Důl Alexander je někdejší hlubinné černouhelné dílo, které se nachází v Ostravě, místní části Kunčičky. Po ukončení těžby zůstaly zachovány těžní věže a část provozních objektů a bývalý důl byl prohlášen za kulturní památku. Důl Alexander patřil mezi doly Severní dráhy Ferdinandovy (SDF).
Výstavbu dolu
zahájila v roce 1896 společnost SDF v katastru obce Kunčičky na východní straně železniční trati tzv. Frýdlantské dráhy, 2 km jižně od dolu Vilém. Důl byl pojmenován na počest
hraběte Alexandra Palaviciniho, prezidenta SDF.
Od 1. 8. 1926 byl důl
spojen s dolem Zárubek s podzemním převedením těžby a sloužil také jako pomocný důl. Není bez zajímavosti, že součástí areálu bývala i parková plocha, která se stala prvním sídlem
ostravské zoo. V provozu byl v letech 1896 až 1994,
těžba uhlí z jakloveckých a hrušovských vrstev probíhala mezi lety 1898 až 1926 s ročním objemem 108 – 305 tisíc tun. Důlní pole mělo rozlohu 247 ha a bylo otevřeno
dvěma jámami do hloubky 1120 m na 10. patro. Těžba byla ukončena 31. 12. 1992 a obě jámy byly následně zasypány. Těžní věže a část ostatních provozních budov je zachována jako technická památka.
V zájmu památkové péče jsou nejen
těžní věže s jámovými budovami,
kotelna, ale i bývalá
kočárovna nebo také s
právní budova. Uhelný důl Alexander byl prohlášen kulturní památkou Ministerstvem kultury ČR v roce 2001.
V areálu zachovaných povrchových pracovišť Dolu Alexander dnes sídlí Charita Sv. Alexandra.
Důl Alexander, zvaný hornické Versailles, je kulturní památka s bohatou historií těžby uhlí, zachovalými technickými strukturami a současným sídlem charity.
Důl Alexander je někdejší hlubinné černouhelné dílo, které se nachází v ostravské místní části Kunčičky.
Těžba uhlí v Dolu Alexander probíhala mezi lety 1898 až 1926 s ročním objemem 108 - 305 tisíc tun. Těžba byla ukončena 31. 12. 1992.
Důl Alexander byl prohlášen kulturní památkou z vůle zachování jeho historického a technického významu, včetně jeho těžních věží, provozních objektů a dalších specifických konstrukcí.
Návštěvníci mohou obdivovat zachovalé těžní věže, jámové budovy, kotelnu a další provozní a správní budovy.
Po ukončení těžby sloužily zachovalé části dolu jako technická památka a dnes v areálu sídlí Charita Sv. Alexandra.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.