Vltavské údolí mezi Třebenicemi a Štěchovicemi, kde řeka asi na 7 km klesala o téměř 20 metrů a díky hlubokému a nepřístupnému údolí plnému kamenů a skal se zde tvořila peřeje, byly odedávna známy jako tzv. Štěchovické proudy, od roku 1722 zvané proudy Svatojanské.
Šlo o velice odlehlé a nepřístupné místo nedaleko Prahy. Změna nastala roku 1865, když d
o Štěchovic dorazil první parník a kraj se tak zpřístupnil široké veřejnosti, která do té doby neměla možnost sem jinak snadno přicestovat. Parníky započaly do Štěchovic přivážet čím dál více výletníků a letních hostí a na přelomu 19. a20. století se Svatojanské proudy staly snad nejznámější turistickou atrakcí v okolí Prahy. Vždyť právě zde, na trase Štěchovice – Sv. proudy, vyznačil v roce 1889 Klub
Českých turistů svou vůbec první turistickou značku.
Svatojanské proudy začínaly tzv. Horním slapem (největší peřej), který se nacházel v místech posledního zákrutu Vltavy nad dnešní Slapskou přehradou. Peřej tvořil mohutný skalní práh, který zasahoval více než do poloviny řeky a tvořil tzv. „hrdlo“, kterým se řeka po tisíciletí drala. Na levém břehu tomuto místu dominovalo skalisko zvané „Sedlo“, na němž byl od roku 1643 umístěn několik metrů vysoký pískovcový sloup zvaný „Ferdinandův“. Na jeho vrcholu byla až do roku 1918 umístěna plechová rakouská orlice. V roce 1722, při příležitosti blahořečení sv. Jana Nepomuckého, byla hned vedle skaliska postavena kamenná socha sv. Jana.
Ve 20. a 30. letech se staly
proudy vyhledávanou trampskou lokalitou. Začalo zde vznikat množství trampských osad, které je možno zde najít dodnes.
Svatojanské proudy zanikly v roce 1943 v souvislosti s výstavbou přehrady ve Štěchovicích. Vzdutá hladina skryla peřeje a přesto, že do Proudů se stále dál jezdilo, lokalita ztratila své hlavní lákadlo. Další ránu pak zasadilo v roce 1949 zahájení stavby přehrady Slapy, jejíž staveniště se rozkládalo přímo v lokalitě někdejšího Horního Slapu a skaliska Sedlo. I toto místo bylo nakonec v roce 1954 zatopeno hladinou Vltavy. Při výstavbě přehrady byl Ferdinandův sloup i se sochou sv. Jana Nepomuckého přemístěn na nové místo pod hrází přehrady, kde je možno je spatřit dodnes.
Nad údolí vede
Naučná stezka Svatojánské proudy.
Přečtěte si o Svatojánských proudech, jedné z nejoblíbenějších turistických destinací u Prahy, nyní přístupných díky naučné stezce.
Svatojánské proudy byly část Vltavského údolí mezi Třebenicemi a Štěchovicemi, známé pro své peřeje a velký převýšení řeky.
Před příchodem parníků v roce 1865 byly Svatojánské proudy velmi odlehlé a nepřístupné, a člověk se tam mohl dostat jen obtížně.
Po příchodu prvního parníku v roce 1865 se oblast stala přístupnější veřejnosti a začal do ní proudit větší počet turistů.
Hlavní atrakce zahrnovaly Horní slap, který byl největší peřejí v oblasti, a skalisko Sedlo s Ferdinandovým sloupem a sochou sv. Jana.
Výstavba štěchovické přehrady v roce 1943 a následně slapové přehrady v roce 1949 vedla ke zničení proudů a změně krajiny, kdy byla oblast zatopena a peřeje skryty.
Oba objekty byly přemístěny a jsou dnes k vidění pod hrází přehrady.
Nad údolím vede Naučná stezka Svatojánské proudy.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.