Stejně jako by bez
řádu františkánů neexistovala překrásná
Františkánská zahrada v centru
Prahy, neexistovali by ani
minorité. Řád menších bratří konventuálů, tedy minorité, jsou totiž jednou z větví odštěpenou od základního františkánského řádu. Vedle
ženského řádu klarisek a
terciářů, tedy několika společenství bratrů a sester, kteří neskládají řeholní sliby, k dalším větvím patří také
řád menších bratří aneb bosí františkáni, zvaní též
observanti,
řád menších bratří kapucínů, a nakonec
řád menších bratří konventuálů neboli minorité, latinsky Ordo Fratrum Minorum. Jejich posláním je zachovávat svaté evangelium Ježíše Krista životem v poslušnosti, bez vlastnictví a v čistotě. Řeholním oděvem je černý hábit s kapucí, provazovým cingulem s růžencem, kněží mají kolárek a černý biret. Dnes v České republice žijí minorité v
pěti klášterech, a to v
Praze, Brně, Jihlavě, Opavě a
Krnově.
Srdce minoritského řádu v Praze: klášter sv. Jakuba na Starém Městě

Zásluhy na tom, že se minorité mohli usadit v českých zemích, mají především
králové z rodu Přemyslovců. Do
Prahy minority už před rokem 1230 uvedl
král Václav I. a jejich domovem je od té doby dodnes existující
klášter minoritů sv. Jakuba v
Malé Štupartské ulici na
Starém Městě. Klášter je od konce roku 2024 přístupný veřejnosti, takže se můžete sami podívat do neobyčejného duchovního centra, které si díky minoritům už 800 let uchovává jedinečný genius loci.
Minorité si svou službou bohu i lidem záhy získali značnou oblibu. Podle tradice už během 13. století v klášteře žilo přes sto dvacet členů řádu, k nimž je ovšem třeba připočítat ještě bratry laiky a kleriky. Klášter musel být opravdu velmi početný, jinak by nemělo smysl budovat refektář tak rozlehlý, že se v něm konaly
dvě svatební hostiny krále Jana Lucemburského, roku 1311 s
Eliškou Přemyslovnou a roku 1337 s
Beatrix Bourbonskou.

Velkolepý je i
kostel sv. Jakuba, dokončený roku 1374. Pro
Lucemburky i
Habsburky byl
chrám sv. Jakuba důležitý: v roce 1378 zde bylo na nádherném katafalku obklopeném pěti stovkami svíček vystaveno mrtvé tělo
Karla IV., v roce 1577 zde byl dočasně pohřben
císař Maxmilián II. Až do dostavby
svatovítské katedrály v roce 1929 to byl
nejdelší kostel v Praze.
Papež Urban V. v roce 1366 zřídil v klášteře
řádovou kolej, která byla až do husitských válek součástí
Karlovy univerzity. Klášterní budovy sloužily příležitostně i potřebám zemských sněmů a soudů, po
akci K a
násilné likvidaci řeholního života v Československu v roce 1950 tu vznikla lidová škola umění.
Kostel sv. Jakuba byl i nadále významným centrem duchovního i kulturního života, proto jej
papež Pavel VI. roku 1974 povýšil na
baziliku minor. Dnes o něj dál pečují bratři minorité, kteří se po roce 1989 opět vrátili do svého sídla. V klášteře se konají
výstavy, přednášky, módní přehlídky a pravidelné prohlídky. Můžete si také pronajmout
sály, salonky, zahradu či arkádovou chodbu, a to pro nejrůznější společenské a kulturní akce.
Minorité v Jihlavě a Brně

Je
pražský minoritský klášter nejstarší v českých zemích? Podobné pověsti provázejí i
minoritský klášter v Jihlavě, který vznikl ve čtyřicátých letech 13. století a písemně je doložen poprvé roku 1257. Klášter se zapsal do dějin
Jihlavy v roce 1402, kdy v noci z 19. na 20. února město přepadly hordy loupeživých rytířů. Jihlavu tehdy zachránili právě minorité, kteří byli vzhůru kvůli modlitbám, takže dokázali rychle zburcovat celé město a útočníci byli odraženi. Na památku záchrany města byla nejprve v presbytáři zasazena kamenná deska, později byla celá událost zachycena na dosud zachované fresce.

