Hora Dyleň se nachází v Českém lese, západně od Mariánských Lázní. Její vrchol je v nadmořské výšce 940 metrů a tím je druhým nejvyšším vrcholem Českého lesa. Na vrcholu stojí věž ze 70. let, která sloužila jako vojenská radarová stanice, veřejnosti je však nepřístupná.
Na
hoře Dyleň (940,3 m n.m.) se nachází věž, která sloužila vojenským účelům jako
radarová stanice (dříve pozorovací a odposlouchávácí, protože stojí u hranic s Bavorskem). Kvůli tomu, aby nemohla být zaměřena byla
postavena bez jediného kusu železa, za pomoci silikonových šroubů. V devadesátých letech 20. století bylo vybavení demontováno a věž byla zrekonstruována. V současnosti slouží jako
vysílač televizních a rozhlasových programů, veřejnosti je celý objekt
nepřístupný.
V roce 1926 byla postavena
turisickým spolkem na Dyleni chata, která ještě v roce 1947 byla funkční. Zánik přišel s rokem 1948 kdy se hora Dyleň stala součástí hraničního pásma. Do dnešní doby jsou z chaty již téměř
nezřetelné rozvaliny.
Dyleň je
bájná hora opředená mnoha pověstmi. Podle legendy byla hora Dyleň posvátnou horou
pravěkého lidu ještě před příchodem Slovanů. Také zde prý stálo
veliké bohaté a pyšné město, které se pro svůj hříšný život
propadlo do nitra hory a od té doby hora skrývá tajemný, dosud neobjevený poklad. Podle místní tradice Dyleň roku
1813 prohlásil
Napoleon Bonaparte za zeměpisný střed Evropy. To dodnes připomíná kamenný sloup s nápisem, který najdete (od vrcholu) asi kilometr jihozápadním směrem a o více než sto metrů níže. Tento "střed kontinentu" vypočítali Bonapartovi kartografové, když tudy samozvaný
císař táhl na Rusko.
Poznejte hora Dyleň, kterou Napoleon prohlásil za zeměpisný střed Evropy. Prozkoumejte místní legendy a pozůstatky historie u Mariánských Lázní.
Na vrcholu hory Dyleň se nachází věž, která dříve sloužila jako vojenská radarová stanice.
Nadmořská výška hory Dyleň je 940 metrů.
U hory Dyleň můžete najít kamenný sloup, který označuje místo prohlášené Napoleonem Bonaparte za zeměpisný střed Evropy.
Ne, věž na hoře Dyleň není přístupná veřejnosti.
Chata fungovala až do roku 1947, poté se hora stala součástí hraničního pásma a dnes jsou z ní již téměř nezřetelné rozvaliny.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.