Rádi byste se v létě ochladili a nevíte, jak na to? Vydejte se poznat krásu jeskynního systému nedaleko Litovle, kde se nachází Mladečské jeskyně.
Mladečské jeskyně se nachází v chráněné krajinné oblasti
Litovelské Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou
bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky.
Jeskyně sloužila jako
rituální pohřebiště kromaňonského člověka období středního paleolitu, z doby před více než 31 000 lety. Zároveň je
nejsevernějším sídlištěm moderních lidí rodu
Homo sapiens sapiens v Evropě, s řadou kosterních pozůstatků a nálezů unikátních kostěných hrotů oštěpů, tzv. "hrotů mladečského typu" z období kultury aurignaciénu. Výpravnou
expozici o Kromaňoncích můžete zhlédnout v Dómu mrtvých, která ztvárňuje rituální obřad s figurínami pravěkých lidí. Během času bude doplněna hrou světel a stínů pro ještě silnější atmosféru
Mladečské jeskyně byly
objeveny v letech
1824 – 1828 při otvírce lomu na vápenec pro stavbu silnice z Olomouce do Mohelnice a ještě v průběhu 19. století v nich zahájil Josef Szombathy, kustod vídeňského muzea rozsáhlé archeologické výkopy. Četné
kosterní pozůstatky lidí a množství kostí zvířat, kostěné i kamenné nástroje ozdoby pravěkých lovců jsou uloženy v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni.
Mezi nálezy byla i lebka sedmnáctileté ženy, podle které vědci po roce 2021 digitálně vytvořili forenzní rekonstrukci podoby obličeje. V létě 2024 dostala žena na základě hlasování jméno
Mlada.
Jeskyně jsou složitým, převážně horizontálním labyrintem chodeb, dómů a vysokých komínů s pozoruhodnou modelací stěn a stropů, s krápníkovou výzdobou, četnými blokovými závaly, a svými chodbami prostupují vrchem Třesín až pod hladinu podzemní vody. Z celkové délky 1 250 m chodeb a síní, o výškovém rozpětí 30 m, je 380 m zpřístupněno veřejnosti.
Mladečské jeskyně se nachází nedaleko Litovle v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
Jeskyně tvoří složitý labyrint puklinových chodeb a dómů, který je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín a zdobený krápníky a sintrovými náteky.
Jeskyně sloužily jako rituální pohřebiště kromaňonského člověka z období středního paleolitu, a jsou nejsevernějším sídlištěm moderních lidí rodu Homo sapiens sapiens v Evropě.
V Dómu mrtvých je expozice o Kromaňoncích, která ztvárňuje rituální obřad s figurínami pravěkých lidí a je doplněna hrou světel a stínů.
Byly objeveny v letech 1824 - 1828 během otvírky lomu na vápenec.
Rozsáhlé archeologické výzkumy v jeskyních zahájil Josef Szombathy, kustod vídeňského muzea.
Mezi nálezy byla Lebka sedmnáctileté ženy, které byla po roce 2021 vytvořena digitální forenzní rekonstrukce obličeje.
Z celkové délky 1 250 m chodeb a síní je 380 m zpřístupněno veřejnosti.
Během prohlídky můžete obdivovat krápníkovou výzdobu, složité formace stěn a stropů a množství blokových závalů.
Byly nalezeny unikátní kostěné hroty oštěpů, tzv. hroty mladečského typu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.