Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena již v roce 1938.
Rozsáhlý jeskynní systém pod
kopcem Špraněk byl dlouhou dobu neznámý. Volně přístupná byla jeskyně
Svěcená díra a právě v jejím v nitru začala bádat ve 30. letech 20. století místní skupina nadšených jeskyňářů pod vedením revírníka Viléma Švece.
Ohromný systém Javoříčských jeskyní je vytvořen v několika výškových úrovních a do dnešní doby byly objeveny další rozsáhlé části. Zvláště v 50. a 60. letech, kdy výzkumníci odhalili tzv.
jeskyni Míru. Jeskynní
systém je dlouhý téměř 6 kilometrů, z toho 790 metrů je zpřístupněno veřejnosti. Podzemní prostory mají velmi
rozmanitou krápníkovou výzdobu od nejjemnějších brček až po několik metrů dlouhé stalaktity, stalagmity a mohutné sintrové kupy. V hojné míře jsou tu také
excentrické krápníky rostoucí proti zákonům gravitace.
Návštěvníci dnes vstupují umělým vchodem do
Suťového dómu. Ten má
překrásnou bohatou krápníkovou výzdobu. Stropní část je poseta tisíci stalaktity a záclonkami různých forem a velikostí. Do prostoru vyúsťuje propast
Lví jáma, jejíž celková hloubka je 60 metrů a navazuje na rozsáhlý systém chodeb a propastí středního a spodního patra. Prohlídková trasa pokračuje překrásně zdobenou vysokou chodbou do impozantního
dómu Gigantů. Právě sem poprvé vstoupili po průstupu Objevnou cestou badatelé roku 1938. Podlouhlé obrovské prostoře dominují
přes 4 metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky, tzv. Niagarský vodopád. Krásný pohled na dóm Gigantů skýtá visuté schodiště, které návštěvníky zavede do
Pohádkových jeskyní.
Dlouhý prohlídkový okruh pokračuje přes tzv.
Panenskou jeskyni do tří na sebe navazujících chodeb jeskyně Míru: chodby Špraněcké, Vojtěchovské a Březinské. Tyto prostory mají již
odlišný charakter – jedná se o
dno bývalého řečiště potoka Špraňku, který dnes zmizel do hlubin podzemí. 1– 4 metry široké a místy až
10 metrů vysoké chodby mají také bohatou krápníkovou výzdobu. Typickou formou pro tyto části jsou excentrické krápníky. Chodba se lomí v
Závrtovém dómu, kde se prostory rozvětvují různými směry. Kolem útvaru U koně a odbočky k Černé propasti projdou návštěvníci do uměle proražené výstupní štoly. Jeskyně je v současnosti největším známým
zimovištěm netopýrů a vrápenců celé České republiky.
Podstatná část Javoříčských jeskyní byla objevena již v roce 1938.
Na vývoji Javoříčských jeskyní se podílel potok Špraněk.
Jeskynní systém je dlouhý téměř 6 kilometrů, z toho 790 metrů je zpřístupněno veřejnosti.
Javoříčské jeskyně mají velmi rozmanitou krápníkovou výzdobu, která zahrnuje od nejjemnějších brček až po několik metrů dlouhé stalaktity a stalagmity.
Návštěvníci dnes vstupují umělým vchodem do Suťového dómu.
Propast Lví jáma má celkovou hloubku 60 metrů a navazuje na rozsáhlý systém chodeb a propastí středního a spodního patra.
V dómě Gigantů dominují přes 4 metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky, tzv. Niagarský vodopád.
Typickou formací pro chodby jako Špraněcká, Vojtěchovská a Březinská jsou excentrické krápníky.
V Závrtovém dómu se prostory rozvětvují různými směry a chodby se lomí.
Jeskyně je v současnosti největším známým zimovištěm netopýrů a vrápenců celé České republiky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.