U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.
Dodnes se vědcům nepodařilo určit jeho původní význam. Zajímavým faktem je souvislost mezi menhirem a horou Říp, kterou od kamene můžete zahlédnout. Pozorováno od Pastýře vychází Slunce ve dnech 30.4. a 13.8 přímo za Řípem, tedy přesně na významné keltské svátky Beltine a Lugnasad.
Je pravdou, že v okolí Klobouk byly odkryty keltské hroby, takže mnozí lidé trvají na tom, že obrovský menhir vztyčili právě Keltové (na našem území kmen Bójů). Ovšem pravdou je i to, že záhadná megalitická kultura, která stavby z obřích balvanů budovala po celé západní Evropě, působila přibližně ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, tedy o mnoho dřív, než se přišli Keltové, kteří od těchto lidí jistě jejich znalosti čerpali. České menhiry jsou nejspíš nejzazším výběžkem rozšíření podobných staveb v severním Německu. Kultura, která je budovala, žila podél mořských pobřeží a řek – k nám patrně přišla po Labi a pronikala i proti proudu Ohře a Vltavy.
Většina hypotéz přisuzuje megalitům energetickou roli – pomocí kamenů je prý možné získávat energii potřebnou k posílení a ochraně lidí, rostlin a zvířat. Jinde naopak mohly menhiry plnit úlohu ochrannou; jako jakési zátky uzavírat energii negativní a bránit jí ve škodlivém vlivu na vše živé. Pomocí přesných cesiových magnetometrů bylo zjištěno, že Pastýř nejen vytváří zápornou magnetickou anomálii (je svým magnetickým polem otočen proti poli zemskému), ale při východu slunce se tato anomálie nevysvětlitelně posouvá o jeden metr na východ. Kámen kolem sebe vytváří ochranné pole ve tvaru kruhu. Pokud jsou po obvodu tohoto kruhu seřazeny další kameny, předává menhir energii těmto kamenům, které jsou pak rovněž energeticky spojeny. Může tak vznikat a od kruhu se šířit ochranné energetické pole, schopné tlumit negativní zóny, včetně dnes již i oficiálními vědci uznávaných zón geopatogenních.
Pastýř a zkamenělé stádo
O Pastýři se říkalo, ke kolem sebe míval celé zkamenělé stádo – byl obklopen šesti až dvanácti menšími menhiry, které však bohužel musely ustoupit orbě. Lidé si Pastýře vždy velmi vážili, proto, když se roku 1852 za silné bouře svalil, spojili Klobučtí své síly a za obrovského úsilí ho po několikahodinovém snažení znovu postavili. V poslední době se objevily úvahy, které dávají do souvislosti existenci kamene a název obce. Výraz "klobuk" totiž ve staré češtině znamenal původně vysoký, špičatý vrch, homoli nebo i jakýkoliv jiný výškově orientovaný útvar.
Menhir není jednoduché v obci najít. Nachází se na poli, asi 100 metrů východně (vpravo) od silnice, směrem z Klobuk do Telců.
Menhir je osamělý kámen vztyčený ve vertikální poloze, obvykle pravěkého původu, sloužící kdysi možná pro rituální nebo pamětní účely. Největší český menhir se nachází na poli u vesnice Klobuky a je tři a půl metru vysoký.
Mezi menhirem a horou Říp existuje zajímavý astronomický vztah. Ve dnech 30.4. a 13.8, které odpovídají keltským svátkům Beltine a Lugnasad, vychází Slunce přesně za horou Říp, když je pozorováno z místa u menhiru.
Existuje teorie, že menhir vztyčili Kelti, přesněji kmen Bójů, což podporují nálezy keltských hrobů v okolí. Nicméně menhiry mohly být ve střední Evropě postaveny ještě dříve, megalitickou kulturou z třetího tisíciletí před naším letopočtem, od kterých si Kelti mohli přejmout znalosti.
Většina hypotéz přisuzuje menhirům energetickou roli, kde mohly sloužit k získávání a uchovávání energie, která posilovala a chránila lidi, rostliny a zvířata. Jinde mohly menhiry plnit ochrannou funkci, uzavírat v sobě negativní energii a bránit jejímu škodlivému vlivu.
Pastýř vytváří zápornou magnetickou anomálii, což znamená, že jeho magnetické pole je otočeno proti poli Země. Při východu slunce se tato anomálie nevysvětlitelně posouvá o jeden metr na východ. Pastýř navíc vytváří ochranné pole ve tvaru kruhu.
Menhiry, které obklopovaly Pastýře, byly bohužel odstraněny kvůli obdělávání polí. Původně byl Pastýř obklopen šesti až dvanácti menšími menhiry, které nesouhlasily s moderními zemědělskými technikami.
Existují úvahy spojující název obce Klobuky s existencí menhiru, kde výraz 'klobuk' ve staré češtině znamenal vysoký, špičatý vrch nebo jiný výškově orientovaný útvar, což může odkazovat na výstupní majestátnost menhiru.
V roce 1852 se Pastýř svalil během silné bouře. Místní obyvatelé, kterým byl menhir drahý, spojili své síly a po několikahodinovém úsilí se jim podařilo menhir znovu postavit.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.