Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.
Jedná se o dva
zalesněné skalnaté vrchy Velký Blaník
a
Malý Blaník . Na vrcholu
Velkého Blaníku stojí 30 m
vysoká dřevěná rozhledna z roku 1941, která je ve tvaru husitské hlásky.
Na vrcholu Malého Blaníku stojí také
zřícenina kaple sv. Máří Magdaleny, v níž prý duch posledního poustevníka střeží ukrytý poklad.
Blaník je opředen mnoha
nejrůznějšími pověstmi, z nichž některé mají původ zřejmě již
v keltských dobách. Pověst o vojsku bojovníků spících v nitru hory, odkud vyjedou na pomoc svému lidu, je rozšířena v celém keltském světě.
Nejznámější pověst vypráví o tom, že uvnitř hory
odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Jeho velitelem je sám patron země České
svatý Václav. Ve chvíli, kdy bude naše
vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře
otevře tzv.
Veřejová skála, rytíři uvnitř se
probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země
vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.