ÚvodAktualityVraníci, bělouši, ryzáci i plaváci: poznejte slavné hřebčíny a česká plemena koní
Letní sporty

Vraníci, bělouši, ryzáci i plaváci: poznejte slavné hřebčíny a česká plemena koní

Jezdeckých klubů a míst, kde si můžete prohlížet svět z koňského hřbetu, je u nás celá řada. Vyznáte se ale v našich hřebčínech? Víte, který je nejstarší? Kde se specializují na chov ceremoniálních kočárových koní? Odkud pocházeli koně, kteří stáli modelem pro naše nejznámější jezdecké pomníky? A které hřebčíny zvou na zajímavé prohlídky? Vydejte se s námi po stopách koňských kopyt.
Živý hřebec Ardo stojí modelem pro sochaře Josefa Václava Myslbeka…
…a navždy zachycený Ardo na jezdeckém pomníku svatého Václava na Václavském náměstí v Praze.

Hřebčíny v Kladrubech a Slatiňanech

Naše putování nemůžeme zahájit jinde než na Pardubicku, v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem. Od roku 2019 je společně s okolní krajinou zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jeden z nejstarších hřebčínů na světě, zasazený v půvabné krajině pastvin, jízdáren, parků, stájí, vodních kanálů a cest lemovaných alejemi, je už více než 400 let domovem starokladrubských koní. Zajímavostí je, že v samotných Kladrubech nad Labem žijí pouze bělouši.V Národním hřebčíně si užijete komentovanou prohlídku hlavních stájí, kde se zblízka setkáte s chovanými koňmi, císařského zámku a expozice historických kočárů, saní a postrojů. Nenechte si ujít ani lesovnu se simulátorem jízdy v kočáře, dokonce můžete vystoupat na rozhlednu a podívat se na hřebčín a okolí z výšky.

hřebčín slatiňanyhřebčíně ve Slatiňanech zase žijí jenom vraníci. Nahlédnete zde nejen do jejich stájí, ale také do kočárovny a knížecí sedlovny Auerspergů. Nedaleko na okraji rekreačních lesů Podhůra ještě můžete navštívit Švýcárnu s interaktivním muzeem starokladrubských koní.

Starokladrubský kůň byl po celá staletí účelově šlechtěn jako kočárový kůň pro císařský dvůr, ale své místo a využití si našel i v současné době. Starokladrubští koně se skvěle hodí pro soutěže spřežení a klasickou drezuru. Pro svoji klidnou a vyrovnanou povahu jsou často využívání pro hipoterapii a jsou ideálními parťáky pro volnočasové ježdění. A věděli jste, že někteří kladrubští bělouši se rodí tmaví až černí a teprve v průběhu dospívání zbělají? Naproti tomu kladrubští vraníci nesvětlají.

Jezdectví: tipy pro milovníky koní a romantiky na jediném místě
 

Výcvik vraníků v Heřmanově Městci

vraník kladrubákNárodní hřebčín v Heřmanově Městci založil v roce 1875 rod Kinských a chovali se tu koně k soutěžím a honu. Dnes stáje slouží jako výcvikové centrum starokladrubských koní. Během roku 2023 zde proběhla velká rekonstrukce a nyní je krásný areál opět milovníkům koní přístupný. Každý rok od dubna do října se zájemcůmotevírají dveře hřebčína dokořán, a to vždy od pátku do neděle. Příchozí se dozvědí nejen zajímavosti z historie chovu koní v heřmanoměsteckých stájích, ale zavítají také do historické a provozní postrojovny a galasedlovny. Nechybí samozřejmě ani zastávka u boxů starokladrubských vraníků. Nedaleko samotného hřebčína se nachází muzeum. To vám ukáže desítky ohlávek, uzd, třmenů a postrojů sloužily jezdcům z knížecího roku Kinských. Šlechtické děti se učily jezdit nejprve na ponících a když zvládly základy přesedlaly na koně. Velkou zajímavostí jsou exponáty vztahující se ke „knížecí autoškole“. Jedná se o speciální trenažer, který sloužil začínajícím vozatajům ke správnému ovládání spřežení a získání náležitých grifů. Místo živých koní ovládali začátečníci železná závaží, která suplovala jedno, dvoj, troj nebo nejobtížnější čtyřspřeží.
 

