Vltavské údolí mezi Třebenicemi a Štěchovicemi, kde řeka asi na 7 km klesala o téměř 20 metrů a díky hlubokému a nepřístupnému údolí plnému kamenů a skal se zde tvořila peřeje, byly odedávna známy jako tzv. Štěchovické proudy, od roku 1722 zvané proudy Svatojanské.
Šlo o velice odlehlé a nepřístupné místo nedaleko Prahy. Změna nastala roku 1865, když d
o Štěchovic dorazil první parník a kraj se tak zpřístupnil široké veřejnosti, která do té doby neměla možnost sem jinak snadno přicestovat. Parníky započaly do Štěchovic přivážet čím dál více výletníků a letních hostí a na přelomu 19. a20. století se Svatojanské proudy staly snad nejznámější turistickou atrakcí v okolí Prahy. Vždyť právě zde, na trase Štěchovice – Sv. proudy, vyznačil v roce 1889 Klub
Českých turistů svou vůbec první turistickou značku.
Svatojanské proudy začínaly tzv. Horním slapem (největší peřej), který se nacházel v místech posledního zákrutu
Vltavy nad dnešní
Slapskou přehradou. Peřej tvořil mohutný skalní práh, který zasahoval více než do poloviny řeky a tvořil tzv. „hrdlo“, kterým se řeka po tisíciletí drala. Na levém břehu tomuto místu dominovalo skalisko zvané „Sedlo“, na němž byl od roku 1643 umístěn několik metrů vysoký
pískovcový sloup zvaný „Ferdinandův“. Na jeho vrcholu byla až do roku 1918 umístěna plechová rakouská orlice. V roce 1722, při příležitosti blahořečení sv. Jana Nepomuckého, byla hned vedle skaliska postavena
kamenná socha sv. Jana. Ve 20. a 30. letech se staly
proudy vyhledávanou trampskou lokalitou. Začalo zde vznikat množství trampských osad, které je možno zde najít dodnes.
Svatojanské proudy zanikly v roce 1943 v souvislosti s výstavbou přehrady ve Štěchovicích. Vzdutá hladina skryla peřeje a přesto, že do Proudů se stále dál jezdilo, lokalita ztratila své hlavní lákadlo. Další ránu pak zasadilo v roce 1949 zahájení stavby
přehrady Slapy, jejíž staveniště se rozkládalo přímo v lokalitě někdejšího Horního Slapu a skaliska Sedlo. I toto místo bylo nakonec v roce 1954 zatopeno hladinou
Vltavy. Při výstavbě přehrady byl
Ferdinandův sloup i se sochou sv. Jana Nepomuckého přemístěn na nové místo pod hrází přehrady, kde je možno je spatřit dodnes. Nad údolí vede
Naučná stezka Svatojánské proudy.