Kolemjdoucí může zaujmout erby pánů z Hradce (rodovým a aliančním) a pamětní deskou, která prozrazuje, že v tomto domě se roku 1629 narodil „dějepisec vlastenecký a rodák počátecký, Tomáš Pěšina z Čechorodu“.
Dům byl po velkém požáru v roce
1821, stejně jako většina ostatních domů na náměstí,
barokně přestavěn. V minulosti byl tento dům i sídlem zdejší radnice. Pozdější stavební úpravy mu daly klasicistní fasádu doplněnou v 1. polovině 20. století štukovými ozdobami zcela zjevně
inspirovanými kubismem a rondokubismem.
Katolické rodinné prostředí
Tomáše Pěšinu ovlivnilo natolik, že studoval v Jindřichově Hradci na jezuitském gymnáziu a později v Praze teologii a filozofii. Na kněze pak byl vysvěcen roku 1654. Jeho kroky po studiích vedly do Kostelce nad Orlicí, kde působil jako kaplan a později i děkan. Jeho zájem o historii se projevil již v této době, když napsal svou první historickou práci o vzniku a vývoji křesťanství v Čechách. Ta se nám bohužel nedochovala, na rozdíl od pozdějšího rozsáhlého díla
Moravopis. Materiál k tomuto dílu začal sbírat v Litomyšli, kde působil od roku 1657 jako děkan. Ke psaní používal češtinu, což bylo na tehdejší dobu pro tvorbu vědeckých prací neobvyklé.
Latinsky napsal pozdější spisek
Ucalegon, ve kterém řeší tureckou otázku: líčí dějiny tureckých výbojů vůči Evropě, jejich nebezpečí a nutnost sjednotit evropské národy proti této hrozbě. Díky tomuto spisu se stal oblíbeným mezi prostými lidmi i u dvora a později získal i šlechtický erb a vlastenecký přídomek „z Čechorodu“. Za svůj život byl oceněn i dalšími tituly a úřady – stal se historiografem moravským, čestným kanovníkem litoměřickým a vyšehradským a roku 1666
kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. O čtyři roky později získal dokonce pozice generálního vikáře, kapitulního děkana a císařského rady. Přesto však pokračoval ve své historiografické činnosti. Jeho nejvýznamnějším dílem jsou
dějiny válek a nepokojů na Moravě s názvem Mars Moravicus. Psal je latinsky a rozdělil na několik dílů – roku 1678 vyšel tiskem první díl, končící rokem 1526. Druhý díl zůstal bohužel pouze v rukopise. Jeho význam nespočívá ani tak v rozsahu jeho literárních děl jako spíš v jeho nadšení pro český národ i jazyk a jeho neúnavné prosazování v tehdejší latinské společnosti.
Objevte historický rodný dům Tomáše Pěšiny z Čechorodu v Počátkách, který je přestavěný v barokním stylu a proslulý svými vlasteneckými historickými díly.
Tomáš Pěšina z Čechorodu byl dějepisec, který se narodil v roce 1629 v Počátkách a proslavil se svým zájmem o historii a vlasteneckými postoji.
Po velkém požáru v roce 1821 byl rodný dům Tomáše Pešiny barokně přestavěn.
Tomáš Pěšina studoval na jezuitském gymnáziu v Jindřichově Hradci a později teologii a filozofii v Praze.
Po dokončení svých studií působil Tomáš Pěšina jako kaplan a později děkan v Kostelci nad Orlicí.
Tomáš Pěšina psal svoje dílo Moravopis česky, což bylo pro tvorbu vědeckých prací v té době neobvyklé.
Spisek Ucalegon, který se zabýval tureckou otázkou, byl napsán latinsky.
Během svého života získal Tomáš Pěšina tituly historiografa moravského, čestného kanovníka litoměřického a vyšehradského, a později i kanovníka metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a generálního vikáře.
Dějiny válek a nepokojů na Moravě, nazvané Mars Moravicus, jsou nejvýznamnějším dílem Tomáše Pěšiny, napsané latinsky a zabývající se historickými událostmi Moravy.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.