Plaví Koně Kinští na zámku Karlova Koruna

kůň kinskýV Jízdárně na zámku Karlova Koruna se nachází nová tematická expozice Kopytem se, kopytem tam mapující zrod a věhlas zdejšího chovatelského skvostu – Koně Kinských. Rod Kinských je spojen s chovem koní velmi pevně. Kinští totiž světu dali nové plemeno. Nazývá se Kůň Kinský (Equus Kinsky) a od roku 2005 je zařazeno mezi česká národní plemena koní. Jedná se o plemeno lehkých teplokrevných sportovních koní. Koně Kinští mají nádherné plavé zabarvení, které je dáno zesvětlujícím genem. Ve slunečním světle by měli nejlepší koně Kinských „zářit jak tekuté zlato“ – a také tak září. Když v roce 1815 dorazila hraběnka Kristina Kinská na Vídeňský kongres se čtyřspřežím takových koní, mluvilo se o tom v celé evropské, aristokratické společnosti. Mezi znalci vzácných koňských plemen jsou Koně Kinští ceněni pro osobitou eleganci, povahou jsou většinou mírní a projevují štěněčí zvědavost vůči lidem a jejich úmyslům. Někteří Koně Kinští jsou ale i ryzáky nebo hnědáky. V chovu se vyskytují zhruba v poměru 1:1. Toto plemeno má ještě jednu zvláštnost – jeho rodokmen se vede po mateřské linii. V plemenné knize koní Kinských přechází primární původ po klisnách, nikoli po hřebcích, a standardy pojmenování koní to reflektují. V současné době je největší koncentrace Koní Kinských v Hradištku u Sadské v Hřebčíně Equus Kinsky. Hřebčín je také domovským sídlem Svazu chovatelů koní Kinských (SCHKK), který řídí chov tohoto plemene pro celý svět.


Dostihy, přehlídky a akce s koňmi 2024


Zemský hřebčinec Tlumačov chová plemeníky

český teplokrevníkZemský hřebčinec Tlumačov byl založen v roce 1925 a je členem Evropské asociace hřebčínů a hřebčinců ESSA. Objekty pro chov, odchov a výcvik koní má Tlumačov, na Buňově a na Skalách. Hlavním cílem hřebčince je produkovat plemeníky pro zemský chov. Hřebčín zajišťuje kvalitní plemenné hřebce všech plemen, kteří mají v ČR vedenou plemennou knihu. Jde o plemena chladnokrevná, jako je českomoravský belgický kůň a slezský norik, i teplokrevné koně – plemeno Český teplokrevník. Prohlídku hřebčince pro vás připraví po předchozí domluvě, nutné je vytvořit skupinku alespoň 5 osob. Prohlídky lze domluvit celoročně, v době letních prázdnin můžete přijít bez objednávky v pondělí, středu a sobotu ve 14:00 hodin.

Zdroj foto: Svaz chovatelů chladnokrevných koníSlezský norik je chladnokrevné plemeno, které vzniklo na severu Moravy a Slezska. Považuje se za nejčistšího nástupce divokého koně západního. Barvou převládají ryzáci. Pro klidnou povahu a snadnou ovladatelnost se využívají v těžkém tahu, hippoterapii, ale i rekreačním ježdění. Českomoravský belgik je impozantní chladnokrevný kůň, u jehož zrodu stáli originální belgičtí chladnokrevníci. Dříve byl nepostradatelným pomocníkem v zemědělství a v lesnictví. Dnes jej můžeme spatřit hlavně při práci v lese. Nejčastěji se rodí ryzáci a hnědáci, výjimečně i vraníci. Český teplokrevník je nejpočetnějším plemenem chovaným u nás. Jedná se o ušlechtilé jezdecké plemeno koně, které bylo vyšlechtěné na našem území v průběhu 19. a 20. století. Vyskytovat se může ve všech barvách, nejčastější však jako hnědák nebo ryzák, poměrně časté je i plavé zbarvení, rodí se i bělouši či vraníci. Z tlumačovského hřebčína pocházel ryzák Theseus, který posloužil jako model sochaři Bohumilu Kafkovi pro jezdeckou sochu Jana Žižky z Trocnova na VítkověPraze. Jde o vůbec největší jezdeckou sochu v České republice.


