Hrob Anežky Hrůzové u Polné

Více než sto let uplynulo od chvíle, kdy byla v lese u Polné na Vysočině zavražděna švadlenka Anežka Hrůzová. Z vraždy byl obviněn a poté souzen žid Leopold Hilsner. Zpočátku celkem nenápadný kriminální čin přerostl díky domněnce, že mohlo jít o rituální židovskou vraždu, v kauzu celoevropského formátu, kterému se začalo říkat Hilsneriáda. O dávné vraždě lidé dodnes hovoří a k místu neštěstí se chodí dívat. Symbolický hrob ohraničují kameny, nad nimi se tyčí dřevěný kříž a na stromě visí pamětní cedule pod svatým obrázkem. Místem prochází také naučná Klementova stezka.

Anežka Hrůzová docházela do služby do Polné – židovského města. Na konci března 1899 k večeru se vracela pěšky domů do Věžničky podél lesa Březiny, k matce a bratrovi však již nedorazila. Na Bílou sobotu 1. dubna bylo při pátrací akci nalezeno mrtvé, částečně obnažené a zohavené tělo devatenáctiletého děvčete. Souhra událostí (smrt vykrvácením, znehodnocení a nepříliš důkladná prohlídka místa činu, nepořízení fotografické dokumentace, nezkušenost četníků i následně povolané soudní komise, obratně manipulované svědecké výpovědi a v neposlední řadě tehdejší souběh období křesťanských Velikonoc a židovského svátku Pesah) dala vzniknout pověsti o rituální vraždě, ze které byl po nějaké době obviněn tehdy dvaadvacetiletý Leopold Hilsner – polenský Žid, povaleč a tulák. Byl zatčen pod tlakem veřejného mínění a bez jakýchkoli usvědčujících důkazů. Hilsner se ze zoufalství a strachu z trestu smrti, pod tlakem okolností a příslibem mírnějšího trestu nechal dotlačit ke smyšlenému přiznání. Proti rituální vraždě a s protestem proti vedení soudního procesu vystoupil počátkem listopadu 1899 profesor T. G. Masaryk.

Leopold Hilsner byl obžalován také ze starší vraždy Marie Klímové z Horní Věžnice (přestože příčina smrti nebyla prokázána, spojitost s vraždou A. Hrůzové také ne, svědkové poskytovali smyšlená svědectví) a v následném soudním procesu v Písku byl odsouzen za spoluúčast na obou vraždách k trestu smrt, který mu byl císařskou milostí změněn na trest doživotního žaláře. Přestože během následujících let byla podána celá řada žádostí o revizi Hilsnerova procesu, nikdy k ní nedošlo. Leopold Hilsner byl po devatenácti letech omilostněn a v roce 1928 zemřel ve Vídni ve věku 51 let.

Skutečný vrah Anežky Hrůzové zůstal nevypátrán a nepotrestán. Hilsnerova aféra poutala po určitou dobu značnou pozornost celé Evropy a vyvolala nejsilnější vlnu antisemitismu v 19. století na českém území.