Věda a historie není nuda: Druhá světová válka a putování po válečných stopách v Česku

Letošní Slavnosti svobody uspořádá Plzeň v termínu od 2. do 6. května 2025. Těšit se můžete na bohatý vojensko-historický a kulturní program. Připomeňte si události spojené s koncem druhé světové války a osvobozením města americkou armádou.

Do průmyslového areálu v Brněnci se přestěhovala v roce 1944 z Krakova továrna Oskara Schindlera. Ten s sebou vzal i své židovské dělníky, které tím zachránil před smrtí v koncentračních táborech. Celkem zde pracovalo zhruba 1100 lidí, včetně několika dětí.

V tichém a krásném údolí uprostřed polí a lesů leží obec Javoříčko, kde se nachází národní kulturní památka připomínající válečné zločiny na civilistech v květnu 1945.

Tvrz Hůrka je nejlépe dostupnou velkou moderní pevností v České republice (přístupná celoročně). Muzeum je provozováno v dělostřelecké tvrzi Hůrka, která byla součástí čs. pevnostního systému budovaného v letech 1935–38.

Patton Memorial Pilsen jako jediné muzeum v Česku mapuje postup spojeneckých vojsk od vylodění v Normandii až po osvobození Plzně a západu Čech americkou armádou. V nově otevřené expozici uvidíte také řadu artefaktů z bojišť i osobních předmětů vojáků.

Tvrz Bouda je největším muzeem čs. opevnění na území České republiky. Muzeum je provozováno v dělostřelecké tvrzi Bouda, která byla součástí čs. pevnostního systému budovaného v letech 1935-38. Raritou je objekt K-S22 Horymír pro výsuvnou otočnou dělovou věž.

V břežanském památníku naleznete multimediální expozici protifašistického odboje, který tvoří spolu s Lidicemi a Terezínem jakýsi trojúhelník paměti národa daného období. Mimo informací o životě za protektorátu a odboji obsahuje i část věnovanou historii zámku.

Rozestavěná dělostřelecká tvrz Dobrošov nedaleko Náchoda ve východních Čechách byla součástí Československého pohraničního opevnění z let 1935-1938. Tvrz měla palbou krýt náchodské údolí. Od roku 2019 do 2022 byla v rekonstrukci.

Národní památník II. světové války v Hrabyni je součástí Slezského zemského muzea. Stojí v bezprostřední blízkosti míst, na kterých probíhaly jedny z nejtvrdších bojů konce války na území dnešní České republiky. Moderní expozice doplňuje audiovizuální technika.

Památník je věnován tragické události z 24. 6. 1942, kdy nacisté obec Ležáky vyhladili. Její obyvatelé zaplatili svými životy kvůli objevení tajné vysílačky Libuše patřící parašutistům pověřených atentátem na Heydricha.

Uzavřené židovské město vzniklo až po roce 1727. Návštěvníci dnes v Boskovicích mohou využít prohlídkových okruhů židovskou čtvrtí s průvodcem, které jim představují historii a život židů na Boskovicku včetně návštěvy židovských památek.

Největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Muzeum je zaměřeno na vozidla a těžkou bojovou techniku, výzbroj a výstroj Československé armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii.

Navštivte celoročně přístupné vojensko-historické expozice věnované armádě, obraně státu a československým opevněním. Muzeum představuje zároveň zázemí pro každoročně pořádané vzpomínkové akce Cihelna.

Památník Ploština prošel mezi lety 2020-2023 generální rekonstrukcí a nyní nabízí moderní expozice ve zcela nových prostorách. Připomíná osudy míst v regionu, která na samém konci války vypálili nacisté.

Vydejte se s Kudy z nudy objevovat krásy města Králíky a jeho nejbližšího okolí! O zábavu se postaráme hlavně fanouškům vojenských památek, protože pro ně je Králická pevnostní oblast rájem na zemi. Podíváme se ale také do přírody, na několik rozhleden a také na zajímavé poutní místo s fantastickým výhledem do kraje. A protože z Králík je to jen kousek do Polska, nahlédneme i za hranice k sousedům.

