Na jižní straně zámeckého svahu bývaly kdysi vinice. V první polovině 18. století zde vznikla okrasná barokní zahrada ve tvaru pětiúhelníku, v jehož vrcholu byl roku 1737 zřízen drobný, ale půvabný čajový altán se sochařskou i malířskou výzdobou.
Počátkem 19. století nechal
František Antonín Thun na Jižních zahradách vystavět pět teras na kterých postupně vzniklo
18 vytápěných skleníků. Slavný zahradník
František Josst st. poté proslavil Děčín bohatými
sbírkami orchidejí kamélií a dalších tropických rostlin. Právě na Jižních zahradách rozkvetla roku 1852 poprvé na evropském kontinentu největší leknínovitá rostlina světa,
Viktorie královská.
Skleníky a bohaté sbírky rostlin již dávno odvál čas. Ve dvacátém století na Jižních zahradách zněl spíše rázný zvuk vojenských bot a burácení těžkých automobilů. Vojáci využívali jižní terasy velmi utilitárně – v průběhu času bychom zde našli nástupiště, garáže, dílny, stáje a dokonce i vepřín. V kdysi
elegantním zahradnickém domku sídlila za sovětské armády
porodnice. Ještě před několika lety byla řada zdí v havarijním stavu, některé se dokonce zřítily. Dnes patří Jižní zahrady mezi nejatraktivnější partie celého zámeckého areálu.
Sláva jižních zahrad začala postupně vyhasínat po tragickém skonu vrchního zahradníka Franze Jossta († 1862) a dále pozvolna upadala po smrti Josstova patrona a mecenáše hraběte Františka Antonína Thuna. Definitivně pohasla s
prodejem celého zámeckého areálu armádě.Nejprve zde sídlila Československá armáda pak tu byli Němci, poté černí baroni a od roku 1968 do roku 1991 tu dočasně pobývala
bratrská armáda Sovětského svazu (konkrétně tu byli zdravotníci a průzkumníci). Vojáci nechali všechny skleníky odstranit a na nejnižší terase zbudovali rozlehlé
nástupiště a nové stáje. Kdysi
honosné zahrady se
přeměnily na garáže, dílny, sklady, vznikly zde velké nádrže na pohonné hmoty, smetiště a krátkou dobu zde fungoval dokonce i
vepřín.
I po odchodu sovětských vojáků roce 1991 byla renovace jižních dlouhým procesem, došlo i na
odstranění mocných vrstev betonu a asfaltu, které zde vznikly v dobách vojenských. Na jejich místě byly založeny velké plochy trávníků, keřů, květin a další výsadby. Atmosféru zahrad doplňuje
několik vodních prvků, včetně
nové kašny před čajovým pavilonem. Jednotlivé části areálu propojily nově založené cesty, díky kterým jsou Jižní zahrady přístupné hned z několika směrů – od řetězové lávky, z Dlouhé jízdy, okolo zámecké sýpky a také ze severní strany
Medvědím příkopem.
Poznejte historii a transformaci Jižních zahrad zámku Děčín od barokní krásy po vojenské využití až po současnou renovaci.
Barokní zahrada v Jižních zahradách zámku Děčín byla založena v první polovině 18. století.
Jižní zahrady zámku Děčín proslavily bohaté sbírky orchidejí, kamélií a dalších tropických rostlin.
Na Jižních zahradách rozkvetla poprvé na evropském kontinentu Viktorie královská, největší leknínovitá rostlina světa.
František Antonín Thun byl mecenáš, který v 19. století nechal na Jižních zahradách postavit terasy a skleníky.
Ve 20. století Jižní zahrady sloužily vojenským účelům, vznikla zde nástupiště, garáže, dílny a další vojenská zařízení.
Poslední vojenské síly byly Sovětská armáda, která Jižní zahrady využívala od roku 1968 do roku 1991.
Po odchodu Sovětské armády proběhla renovace Jižních zahrad, odstranění betonu a asfaltu, a byly založeny trávníky a výsadby.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.