Zemský hřebčinec v Písku

Svaz chovatelů Slovenského teplokrevníkaPřijďte si prohlédnout historický objekt Zemského hřebčince Písek, který byl vybudován v tudorovském slohu na přelomu 19. a 20. století a je dodnes jedním z nejvýznamnějších chovatelských zařízení v zemi.  Prohlídky jsou spojeny s populárním výkladem zaměstnanců hřebčince a nepochybně ve vás zanechají nostalgickou vzpomínku na tradice rakousko-uherské monarchie, ale i krásné dojmy ze zhlédnutí současného koňského osazenstva (okolo 60 koní). V Písku chovají plemenné hřebce plemen český teplokrevník, kůň kinský, slovenský teplokrevník, starokladrubský kůň, českomoravský belgický kůň a norik. O mnohých plemenech již byla řeč, ale představme si nyní slovenského teplokrevníka: ten má s českým teplokrevníkem mnoho společného. Jde o vysoce výkonného sportovního koně s živým temperamentem a psychickou odolností. Není vhodný pro rekreační ježdění, ani do zápřahu, a má obvykle vyšší nároky na kvalitu jezdce. Vyskytuje se ve všech barevných kombinacích. Také Josef Václav Myslbek, autor jezdeckého pomníku sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, hledal skutečného živého koně. Modelem se nakonec stal sedmiletý černý hřebec Ardo, který dokonce nějaký čas strávil v Myslbekově ateliéru. Ardo pocházel právě z chovu Zemského hřebčincePísku.
 

Huculové z Krkonoš

Farma HuculNa 170 hektarech pastvin v západní části Krkonoš, které sahají až do nadmořské výšky 1100 metrů, se pase stádo huculských koní, které se počtem i kvalitou chovných klisen a hřebců řadí mezi nejlepší chovy huculských koní v České republice. Horská Farma Hucul obklopená stády pasoucích se koní, s podmanivým výhledem na horské hřebeny Krkonoš a údolí řeky Jizerky, láká svou drsnou krásou a působivou atmosférou k návštěvě nejen milovníky jezdeckého umění. Z původně malého stáda se kvalitním chovatelským úsilím stal chov huculských koní s uznávaným renomé. V srpnu 1987 byl farmě předán statut rozmnožovacího chovu huculského koně. Dnes vlastní Farma Hucul stádo klisen, hřebců, valachů a hříbat, které sezónně čítá přes 90 koní. Hříbata se rodí zpravidla přímo na pastvině a do šesti měsíců svého života jsou ve společném stádě se svými matkami a ostatními klisnami. Huculové se vyskytují ve všech barvách s výjimkou bělouše – nejčastější je hnědá a „myší šedá“. Ve třech letech jsou klisny zapsány do plemenné knihy. Klisny a hřebci s předpokladem pro zařazení do genových rezerv se mezi třetím a pátým rokem podrobují základnímu jezdeckému výcviku a po absolvování výkonnostních zkoušek jsou zařazeni do chovu a zároveň do běžného jezdeckého provozu. Hřebci, kteří získají licenci plemeníka, zůstávají v mateřském chovu či působí jako plemeníci v dalších huculských chovech. Mezi služby, které Farma Hucul svým návštěvníkům nabízí, patří výuka jízdy na koni, vyjížďky do terénu a putování v sedlech, příměstské tábory a ubytování.


Všechny barvy koní aneb vyznáte se v koňáckém názvosloví?

