Na pražském Jižním Městě vzniklo obnovou a rekonstrukcí již značně zchátralého objektu ze 13. století kulturní centrum, které se řadí k nejvýznačnějším pražským koncertním scénám a galeriím. Chodovská tvrz je zaměřena na hodnotné formy kultury a umění.
Jednou z hlavních oblastí jsou komorní koncerty, které probíhají v průměru
1 – 2 krát týdně v akustickém sále, který pojme 90 návštěvníků. Účinkují zde často čeští i zahraniční umělci mezinárodního významu. Další významnou částí Chodovské tvrze je
galerie, kde ve 4 sálech v 1. poschodí a v „malé galerii" v přízemí probíhají výtvarné výstavy. Galerie se právem řadí mezi přední pražské výstavní síně.
V Chodovské tvrzi se nezapomíná ani na děti, pro které je každou neděli v 15 hodin připravena
divadelní pohádka (od října do dubna).
Osvětovou činností jsou besedy a přednášky na různá témata (historie, vlastivěda), převažují mezi nimi pořady jihoměstského kronikáře PhDr. Jiřího Bartoně o historii i současnosti jihoměstského regionu. Zájemcům lze také nabídnout prostory např. pro školení, schůze apod.
Z historie: Chodov vznikl pravděpodobně
v polovině 13. století jako vodní tvrz. Původní stavitel věže není znám, pověsti a dohady se zmiňují o řádu templářů a vyšehradské kapitule. Prvním doloženým majitelem se stal
zderazský konvent křižovníků,
strážců Božího hrobu. Po husitských válkách byla tvrz v majetku rodu Žďárských z Chrastu, později se vystřídala
celá řada majitelů z řad nižší šlechty a po třicetileté válce i panstva.
Roku 1676 získal tvrz
klášter Benediktinů od sv. Mikuláše na
Starém Městě pražském, kteří pobořenou tvrz přestavěli do podoby barokního zámečku. Posledními majiteli se stala
hrabata z Goltze, roku 1795
Clam-Martinicové a od roku 1801
Korbové z Weidenheimu, za kterých byl
zámeček upraven klasicistně. Současným uživatelem je Kulturní dům Jižní Město – Praha 4.