Klášter minoritů sv. Jakuba v Praze

Historie Minoritského kláštera sv. Jakuba 

Chrám svatého Jakuba Většího, který je součástí kláštera minoritů sv. Jakuba patří k nejzajímavějším památkám historické Prahy. Nachází se naproti východu z Ungeltu v ulici Malé Štupartské a Jakubské. Založen byl zřejmě v souvislosti se zřízením Starého Města pražského. Snoubí se zde architektonické styly od románského stylu přes gotiku po baroko. Toto magické místo bylo vyjma edukativní a hudební činnost pro veřejnost uzavřeno. V roce 1319 začal Jan Lucemburský stavět protáhlou bazilikální trojlodní stavbu s dlouhým a vysokým kněžištěm a se dvěma průčelními věžemi. Tento gotický chrám dokončil až Karel IV. v roce 1374. Vrchol klenby tehdy dosahoval téměř 30 m a po kostele sv. Víta a Panny Marie Sněžné byl nejdelším chrámem v Praze. Stal se místem slavnostních obřadů, ale i pohřbů panovníků.

V roce 1311 se zde konala svatební hostina Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, okolo roku 1337 pak svatební hostina Jana Lucemburského s francouzskou princeznou Beatricií. Později zde působil i Karel IV., který odtud, jako markrabě moravský, vydal svá privilegia Pražanům. V roce 1378 zde bylo vystaveno na nádherném katafalku obklopeném pěti stovkami svící tělo Karla IV. a v roce 1577 zde byl dočasně pohřben císař Maxmilián II.

Další etapa výstavby započala po roce 1620 ve stylu raného baroka. V roce 1754 objekt postihl požár a jeho následky odstranila až rekonstrukce v pozdně barokním slohu dokončená roku 1767. V roce 1784 byl klášter zrušen a část budov prodána. Dodnes se tedy dochovala jen část z rozsáhlého komplexu, tvořená budovami kolem obdélného dvora. Část dvorních fasád tvoří gotické arkády a barokní arkády s půlkruhovými oblouky. Podstatná část interiéru má zachovanou gotickou křížovou žebrovou klenbu místy podepřenou středním sloupkem, většina je klenuta barokními klenbami. Návštěvníci mohou vidět také fresky inspirované životem sv. Františka z Assisi z 30. let 18. století od Františka Vogety, gotické a barokní arkády, žebrovou klenbu, a zajímavé prostory jako Sál Jana Lucemburského a rajskou zahradu.
 

Prohlídky kláštera

Od roku 2025 je klášter otevřen široké veřejnosti a je otevřen od úterý do neděle, nabízí 3 prohlídkové okruhy:
 

1. Základní okruh - Sál Jana Lucemburského, románská sklepení, rajská zahrada s gotickým ambitem, bylinná zahrada Hortus Angelicus
2. Rozšířený okruh - základní + Korunovační sál v prvním patře, Královský salonek a čtyři malé salonky včetně ochutnávky kávy a čaje
3. Degustační okruh - prohlídka bylinné zahrady Hortus Angelicus a ochutnávka vynikajících bylinných a květinových káv, čajů a přírodních sirupů z kolekce Eternal Coffee & Tea & Elixir Syrups v refektáři Elišky Přemyslovny. Tato kolekce vznikla jako inspirace a vzpomínka na zahradu založenou Karlem IV. v roce 1362 vedenou jeho osobním apotykářem Francesco Angelo z Florencie. Nejenom král Karel IV. využíval sílu bylin pro své zdravotní neduhy.

 V klášteře probíhají velmi zajímavé výstavy a kulturní akce.
 

Pronájem prostor v klášteře

Na podzim roku 2024 se klášter otevřel veřejnosti. Lze si zde pronajmout sály, salonky, zahradu či arkádovou chodbu, a to pro nejrůznější společenské a kulturní akce. Unikátní prostory Kláštera minoritů sv. Jakuba budou sloužit jako centrum kultury, společenských událostí a byznysu. V klášteře se konají veřejnosti přístupné výstavy, přednášky, módní přehlídky a nepravidelné prohlídky. Přehled aktuálních eventů získáte na webu či Facebooku podnikatelské platformy Helas, která společenské a kulturní dění v klášteře organizuje.