  • koněBělouš - bílý kůň; srst má bílou barvu, případně šedou, někdy i do hněda (tzv. červený bělouš). Kůže je pigmentovaná, srst a žíně jsou v dospělosti převážně bílé. Hříbata se rodí jako ryzák, hnědák nebo vraník a po vylínání hříběcí srsti postupně vybělují od hlavy do spodků končetin a od konců žíní (typicky starokladrubský kůň, lipický kůň).
  • Vraník - černý kůň; srst i hříva s ohonem černé barvy (typicky fríský kůň a starokladrubský kůň).
  • Ryzák - srst je červená v různých odstínech. Ocas, hříva a spodky končetin jsou stejné barvy jako srst nebo světlejší (typicky např. plemeno hafling). Žíně nesmí být černé. Ryzáci jsou jedni z nejpočetnějších.
  • Hnědák - hnědá srst, černé končetiny a žíně. Jedná se o nejčastější zbarvení většiny plemen koní.
  • kůň žluťákPlavák - srst žlutá nebo písková, hříva, ohon a spodky končetin vždy černé. Mívá úhoří pruh – černý pruh táhnoucí se od kohoutku až po kořen ocasu (typicky fjordský kůň nebo kůň Převalského).
  • Žluťák (také Isabela, palomino) – srst žluté barvy ve více odstínech, mohou mít pigmentovanou i nepigmentovanou kůži. Žíně a spodky končetin jsou stejné barvy, nebo jsou světlejší či tmavší, ovšem nikdy černé. Kopyta má žlutá (typicky Kůň Kinský, Quarter Horse).
  • Albín - bílý kůň; srst bílá až krémová, oči modré nebo červené, kůže je růžová (bělouši ji mají šedou). Jedná se o anomální nedostatek pigmentu. Citlivé části těla (chřípí) se musí mazat opalovacím krémem.
  • kůň grošákGrošák - grošáci mají černou až šedou hřívu, a ocas. Na bílém podkladu má kroužky tmavých (většinou černo šedých) chlupů. Jsou to nevybělující bělouši. Grošáci můžou být i hnědí, nebo plaví s tmavými kroužky.
  • Strakoš - strakatý kůň; má větší plochy bílé srsti, které se střídají s barevnou srstí (typicky American Paint Horse, Appaloosa). Pro laika může mít "kravské" nebo "dalmatýnské" vzezření.
  • Šedák (také modrý plavák) - šedý kůň; většinou se jedná o barevnou mutaci bělouše. Šedá barva může kolísat od lehce stříbřitě šedé až po tmavě břidlicově šedou.
  • Prokvetlá srst – různorodé skvrnky a hranice mezi bílou a základní barvou nebývá přesně rozeznatelná.
  • Šiml – perlička na závěr: označení koně "šiml" pochází z němčiny (Schimmel) a označuje bílé koně. Ovšem tento poněkud pejorativní výraz vychází z původního významu slova, tedy plíseň. Šiml je pak přeneseně "kůň plesnivé barvy".
Hřebčín Jeníkov – chov koní plemene Norik a Shagya-arab Letní sporty

Hřebčín Jeníkov – chov koní plemene Norik a Shagya-arab

Hřebčín Jeníkov je největším chovatelem koní plemen Norik a Shagya-arab v České republice. Zároveň je také připouštěcí stanicí obou plemen.

Jízdárna Kinských – expozice chovu koní plemene Kůň Kinský Kultura

Jízdárna Kinských – expozice chovu koní plemene Kůň Kinský

V Jízdárně na zámku Karlova Koruna se nachází tematická expozice "Kopytem se, kopytem tam" mapující zrod a věhlas zdejšího chovatelského skvostu – Koně Kinských. Objekt Jízdárny prošel mezi lety 2020-2022 rekonstrukcí a nyní nabízí multifunkční i výstavní prostory.

Kalendář 2024: Sezóna s koňmi: dostihy, přehlídky, závody, parkurové skákání  a výstavy

Kalendář 2024: Sezóna s koňmi: dostihy, přehlídky, závody, parkurové skákání a výstavy

Koně vynikají nad jiná zvířata svojí inteligencí, vytříbenou povahou i vztahem ke svému jezdci. Jestliže také patříte k milovníkům tohoto ušlechtilého zvířete, které od nepaměti stojí po boku člověka, určitě vás potěší letošní závody, dostihy a přehlídky, které s koňmi souvisí. I když třeba nemáte možnost poznat svět z koňského hřbetu, vypravte se za jezdeckými i tažnými koňmi na prohlídky hřebčínů, závodiště a výstavy v roce 2024. Kalendář Kudy z nudy vám prozradí, kdy se jednotlivé akce konají, aby vám nic neuniklo.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem Památky

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Národní hřebčín pod patronací UNESCO zve všechny návštěvníky do nově zrekonstruovaného areálu v Kladrubech nad Labem. Můžete se těšit na prohlídky stájí, zámku, kočárovny a postrojovny, muzea kladrubského chovu koní a také na rozhlednu.

Horská Farma Hucul na úbočí svahu Janovy hory Příroda

Horská Farma Hucul na úbočí svahu Janovy hory

Na 170 hektarech pastvin v západní části Krkonoš, které sahají až do nadmořské výšky 1100 metrů, se pase stádo huculských koní, které se počtem i kvalitou chovných klisen a hřebců řadí mezi nejlepší chovy huculských koní v České republice.

Zámek Slatiňany a Hipologické muzeum Památky

Zámek Slatiňany a Hipologické muzeum

Malebný zámek na úpatí Železných hor obklopený rozlehlým anglickým parkem láká svou netradiční moderností, přívětivou a pohodovou atmosférou, nejmladší zámeckou expozicí v republice a jednou z největších hipologických sbírek na světě.

