První kolesový parník u nás se jmenoval
Bohemia a u jeho zrodu v letech
1840 – 1841 stáli dva muži: anglický podnikatel a zakladatel paroplavebních podniků
John Andrews a
Joseph John Ruston, spolumajitel a ředitel známé
pražské strojírny a loděnice Ruston a spol. Právě Ruston v létě roku 1840 nakreslil plány nové lodě a na podzim začal s její stavbou. V
dubnu 1841 byl parník hotov.
Kdybyste hledali místo, kde první český kolesový parník vznikal, museli byste zamířit do
pražského Karlína, na
břeh Vltavy někam k dnešní
Invalidovně. Ostatně i pozemek si Andrews pronajal právě od Domu invalidů a tam také byla loď
1. května 1841 spuštěna na vodu.
Díky pražským novinám víme, že k události došlo
v půl čtvrté odpoledne a slavnost provázela hudba, salvy a nadšený jásot publika z tribuny u
Invalidovny. Zázrak tehdejší techniky přitahoval zaslouženou pozornost.
Po zkušebních plavbách se Bohemia koncem května vydala na
první plavbu po proudu Vltavy do
Mělníka a dál do Drážďan. Podle dobových záznamů Bohemii s obzvlášť velkými ovacemi vítali zejména v
Litoměřicích a v
Ústí nad Labem. Panenskou plavbu do Drážďan, dlouhou přibližně
170 kilometrů, zvládla loď
za 11 hodin 45 minut čistého času.
Hans Christian Andersen na palubě
Bohemia byla na svou dobu velký a spolehlivý parník. Její příď zdobila dřevěná postříbřená socha českého lva,
v salonech 1. a 2. třídy a v jednom salonu pro dámy vozila až 140 cestujících. Pasažéři měli k dispozici i kuchyni, o jejich pohodlí se starali stewardi. Protože
Vltava mívala nízký stav vody, zájemci o plavbu se na vozech museli dopravit do Obříství, odkud Bohemia
od dubna do listopadu vyplouvala na pravidelnou
trasu do Drážďan a zpět.
Zajímavá a pohodlná cesta lákala kdekoho; jedním ze slavných cestujících byl i
dánský spisovatel Hans Christian Andersen. Když se v
červnu 1841 vracel z tureckého Cařihradu přes Prahu do Kodaně a dozvěděl o možnosti cestovat po
Labi, přijel kočárem do Obříství, kde přespal a ráno příštího dne
absolvoval cestu do Drážďan. Bohemia tehdy za sebou měla sotva měsíc existence.
Kolesové parníky Vyšehrad a Vltava
Bohemia neměla dlouhý život, dosloužila již o
patnáct let později, ovšem její srdce – obrazně řečeno – spolehlivě bije dodnes. Podle Wikipedie byl „…precizně vyrobený a velmi lehký parní stroj…“ přenesen do parníku Pillnitz, později přejmenovaného na
Diesbar, který dnes pluje mezi Míšní a Bad Schandau. Parní stroj z Bohemie v něm funguje dodnes.
Krásu kolesových parníků si,
až to bude možné, vychutnáte díky
Pražské paroplavební společnosti, v jejíž flotile jsou hned
dva historické kolesové parníky, Vltava a
Vyšehrad. Obě zrekonstruované a plně funkční lodě byly roku 2013 prohlášené za kulturní památky.
Vyšehrad je v současnosti
kotvící parník, je možné si ho pronajmout s tím, že zůstává stát na
Rašínově nábřeží.
Parník Vltava pluje na pravidelných linkách Prahou, na
trase do zoologické zahrady i na
výletních plavbách na Slapy. A to Vltavě,
jedné z nejkrásnějších lodí nejen v Čechách, ale i v celé Evropě, letos bude 81 let, a
Vyšehrad je ještě o dva roky starší!