Že
sedláci u Chlumce dopadli špatně ví díky
známému českému rčení kdekdo. Už méně se ale ví, odkud se
sedláci u Chlumce v březnu roku 1775 vzali. A proč právě
Chlumec nad Cidlinou, nevelké město v
Královéhradeckém kraji, vstoupil díky sedlákům navždy do dějin i do českého jazyka?
Jak dopadli sedláci u Chlumce?
Za vlády
Marie Terezie v letech 1770 až 1772 vypukl v císařství
hladomor. Mohly za to války, vypálené sýpky s obilím, neudržovaná pole a také kruté zimy a neúroda. Během dvou let zemřelo téměř půl milionu lidí.
Protože tehdy byla
povinná robota a nevolníci museli šlechtě odevzdávat většinu toho, co vypěstovali, část z nich se vzbouřila. Nepokoje nevypukly v
Chlumci nad Cidlinou, ale v pohraničí, hlavně v okolí
Teplic nad Metují, Broumova a
Náchoda. Sedláci i rychtáři se vzbouřili proti vrchnosti a začali přepadávat vrchnostenské kanceláře a zámky. Povstalci chtěli se zástupci zemské vlády vyjednávat o zmírnění roboty, ale před
Prahou je zatklo vojsko. Sedláky uvěznili v
Invalidovně, ty zbývající pak
Marie Terezie zvláštním patentem vyzvala, aby se vrátili domů a vyčkali na nová nařízení.
Jeden z houfů vzbouřených sedláků se dostal také k
Chlumci nad Cidlinou. Chtěli dobýt
chlumecký zámek, perlu barokní architektury projektovanou
Janem Blažejem Santinim. To se jim nepovedlo, měšťané zatarasili ulice barikádami a bránili město, dokud nedorazila královská armáda. I když nakonec Marie Terezie většině sedláků udělila
generální pardon,
zmírnila robotu a o šest let později
císař Josef II. jednou provždy nevolnictví v českých zemích zrušil, sedláci u Chlumce dobře nedopadli: několik jich bylo zabito, další se utopili v rybnících a asi tři stovky vzbouřenců padly do zajetí. Sedm vůdců povstání nakonec putovalo na šibenici, řada zatčených sedláků zemřela ve vězeních anebo dostala před propuštěním důkladný a ponižující výprask.
Selské povstání dnes připomíná několik románů „z dob selských bouří“,
známé rčení „dopadl jak sedláci u Chlumce“ pro neúspěchy všeho druhu, a také
pomník selských bouří v parku od
sochaře Jakuba Obrovského. Socha selského povstalce v nadživotní velikosti drží kosu upravenou jako sečnou zbraň. V Chlumci se pří výročí událostí pořádají
vzpomínkové akce.
Dopadl jako Kec u Jankova
Americký spisovatel
Mark Twain prohlásil, že
„bůh stvořil válku, aby se Američané naučili zeměpis.“ Tak trochu to platí i pro Čechy. Možná znáte
rčení „dopadl jako Kec u Jankova“, ale jen málokdo ví, kdo byl ten Kec a o jakém Jankovu je řeč.
Vesnici
Jankov objevíte ve
středních Čechách, v malebné krajině mezi
Voticemi a
Blaníkem. 6. března 1645 se tu odehrála
bitva u Jankova,
jedna z nejkrvavějších bitev třicetileté války a také
jedna z nejkrvavějších bitev, k nimž v českých zemích došlo. V polích mezi
Jankovem a
Ratměřicemi se tehdy střetli
Švédové s císařským vojskem. A kdo byl ten
slavný Kec? Polní maršál Johann von Götz (1599–1645), horkokrevný opilec, který u Jankova dobojoval. Švédové pod ním zastřelili čtyři koně, a když sedal na pátého, zabili i samotného Götze. Je pochovaný v
Emauzském klášteře v Praze.
Zeměpis v českých rčeních
- Když se posměšně mluví o zbytečném poplachu, říká se, že Bečva hoří.
- O Pražanech se říká, že jsou křtěni Vltavou.
- Když vám někdo řekne „…až pojede Praha okolo“, znamená to nikdy.
- Když se někdo odstěhuje na Olšany, znamená to, že umřel.
- Když někdo na někoho upřeně hledí, může se koukat jako sůva z nudlí, ale také jako Příbram na Svatou Horu.
- Jak dopadne dívka, která má ženichy od Drážďan, ale ne od Berouna? Podobně jako Kec u Jankova nebo sedláci u Chlumce, tedy špatně. Užije si s ní kdekdo, ale do ženění se nehrne nikdo. Zvlášť ne takový, co má holek, že by s nimi mohl Labe zastavit.
Lidová rčení o sedlácích u Chlumce připomínají neúspěchy a špatný konec selského povstání z roku 1775.
Sedláci se vzbouřili kvůli povinné robotě a nespravedlivému odvádění většiny svých výpěstků šlechtě.
V Chlumci nad Cidlinou se odehrálo selské povstání v roce 1775, kde se sedláci pokoušeli dobýt místní zámek.
V Chlumci nad Cidlinou je možné navštívit barokní zámek Karlova Koruna, který je považován za architektonickou perlu.
Několik románů z dob selských bouří a pomník selských bouří v parku od sochaře Jakuba Obrovského připomínají selské povstání a jeho historický význam.
Kec u Jankova byl polní maršál Johann von Götz, který zemřel v bitvě u Jankova roku 1645, kde švédské vojsko porazilo císařské vojsko v jedné z nejkrvavějších bitev třicetileté války.
Rčení 'dopadnout jako sedláci u Chlumce' se používá pro označení neúspěchů různého druhu, odvozené od špatného koncového výsledku selského povstání u Chlumce.
Marie Terezie zmírnila robotu po selských bouřích a šest let nato císař Josef II. jednou provždy zrušil nevolnictví v českých zemích.
Řeka Labe je jednou z největších řek a vodních cest v Evropě, symbolizuje velikost a průběh života v České republice.
Emauzy jsou klášter benediktinů Na Slovanech, který během vlády Karla IV. sloužil jako středisko vzdělanosti a umění a kde studovali mimo jiné Jan Hus.