Až budete mezi řádky hledat místa, kde se odehrává děj životopisného románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana Žáka, vezměte si k ruce hodně podrobnou mapu. Ale úplně nejlepší je vydat se na Šumavu osobně: čekají vás tajemná a magická místa, která dodnes vydávají zvláštní svědectví. Knižní bestseller ožil i na filmovém plátně.

Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holocaustu. Mezinárodní den obětí holocaustu tak reflektuje událost, kdy v roce 1945 osvobodila 27. ledna vojska sovětské Rudé armády Osvětim. Toto datum je však symbolem osvobození všech dalších nacistických koncentračních táborů, kam vstoupila vojska Spojenců v závěrečných měsících 2. světové války. Mezinárodní den má připomínat utrpení šesti milionů zavražděných evropských Židů a dalších obětí nacismu.

Tři králové nebyli jen biblické postavy, ale také tři stateční odbojáři. V období nacistické okupace českých zemí vytvořili Josef Balabán (4. června 1894, Obora u Dobříše – 3. října 1941, Praha), Josef Mašín (26. srpna 1896, Lošany – 30. června 1942, Praha) a Václav Morávek (8. srpna 1904, Kolín – 21. března 1942, Praha) skupinu nazývanou Tři králové. Nacistické bezpečnostní orgány i později historikové ji označili za nejaktivnější složku vojenské odbojové organizace Obrana národa.

Dělostřelecká tvrz z let 1935-1938 na Babí u Trutnova měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Dnes tvoří bývalé staveniště tohoto mohutného vojenského komplexu významnou stavebně-historickou památku.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do České historie tím, že za II. světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli úspěšné odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Tvrz Hanička patří do systému předválečného opevnění budovaného ve 30. letech především proti Německu. Své dívčí jméno pevnost dostala podle osady nacházející se v okolí. Skládala se ze šesti bojových objektů v podzemí propojených stovkami metrů chodeb a sálů.

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Město Terezín, založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, je dnes známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí. Za 2. světové války sloužilo jako internační tábor židovského obyvatelstva a stalo se přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů.

Zámostí je část Třebíče, které zahrnuje takřka celé třebíčské židovské město. Je plošně památkově chráněné statutem Světového dědictví UNESCO. Na Seznamu světového kulturního dědictví je kromě Židovské čtvrti také bazilika sv. Prokopa. Třebíčské židovské město s bazilikou jsou na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO zapsány od roku 2003. Hned po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně na Seznam zapsány.

Ve Svitavách, městě na Českomoravském pomezí, vedle sebe dlouhá staletí žili Češi, Němci a Židé. Možná právě z jejich poklidného soužití vzešla motivace Oskara Schindlera (28. dubna 1908 Svitavy – 9. října 1974 Hildesheim, Německo) k záchraně dělníků ze své továrny před jistou smrtí v koncentračních táborech na území okupovaného Polska.

Na pontonu na pražskéh Smíchovské náplavce stojí památeční Zvon #9801 připomínající osud zvonů, které za druhé světové války odvezli nacisté z Protektorátu Čechy a Morava do Německa.

Vydejte se poznat pietní území, které připomíná obec Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté. Celá vesnice byla vypálena a srovnána se zemí. Osudy této středočeské vsi poznamenala okupace Československa za II. světové války a zejména atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Památník ticha je projekt revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s.

Architekt a stavitel Jan Letzel (9. dubna 1880, Náchod – 26. prosince 1925, Praha) působil řadu let v Japonsku. Navrhoval soukromé i veřejné stavby, jeho Průmyslový palác v Hirošimě přečkal i výbuch atomové bomby. Torzo, udržované ve stejném stavu v roce 1945, se proměnilo v nejznámější památník míru na světě, varující před jadernými zbraněmi.

Den samizdatu se poprvé objevil v kalendáři významných dnů v roce 2024. Připomíná vydávání nezávislých tiskovin vlastním nákladem v době totality a je také památkou českých a slovenských vydavatelů samizdatu, kteří 12. října 1988 dopisem adresovaným tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustavu Husákovi protestovali proti uvěznění křesťanského aktivisty Ivana Polanského.