Švýcárna  – Muzeum starokladrubského koně ve Slatiňanech Kultura

Švýcárna – Muzeum starokladrubského koně ve Slatiňanech

V budově Švýcárny u Slatiňan můžete navštívit nové muzeum starokladrubského koně. Můžete si zde prohlédnout dokumenty a exponáty mapující chov koní, kteří byli zapsáni na seznam UNESCO. Část expozice je věnována zachránci plemene Františku Bílkovi.

Nejstarší a největší hřebčín v České republice i celé Evropě – Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Nejstarší a největší hřebčín v České republice i celé Evropě – Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším hřebčínem na světě, byl založen roku 1579. Starokladrubští koně, jedinečné české plemeno koní, které si po staletí zachovalo svůj typický barokní zevnějšek, se chovají více než 400 let.

Jízda v kočáře taženým kladrubáky v Kladrubech nad Labem Letní sporty

Jízda v kočáře taženým kladrubáky v Kladrubech nad Labem

Projeďte se nezaměnitelnou krajinnou scenérií hřebčína v Kladrubech nad Labem v kočáře taženém starokladrubskými koňmi. Nevšední atmosféru můžete zažít také v případě pronájmu zámeckých prostor pro nejrůznější soukromé a firemní akce.

Výcvikové stáje v Heřmanově Městci Památky

Výcvikové stáje v Heřmanově Městci

Zavítejte do bývalých knížecích stájí rodu Kinských, které dnes slouží jako výcvikové středisko pro mladé starokladrubské vraníky. Jedinečná novorománská stavba vás zaujme impozantním proskleným atriem.

Krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem Památky

Krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem

Krajina polí, luk, pastvin, lesních porostů, parkových krajinných prvků v okolí Kladrub nad Labem slouží již půl tisíciletí k chovu unikátního starokladrubského koně. V červenci 2019 byla tato oblast zařazena na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Zemský hřebčinec Tlumačov Letní sporty

Zemský hřebčinec Tlumačov

Zemský hřebčinec Tlumačov byl založen v roce 1925 a je členem Evropské asociace hřebčínů a hřebčinců ESSA. Objekty pro chov, odchov a výcvik koní má Tlumačov, na Buňově a na Skalách. Hlavním cílem hřebčince je produkovat plemeníky pro zemský chov.

Hřebčín Slatiňany – seznamte se s chovem starokladrubských vraníků Památky

Hřebčín Slatiňany – seznamte se s chovem starokladrubských vraníků

Navštivte domov vraných starokladrubských koní. Prohlídka zahrnuje stáj plemenných hřebců, stáj klisen, kde jsou v jarních měsících k vidění naše nejmladší hříbata; kočárovnu, historickou sedlovnu rodu Auerspergů.

Zemský hřebčinec Písek – výlet pro milovníky koní a historie do jižních Čech Památky

Zemský hřebčinec Písek – výlet pro milovníky koní a historie do jižních Čech

Přijďte si prohlédnout historický objekt Zemského hřebčince Písek, který byl vybudován v tudorovském slohu na přelomu 19. a 20. století a je dodnes jedním z nejvýznamnějších chovatelských zařízení v zemi. Od 1. července 2010 nese status Národní kulturní památka České republiky.

Starokladrubský kůň – nejstarší původní české plemeno koní

Starokladrubský kůň – nejstarší původní české plemeno koní

Starokladrubští koně, chovaní nepřetržitě více než 400 let, byli zřejmě jako jediné plemeno na světě vyšlechtěni speciálně pro službu na dvorech panovníků. Pro ceremoniální účely císařského dvora byli využíváni bělouši, vraníci sloužili také církevním hodnostářům.

Konírna na zámku Kačina Památky

Konírna na zámku Kačina

Interaktivní expozice představuje chod zámecké konírny a její fungování za časů šlechtického rodu Chotků. Zažijete zde jedinečný výlet do historie a navíc na vlastní oči spatříte historického osminásobného dostihového šampiona, plnokrevného hřebce Gradiva!

Další aktuality

Tipy na zimní procházky se psy nebo kočárky (anebo s oběma)

Určitě máte svá oblíbená místa pro výlety s kočárkem nebo i se psem. Vybrali jsme zpevněné či asfaltové cesty pro kočárkové rodiny, stráně a louky, kde se vaši čtyřnozí přátelé volně proběhnou. Přidejte k našemu seznamu další zajímavosti a trasy.
31. říjen 2024 12:00
Letní sporty

Bába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?

