Vydejte se pěšky nebo na kole po zemské hranici Čech a Moravy. Přibližně 350 kilometrů dlouhá Českomoravská stezka je součástí sítě tras Via Czechia a vede souběžně s historickou hranicí mezi Královstvým Českým a Markrabstvím Moravským od Králického Sněžníku až ke Slavonicím.
Českomoravská stezka je součástí sítě dálkových turistických a poutních tras
Via Czechia, čítajících v souhrnu přes 10.000 km tras pro pěší, cyklisty, lyžaře a vodáky.
Českomoravská stezka vede po
historické hranici Čech a Moravy, která byla kodifikována přibližně v polovině 19. století a platila přibližně 100 let až do roku 1949. Trasa spojuje dva trojmezné body – na severu je to
trojmezí Čech, Moravy a Polska (které je zároveň nejvýchodnějším bodem Čech), ležící v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy; na jihu je to
trojmezí Čech, Moravy a Rakouska nedaleko Slavonic. Českomoravská stezka rovněž sleduje
hlavní evropské rozvodí, oddělující úmoří Černého a Severního moře.
Základní
pěší varianta Českomoravské stezky měří
345 km a je rozdělena na
18 denních etap s průměrnou délkou 20 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Trasa je rovněž vhodná pro putování na kole,
cyklistická varianta Českomoravské stezky měří
331 km a lze ji zvládnout za 5-7 dní.
Nejvyšším bodem stezky je
Králický Sněžník s výškou 1423 m n. m. Dalšími výraznými vrcholy na trase jsou
Jeřáb v Hanušovické pahorkatině (1003 m n. m.),
Suchý vrch v Orlických horách (995 m n. m.),
Devět skal ve Žďárských vrších (836 m n. m.) a
Javořice v Jihlavských vrších (837 m n. m.). Naopak nejnižšího bodu trasa dosahuje v údolí Lukávky u Lanškrouna (360 m n. m.).
Významnými body na Českomoravské stezce jsou rovněž křesťanská
poutní místa, která se pro někoho mohou stát samostatnými cíli putování. Od severu k jihu jsou to z těch významnějších například Hora Matky Boží – Klášter Hedeč, Českomoravská Fatima v Koclířově nebo Zelená hora u Žďáru nad Sázavou.
Na všech stezkách Via Czechia mohou od roku 2024 poutníci využít
útulen, které umožňují posezení, úkryt před špatným počasím nebo nouzové přespání až pro 4 osoby. Cestu poutníkům zpříjemňují
přátelská místa, což jsou body, kde na cestě potkáte spřízněné duše, kteří vám nabídnou pomocnou ruku. Jsou to například penziony, informační centra, turistické kiosky nebo jednotlivci, kteří bydlí poblíž trasy. Zapojit se může každý, kdo může a chce nabídnout poutníkům něco navíc.
Objevte historickou Českomoravskou stezku. 350 km dlouhá trasa poskytuje zažívání krás české a moravské přírody i kultury.
Českomoravská stezka je přibližně 350 kilometrů dlouhá.
Na Českomoravské stezce se nachází Králický Sněžník, Jeřáb, Suchý vrch, Devět skal a Javořice.
Pěší verze Českomoravské stezky měří 345 km a je rozdělena na 18 denních etap.
Nejvyšším bodem stezky je Králický Sněžník s výškou 1423 m n. m.
Na trase Českomoravské stezky je možné najít ubytování pod střechou v každé ze 18 denních etap.
Na stezce se nacházejí Klášter Hedeč na Hoře Matky Boží, Českomoravská Fatima v Koclířově a Zelená hora u Žďáru nad Sázavou.
Útulny na stezkách Via Czechia poskytují místo pro posezení, úkryt před špatným počasím nebo nouzové přespání pro až 4 osoby.
Přátelská místa jsou penziony, informační centra, turistické kiosky nebo jednotlivci, kteří nabízejí pomocnou ruku poutníkům.
Pěší varianta měří 345 km, zatímco cyklistická varianta měří 331 km a lze ji zvládnout za 5-7 dní.
Nejnižší bod trasy je v údolí Lukávky u Lanškrouna, které se nachází ve výšce 360 m n. m.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.