Odstranění zastupujícího říšského protektora a prominentního nacisty Reinharda Heydricha vyvolalo obrovskou vlnu represí. Na celém území protektorátu byl vyhlášen výjimečný stav a lidem, kteří cokoliv věděli o pachatelích anebo jim pomáhali, hrozila poprava s celou rodinou. Nejdrsnější ukázkou rázného postupu nacistických okupantů bylo vyhlazení středočeské obce Lidice a smrt nejméně 340 nevinných lidí. Výročí masakru si připomínáme každoročně 10. června.

Praha, městská část Libeň a nenápadná křižovatka kousek od nemocnice Na Bulovce sehrála během druhé světové války významnou úlohu. Právě tady 27. května 1942 několik minut po půl jedenácté popravou českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila operace Anthropoid.

Hrůzostrašná tajemství Třetí říše dokáží rozjitřit emoce i po mnoha letech od konce druhé světové války. I když si každoročně připomínáme utrpení Židů v koncentračních táborech anebo vyhlazení Lidic, Ležáků, Ploštiny a dalších obcí na našem území, o další činnosti nacistů v Protektorátu Čechy a Morava či zabraném území Sudet se nemluví. Věděli byste například, kde se nacházely elitní nacistické školy nebo na jakém místě se v Čechách uskutečňoval program Lebensborn? Mnoho záhad obestírá také činnost tajných podzemních továren či pobyt SS na hradech a zámcích. Kudy z nudy vám dnes nabídne právě tipy na výlet za touto černou kapitolou našich dějin.

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

Vznik protektorátu znamenal zánik Československé republiky jako samostatného demokratického státu a nastolení totalitního systému. Tajné labyrinty temných chodeb, skryté koncentrační tábory a zázračné zbraně: to všechno provází legendy o nacistických továrnách, které vznikly za druhé světové války na území Protektorátu Čechy a Morava. Vydejte se do míst spojených s nejtemnějším obdobím české historie.

Druhá světová válka dala vzniknout řadě fascinujících příběhů. Oskar Schindler, Nicholas Winton a Antonín Kalina se nebáli podat dětem i dospělým pomocnou ruku, přestože svými činy ohrozili sami sebe. Statečné zachránce, kteří se postavili mrazivé skutečnosti a nepředstavitelným hrůzám, dnes je kromě památníků a muzeí připomínají i dojemné filmy. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy!

Hrdinské činy veteránů mohou lidem dodat odvahu a sílu i po desítkách let – například odstranění nacistického vraha Reinharda Heydricha, které se odehrálo v roce 1942. Období teroru od začátku jeho působení přes atentát a represe, které nacisté rozpoutali po jeho smrti, se označují jako heydrichiáda.

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

Naučná stezka židovskou čtvrtí v Mikulově obsahuje zhruba na kilometrové trase celkem 13 zastavení. Součástí stezky se stala i mikve – rituální lázeň objevená v Mikulově při archeologickém průzkumu v roce 2010.

Když se řekne Sudety, většině lidí se vybaví označení pro pohraniční oblasti Československa za první republiky a před druhou světovou válkou. V roce 1938 po mnichovské dohodě byly Sudety většinou přičleněny k nacistickému Německu, po porážce Třetí říše se vrátily k Československu.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

27. května 1942 provedli členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Vojenské muzeum v Rokycanech je nabité vojenskou technikou převážně do roku 1938. Vnitřní expozice jsou unikátním zpracováním období let 1930 – 1945 v Československu prostřednictvím multimediálních expozic. Venkovní expozici tvoří 150 kusů vojenské techniky většinou plně pojízdné.

Jedním z tajemství nacistického Německa byly stavby továren skryté očím nepřátel a odolné vůči bombardování, kde se vyráběly zbraně, letecké motory, náhradní díly, střelivo a další arzenál, který měl nepřátelům přinést smrt a zkázu. Utajené podzemní továrny Wehrmachtu zajišťovaly nepřetržitý proud dodávek těchto výrobků. Na našem území se jich nachází nemalý počet a na jejich průzkum vás vezme Kudy z nudy. Nezapomeneme ani na významné průmyslové areály, které se rovněž zapsaly do historie druhé světové války.

Jméno malé vesnice nedaleko Prahy mělo být navždy vymazáno z mapy světa. Tragédie byla odstrašujícím případem pomsty na nevinných lidech za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha během okupace Československa za druhé světové války.

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.