Velikonoční poklady: kde na Velký pátek pokvete zlaté kapradí?

První jarní úplněk určuje datum Velikonoc – nejvýznamnějšího křesťanského svátku. Na jarmarcích můžete i na Velký pátek nakoupit čerstvá vajíčka z volného výběhu, kopřivy, velikonoční sladkosti, nebo také tradiční výzdobu – osení a kraslice. Pátek 18. dubna 2025 nabídne turistům tradiční velikonoční programy a prohlídky vyzdobených hradů i zámků, spoustu divadelních i hudební vystoupení, kejklířů nebo širokou nabídkou zboží na velikonočním jarmarku. Pestrý výběr kulturních akcí o prodlouženém velikonočním víkendu je inspirací pro zajímavé zážitky po celém Česku.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal nacházející se jižně od turistické chaty Hubertka nedaleko Lázní Libverda, severně od obce Bílý Potok.

Devět kilometrů severovýchodně od Turnova, směrem ke strážní hoře Českého ráje Kozákovu, až na samém okraji přírodní rezervace Klokočské skály, leží zřícenina hradu Rotštejn. Částečně zděná a částečně vtesaná do bloku čtyř pískovcových skal.

Ke štole Bílá paní v Chodově u Karlových Varů neexistuje žádná oficiální dokumentace, takže o jejím původu lze pouze spekulovat. Pravděpodobně se jedná o průzkumnou štolu – v okolí se těžil křemen do sklářských hutí. Štolu najdete na staré cestě z Tatrovic do Chodova přes Nové Chalupy a Smolnici.

Poutní místo Křemešník se nachází v Českomoravské vrchovině nedaleko od Pelhřimova. Na vrcholu zalesněného kopce (765 metrů n. m.) vznikl v 1. polovině 18. století barokní kostelík Nejsvětější Trojice.

Vrch Třemšín (827 m n.m.) je nejvyšším vrcholem jižní části Brd a nachází se tedy v té části Brd, která je veřejnosti přístupná. Název vrchu Třemšína pochází údajně od tří zlatých prutů neboli "šínů", potopených v hradní studni.

Hajní kostel je vyhlídková skála, která patří k masivu Poledních kamenů. Dojít k ní můžete po červené a zelené značce z nedalekého Bílého Potoka pod Smrkem. Z vrcholové skály je velmi krásný výhled do údolí Smědé a Frýdlantsko.

Menší skalní město vytvořené kvádrovými pískovci tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš. V 18. století se zde hojně vyskytovaly kočky divoké, podle nichž dostal celý komplex skalních útvarů své pojmenování.

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

Přírodní památka Vysoký kámen se rozprostírá na skalnatém hřbetě nad obcí Kámen v Přírodním parku Leopoldovy Hamry. Jedná se o impozantní křemencové skály, tyčící se nad okolními lesy při státní hranicí s Německem v nadmořské výšce 773 m. n. m.

Okruh jistě ocení všichni milovníci pohybu na čerstvém vzduchu. Prostřednictvím audioprůvodce vyslechnete vyprávění hraběte Kinského, který představí všechna zajímavá místa a budovy v zámeckém parku. Zkrátka nepřijdou ani děti. V rámci venkovního okruhu je pro ně připravena interaktivní zábavná hra.

Skupina skal Bílé kameny leží asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů, proto jsou někdy označovány jako Sloní skály.

Jsou místa, která čas zastře svou věčností, ale jsou i taková, která žijí v povědomí národa celá staletí. K těm už více než tisíc let patří Tetín. Jeho počátky jsou v mnoha pověstech spojovány už s Krokovou dcerou Tetkou, tj. s r. 712 n. l.

Pradávné legendy hovořící o bájném pozdně románském kostele se potvrdily a hlubiny země vydaly své tajemství. O existenci kostela, dlouho nebyly důkazy, až roku 2002 nadšení studenti archeologie objevili pozůstatky pozdně románské stavby, která skutečně bývala kostelem.

Jihovýchodně od Tábora na levém břehu Kozského potoka leží zřícenina gotického hradu Kozí Hrádek, který je nejpamátnějším hradem Táborska. V roce 1962 byl prohlášen za národní kulturní památku, a to díky spojitosti se životem církevního reformátora Jana Husa.

