Klášter při kostele svatého Jakuba Většího (Staršího) byl založený Václavem I. po roce 1232, kdy se na Starém Městě usadili minorité. Výstavba pak probíhala v několika etapách v gotickém slohu až do 70. let 14. století. Klášter je od konce roku 2024 přístupný veřejnosti.
Historie Minoritského kláštera sv. Jakuba
Chrám svatého Jakuba Většího, který je součástí
kláštera minoritů sv. Jakuba patří k nejzajímavějším památkám historické
Prahy. Nachází se naproti východu z
Ungeltu v ulici Malé Štupartské a Jakubské. Založen byl zřejmě v souvislosti se zřízením
Starého Města pražského. Snoubí se zde architektonické styly od románského stylu přes gotiku po baroko. Toto magické místo bylo vyjma edukativní a hudební činnost pro veřejnost uzavřeno. V roce
1319 začal
Jan Lucemburský stavět protáhlou bazilikální trojlodní stavbu s dlouhým a vysokým kněžištěm a se dvěma průčelními věžemi. Tento gotický chrám dokončil až
Karel IV. v roce
1374. Vrchol klenby tehdy dosahoval téměř 30 m a po
kostele sv. Víta a Panny Marie Sněžné byl nejdelším chrámem v
Praze. Stal se místem slavnostních obřadů, ale i pohřbů panovníků.
V roce
1311 se zde konala
svatební hostina Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, okolo roku 1337 pak svatební hostina Jana Lucemburského s francouzskou princeznou Beatricií. Později zde působil i
Karel IV., který odtud, jako markrabě moravský, vydal svá privilegia Pražanům. V roce 1378 zde bylo vystaveno na nádherném katafalku obklopeném pěti stovkami svící tělo
Karla IV. a v roce 1577 zde byl dočasně pohřben císař Maxmilián II.
Další etapa výstavby započala po roce
1620 ve stylu
raného baroka. V roce 1754 objekt postihl požár a jeho následky odstranila až rekonstrukce v pozdně barokním slohu dokončená roku 1767. V roce
1784 byl
klášter zrušen a část budov prodána. Dodnes se tedy
dochovala jen část z rozsáhlého komplexu, tvořená budovami kolem obdélného dvora. Část dvorních fasád tvoří gotické arkády a barokní arkády s půlkruhovými oblouky. Podstatná část
interiéru má zachovanou gotickou křížovou žebrovou klenbu místy podepřenou středním sloupkem, většina je klenuta barokními klenbami. Návštěvníci mohou vidět také fresky inspirované životem sv. Františka z Assisi z 30. let 18. století od Františka Vogety, gotické a barokní arkády, žebrovou klenbu, a zajímavé prostory jako Sál Jana Lucemburského a rajskou zahradu.
Prohlídky kláštera
Od konce roku 2024 je klášter otevřen široké veřejnosti a je otevřen od úterý do neděle, nabízí 2 prohlídkové okruhy:
- Základní okruh - Sál Jana Lucemburského, románská sklepení, rajská zahrada s gotickým ambitem, bylinná zahrada Hortus Angelicus
- Rozšířený okruh - základní + Korunovační sál v prvním patře, Královský salonek a čtyři malé salonky včetně ochutnávky kávy a čajů
V klášteře probíhají velmi zajímavé výstavy a kulturní akce.
Pronájem prostor v klášteře
Lze si zde pronajmout
sály, salonky, zahradu či
arkádovou chodbu, a to pro nejrůznější společenské a kulturní akce. Unikátní prostory Kláštera minoritů sv. Jakuba budou sloužit jako centrum
kultury,
společenských událostí a byznysu. V klášteře se konají veřejnosti přístupné výstavy, přednášky, módní přehlídky a nepravidelné prohlídky.
Prohlédněte si Klášter minoritů sv. Jakuba v Praze, kde se mísí románský, gotický a barokní styl. Od roku 2024 otevřený veřejnosti s širokou nabídkou kulturních akcí.
Klášter byl založen po roce 1232 Václavem I.
V klášteře se snoubí románský styl, gotika a baroko.
Návštěvníci mohou vidět fresky, gotické i barokní arkády, žebrovou klenbu, Sál Jana Lucemburského a rajskou zahradu.
Od konce roku 2024 je klášter otevřen veřejnosti od úterý do neděle.
Klášter nabízí základní okruh a rozšířený okruh, který zahrnuje i degustaci kávy a čajů.
V klášteře se konají výstavy, přednášky, módní přehlídky a nepravidelné prohlídky.
Ano, je možné pronajmout sály, salonky, zahradu či arkádovou chodbu pro různé společenské a kulturní akce.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.