Také v
Brně se minorité usadili už v roce 1230: konvent založil
Jan Velen z Boskovic a
král Václav I. podle klášterní kroniky daroval menším bratřím pozemek, na němž dal postavit
kostelík sv. Jana Křtitele a malý konvent. Postupně vznikl
unikátní klášterní a sakrální komplex, skládající se ze tří nádvoří a tří kostelů pod jednou střechou.
Klášterní knihovna obsahovala více než deset tisíc svazků a její součástí byla i malá observatoř. Část života tu strávil známý
sběratel lidových písní P. František Sušil. Přestože roku 1950 zabral klášter komunistický režim, i nadále jej spravovali minorité. Nyní jsou menší bratři
jediným řádem v Brně, který na stejném místě působí již téměř 800 let.
Minoritské kláštery v Opavě a Krnově

Už ve 13. století vznikl také
minoritský klášter v Opavě a
minoritský klášter v Krnově. Dnešní podoba opavského kláštera i kostela je výsledkem poválečné obnovy, protože celý areál byl spolu s městem téměř zničen za na konci druhé světové války v květnu 1945. Složitou minulost za sebou má i
krnovský klášter: když v roce 1523 koupil krnovské panství
braniborský markrabí Jiří z Ansbachu, blízký přítel
Martina Luthera, bratry minority vyhnal a kostel dal přepažit na dvě podlaží, přičemž do přízemí umístil zbrojnici a do patra sýpku. Z
kaple sv. Maří Magdaleny se stal výčep a z kláštera pivovar, mincovna, zemská sněmovna a příležitostný špitál. Roku 1546 nakonec klášter i s kostelem vyhořel.
Rozkvět přišel o sto let později, když se roku 1623 majitelem
Krnova stal
Karel z Lichtenštejna. Díky minoritům ze skromné dřevěné kaple na Cvilíně vyrostl v 18. století nádherný
barokní chrám Panny Marie Sedmibolestné, dodnes oblíbený cíl poutníků i výletníků. Vlastní klášter však neunikl komunistickému řádění: stal se z něj domov důchodců a poté hotel, kostel dokonce sloužil jako skladiště.
Stopy minoritů
V uplynulých staletích sídlil
minoritský řád v mnoha dalších městech, namátkou v
Litoměřicích,
Hradci Králové,
Mostě,
Chebu či ve
Znojmě. V
Benešově minority dodnes připomíná
zřícenina kostela sv. Mikuláše, který měl být podle legend větší než
chrám sv. Jakuba v Praze. V
Kadani můžete navštívit
muzeum středověkého válečnictví a dělostřelectva v Minoritské baště.
Od poloviny 13. století existoval v
Praze ještě jeden
konvent minoritů, a to
Na Františku. Založila jej
sv. Anežka Česká, aby bylo postaráno o duchovní potřeby tamních sester klarisek. Konvent zanikl v polovině 16. století.
Pověst o useknuté ruce
Ke
kostelu sv. Jakuba při
klášteře minoritů sv. Jakuba v
Praze se váže také pochmurná
pověst o useknuté ruce. Prý kolem roku 1400 se do chrámu se vplížil zloděj, který chtěl okrást
dřevěnou sošku Panny Marie Bolestné; ta byla již tehdy považována za zázračnou a ozdobena votivními dary ze zlata a stříbra. Sama Matka Boží však zloděje chytla za ruku, kterou na ni s nepoctivým úmyslem vztáhl, a nepustila. Krádež se tehdy trestala useknutím ruky; vyschlou ji dodnes můžeme v kostele spatřit stejně tak jako mariánskou sochu, která přečkala všechna protivenství. Přestože minorité uvádí, že ke zločinu a zázraku došlo roku 1400, podle znalců umění a archeologů ruka pochází teprve z doby kolem roku 1500.
Minority mohli v českých zemích začít působit hlavně díky králům z rodu Přemyslovců.
Posláním minoritů je zachovávat svaté evangelium Ježíše Krista životem v poslušnosti, bez vlastnictví a v čistotě.
Minorité nosí černý hábit s kapucí, provazovým cingulem s růžencem, kněží mají navíc kolárek a černý biret.
V České republice žijí minorité v klášterech v Praze, Brně, Jihlavě, Opavě a Krnově.
Klášter minoritů sv. Jakuba je známý díky své historii sahající až do roku 1230, účinkům na duchovní život a jeho příležitostných kulturních a společenských akcích.
Pro Lucemburky i Habsburky byl kostel sv. Jakuba důležitý, jelikož zde byly pořádany významné události, například vystavení mrtvého těla Karla IV. a dočasný pohřeb císaře Maxmiliána II.
Minoritský klášter v Jihlavě se zapsal do dějin tím, že minorité zachránili město při útoku loupeživých rytířů v roce 1402.
Minoritský klášter v Brně je známý jako sakrální komplex se třemi nádvořími a třemi kostely, který přečkal i komunistické období díky uchování správy minority.
Díky minoritům vyrostl na Cvilíně v 18. století barokní chrám Panny Marie Sedmibolestné, což je dnes oblíbený cíl poutníků a výletníků.
V Benešově připomíná minoritské dědictví zřícenina kostela sv. Mikuláše, který měl být podle legend větší než chrám sv. Jakuba v Praze.