Mozaika lesů, polí a luk s malebnými vesnicemi a zrcadly rybníků pod památnou horou Blaník – to je nejmenší CHKO v Česku – Chráněná krajinná oblast Blaník. Důvodem jejího vzniku byla ochrana harmonické, vyvážené krajiny Středních Čech, jejíž ústřední dominantou je památná hora Blaník.

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Zřícenina hradu se nachází na vrcholu protáhlého kopce asi 10 kilometrů severně od hradu Pernštejna a tvoří dominantu krajiny v okolí Pivonic. Zubštejn nebyl příliš rozlehlý, protože jeho rozměry určovalo temeno kopce, na němž byl postaven. Na severní straně byl chráněn širokým a hlubokým příkopem.

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Stolová hora Ostaš z kvádrových pískovců a skalními útvary je dominantou Polické kotliny. Leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Adršpašsko-teplických skal. Skalní město Ostaše se skládá ze dvou menších skalních měst zvaných Horní a Dolní labyrint.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy – Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Na Velkém Blaníku v nadmořské výšce 638 m se nachází dřevěná krytá věž vysoká 29,5 m. Součástí věže je výklenek, který se nazývá oltářní mensa. Zde se v současné době na přání snoubenců může konat svatební obřad.

Cestopisný cyklus Skryté skvosty, který připravila Česká televize společně s Národním památkovým ústavem a portálem Kudy z nudy, ukazuje ukryté památky. Podívejte se, jaké rozhodně stojí za návštěvu. Připravili jsme pro vás přehled unikátních skvostů v každém kraji České republiky. Druhá řada startuje od 7. 3. 2024!

Náměstí v Miletíně zdobí mariánský sloup, několik svatých a pomník Karla Jaromíra Erbena. Jméno Erben nese také jedna ze dvou cukráren, které na vývěsních štítech slibují pravé miletínské modlitbičky – medové perníky s oříškovou náplní a mandlí, připomínající modlitební knížky.

U Vrčeně nedaleko Nepomuku, v lese nazvaném Štědrý, najdete studánku. Zázračný pramen dle legendy vytryskl přičiněním svatého Vojtěcha.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

V prostorách bývalého dormitáře cisterciaček v klášteře na Mendelově náměstí vzniklo Muzeum starobrněnského opatství s expozicí Poklady kláštera. Tvoří jej galerie středověkého, raně novověkého, barokního i novějšího umění.

Přáli jste si někdy objevit skutečný poklad? Ten táborský si můžete prohlédnout v expozici v Táboře. Mince byly objeveny spolu s dalšími předměty denní potřeby pod podlahou v jednom z domů v historickém centru města.

Nejstarší šlechtický rod Slavníkovců sídlil od druhé poloviny 10. století v obci Libice nad Cidlinou. V raném středověku šlo o velmi významné hradiště o rozloze asi 26 hektarů, které bylo opásáno poměrně mohutnou hradbou.

Ve sklepích Pluhovského paláce na hradě a zámku Bečov nad Teplou vzniká expozice Tekutý poklad. Jedná se o nejvzácnější kolekci vín na celém evropském kontinentu, jejíž hodnota byla stvrzena znaleckým posudkem a znatelně přesahuje dvacet milionů korun.

Hradozámecká noc přináší vždy návštěvníkům originální zážitky. Nejinak tomu bude i při prohlídkách zámku Frýdlant, který večer 25. srpna odhalí zcela novou expozici, a to zlatý poklad, jenž byl nalezen minulý rok na dně zámeckého rybníku.

Historičtí šperkaři vytvořili přesné repliky Českých korunovačních klenotů a částí Svatovítského pokladu jako poctu svému řemeslu a dovednostem. Unikátní exponáty můžete vidět v historickém šperkařství Graciella.

V expozici je umístěno všech 284 mincí, které byly v roce 2016 nalezeny v blízkosti osady Dolní Čepí nedaleko Nedvědice. Interiér je doplněn ukázkami různých variant nedvědického bílého, modrého, šedého a dokonce i růžového mramoru, prohlédnout si můžete i původní ruční kamenické nářadí.

Ohromily svou kvalitou, ražebním leskem a početností – 1669 mincí a mincovních zlomků, které tisíc let ukrývala zem nedaleko Chýště na Pardubicku, právem dostaly označení poklad století. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, objevený náhodným nálezcem v roce 2015, se spolu s fragmentem keramické nádoby, byl roku 2020 zapsán mezi kulturní památky.