Když přijde řeč na slovanské bohy, možná se vám vybaví Radegast. Sochu, která stojí u cesty z Pusteven na Radhošť, a po ní pojmenované pivo zná opravdu leckdo. Pojďte se ale seznámit i s dalšími bohy našich předků, třeba s Velesem, Svantovítem, Perunem nebo Svarogem!
28. říjen 2024 7:59
Letní sporty

Adrenalin na padáku: tipy, kde zažít tandemové seskoky

Vychutnejte si zcela v pohodě volný pád i let s padákem nad krajinou. Chcete se naučit řídit volný pád? Stát se parašutistou? Neváhejte! Máme tipy pro všechny, kteří si oblíbili tandemové seskoky nebo si chtějí tandemový seskok padákem teprve zkusit.
10. říjen 2024 11:00
Letní sporty

Podzim se stříbrem ve vlasech: tipy pro aktivní a zvídavé seniory

Než napadne sníh musíme si ještě užít poslední pěší výlety do přírody! Vezměte s sebou na výlet partnera, kamarády nebo vnoučata a vyrazte na příjemnou procházku či horskou túru. A kdyby pršelo, nemusíte výlet rušit. Naopak – nabídneme vám tipy do jeskyní, botanických skleníků a na další příjemná místa, kam lze přijít v jakémkoli počasí.
9. říjen 2024 16:00
Letní sporty

Adrenalin na kole: tipy na bikeparky a traily, kde se bikeři vyřádí

Rádi jezdíte na kole, ale rovné, upravené cyklostezky vás už nebaví? Nebojíte se pustit to rychle z kopce a do zatáček kolo pořádně naklopit? Ať už hledáte rodinné výlety nebo toužíte po vzrušení a náročných sjezdech v bikeparku, máme pro vás připraveny trasy všech obtížností. Inspirujte se našimi tipy a vydejte se do některého z bikeparků nebo na trať pro horská kola. Vychutnejte si jízdu plnou adrenalinu pokud počasí dovolí!
5. říjen 2024 9:04
Letní sporty

Vodácké loučení se sezónou aneb zamykání řek 2024

S koncem léta končí i hlavní část vodácké sezony. Letos ji ovlivnily výkyvy počasí i povodně v polovině září. V průběhu října se konají akce, které potěší srdce každého správného vodáka. Každoročně bývají organizovány hromadné sjezdy k ukončení sezóny a poslední závody Českého poháru vodáků. Ačkoli se vodácká obec obvykle obává, zda-li bude vody dost, letos mít obavu nemusí, naopak. Některé řeky, jako je například Lužnice, se dosud na některých svých úsecích potýkají s povodňovými stupni, oblíbené akce však zatím zrušeny nebyly. Mějte proto na zřeteli, že na aktuálním vodním stavu velmi záleží a je dobré se těsně před akcí informovat u pořadatele, jak se věci mají. Nepřeceňujte také své síly, zvýšené průtoky řek kladou na vodáky zvýšené nároky a jindy nenáročné úseky se stávají obtížnějšími.
29. září 2024 6:00
Letní sporty

Babí léto na kole: opřete se do pedálů na trailech a v terénu!

Pomalu končící léto, kdy jsou i teploty příjemnější, dokonale nahrává tomu, vyrazit na kolo. Bohatá a zároveň kvalitní síť cyklistických tras umožňuje poznávat krásy Česka ze sedla kola, dobrodružněji ladění sportovci mohou vyzkoušet jízdu v terénu v některém bikeparku či na singletrailech vinoucích se okolo hor a kopců. Po intenzivních deštích je většina bikeparků a trailů na území, kde naplno neběsnila ničivá povodeň, opět otevřena. Jezděte však opatrně s respektem vůči přírodě i ostatním bikerům. Inspirativní tipy, kam se na kole vypravit, vám přináší Kudy z nudy.
21. září 2024 9:00
Letní sporty

Literární toulky Českem: tipy na výlety za sochami hrdinů, které znáte z knížek i filmů

Švejka, Babičku, Hurvínka, Helenku i Péťu Bajzu, Antonína Bejvala, Edu Kemlinka, Čeňka Jirsáka a Pepka Zilvara znáte jen z knížek, filmových pláten a divadelních jevišť. Víte, že nikdy neexistovali, přesto mají své památníky. K sochám oblíbených literárních hrdinů vás zavede portál Kudy z nudy.
20. září 2024 8:06
Letní sporty