochované objekty: budova čp. 23 (laboratoře), budova č. e. 5 (posukovaná přádelna), sklad chemikálií, domek čp. 29 (sklad, kancelář) a vstupní brána. Budovy obklopují ze tří stran prostor shromaždiště tábora.
V
továrně na munici pracovali hlavně polští Židé. Většina z nich pocházela z krakowského ghetta. To, že dostali v Brněnci práci, jim zachránilo život. Vyhnuli se tak transportům smrti do Osvětimi. Celkem zde pracovalo zhruba 1100 lidí, včetně několika dětí.
Plánovaný památník
V roce 2019 se areál dostal do držení
nového majitele, Švýcara
Daniela Löw-Beer,
vnuka posledního židovského ředitele fabriky, který před nacisty prchnul v roce 1938. V plánu má zde vybudovat
muzeum holocaustu, které se bude věnovat i osudu lidí zachráněných Oskarem Schindlerem. Prioritou byl úklid areálu, záchrana zdí a likvidace náletových dřevin.
Památník má být nejen místem pro exkurze ale také prostorem pro: výstavy, konference. Vzniknout zde má i replika na původních základech koncentráku – včetně strážních věží se strážnými a prostor fabriky,
Prozkoumejte historickou továrnu Oskara Schindlera v Brněnci, která se stala místem zachránění Židů a dnes hostí Muzeum přeživších.
Továrna Oskara Schindlera se přestěhovala do Brněnci v roce 1944.
Muzeum přeživších se poprvé otevřelo v roce 2025, na 80. výročí konce druhé světové války.
Výstava Starting at Zero představuje díla designérek výtvarné školy Bauhaus, které začaly od nuly po nástupu nacismu v Evropě.
Hlavními pracovníky v továrně na munici byli polští Židé, většina z nich pocházela z krakowského ghetta.
Financování výstavby památníku Archa je spolufinancováno režisérskou nadací Stevena Spielberga a rodinou Löw-Beerů, která továrnu vlastnila před válkou.
V památníku plánují vytvořit muzeum holocaustu, repliku koncentračního tábora na původních základech, včetně strážních věží a prostoru fabriky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.