Po spoustě starých šlechtických sídel a usedlostí se v
Praze zachovala jen místní jména, jiné ale stojí dodnes. Slouží k reprezentačním účelům, pro bydlení i jako soukromé rezidence, a některé dokonce můžete navštívit. Které?
Nejznámější (a přístupná) sedmička
Soutěž o krále hradů v
Praze má jasného vítěze: Jeho veličenstvo
Pražský hrad, dávné
sídlo panovníků českých zemí. Na další příčky těch nejznámějších si můžeme dosadit
Vyšehrad, opevněné bájné sídlo známé ze starých pověstí a také oblíbený cíl
vycházek.
Řadu zámků si můžete prohlédnout i zevnitř.
Trojský zámek s
francouzskou zahradou, štěpnicí a oranžerií, barokní skvost, o který pečuje
Galerie hlavního města Prahy, je otevřený jen v hlavní sezoně, ale celoročně se můžete vypravit na některou ze zajímavých výstav na
zámek Ctěnice. Ten pro změnu patří
Muzeu hlavního města Prahy. Celý rok se můžete vypravit i na
Chvalský zámek v
Horních Počernicích nebo na některou z řady výstav a akcí, pořádaných ve
smíchovské Galerii Portheimka. Když
architekt Kilián Ignác Dientzenhofer tenhle barokní zámeček uprostřed zahrad pro svou rodinu stavěl, netušil, že časem se Praha rozroste až sem. Předlouhou historii má také
Chodovská tvrz, ztracená v moři paneláků
Jižního Města. Věřili byste, že v osadě
Chodov stojí možná už od konce 13. století?
Pražské letohrádky a zříceniny
Ani o ně nemá hlavní město nouzi: na severním okraji
Prahy objevíte v místě s pěkným
výhledem do krajiny romantickou
zříceninu letohrádku Baba, naopak na jižním okraji města v
Kunratickém lese se nachází
Nový Hrádek. Z luxusního sídla krále
Václava IV. se toho dochovalo pramálo, ale kdekdo ví, že právě tady v roce 1419 panovník zemřel.
Novinkou v turistické nabídce roku 2024 je
zámek Veleslavín s historickým
parkem, který pochází z roku 1725. Většinu minulého století sloužil jako zdravotnické zařízení. Jedním z významných pacientů tohoto sanatoria byla i manželka prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka Charlotta.
A pak jsou tu
kouzelné pražské letohrádky:
renesanční Hvězda ve
stejnojmenné oboře na Bílé hoře (v péči
Památníku národního písemnictví, interiéry si prohlédnete od dubna do října), podobně starý
letohrádek královny Anny zvaný Belveder v
Královské zahradě na
Pražském hradě, otevřený v době konání výstav, a
Místodržitelský letohrádek nad
Stromovkou. Ten je přístupný jen některým, už desítky let totiž slouží
Národnímu muzeu jako archiv a studovna časopisů. Téměř kdykoliv zato můžete navštívit
empírový Letohrádek Kinských na
jižním úpatí Petřína v
zahradě Kinských; říká se mu též
Musaion a v interiérech je k vidění
národopisná expozice Národního muzea.
Zmizelé i znovuzrozené pražské usedlosti
Když začnete pátrat po
pražských zámečcích, záhy vypluje na povrch jeden z fenoménů hlavního města: usedlosti, které kdysi stávaly v okolních polích, sadech a vinicích. Patří k nim například
Bertramka, útočiště
Wolfganga Amadea Mozarta při jeho pražských pobytech.
- Jiné usedlosti se změnily na bytové domy nebo sídla firem, například karlínská Sluncová nebo Jenerálka, z jiných jsou restaurace – třeba z Ladronky, z Kajetánky ve stejnojmenném parku v Břevnově, ze Slovanky na okraji Prokopského údolí nebo ze Salabky, usedlosti uprostřed vinic, která kombinuje vinařskou turistiku s gurmánskými zážitky a netradičním ubytováním. Štěstí měla i bývalá usedlost Jezerka v parku Jezerka v Nuslích, proměněná v Divadlo Na Jezerce, anebo Libeňský zámeček, sídlo úřadu městské části Praha 8.
- Některé usedlosti připomínají jen jména, ale nenajdete po nich ani stopu; k těm patří namátkou Balabenka, Ohrada, Pražačka, Palmovka, Stírka či Krocínka.
- Naději na obnovu má nově usedlost Cibulka s čínským pavilonem, řadou soch a dalšími stavbami v Košířích.