Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě stojí na místě původního kostela, zasvěceného Navštívení Panny Marie, jehož historie sahala až do 13. stol. Grunta byla do konce 14. stol. samostatnou farností, později spadala pod kutnohorskou správu a v 18. století byla připojena pod novou farnost na Kaňku.
Pseudorománská bazilika dominující grunteckému okolí byla předána k bohoslužebnému provozu roku 1914. Důležitým iniciátorem stavby byl královéhradecký biskup
Josef Doubrava, návrh stavby je z pera
Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z
Prahy, na stavebním provedení se podíleli řemeslníci z blízkého okolí. Umělecky nejcennější je z celého kostela jeho vnitřní
nástěnná výmalba, která nemá na českém venkově obdoby. Jedná se o secesní celoplošné fresky, jejichž autory jsou manželé Marie a František Urbanovi.
Na věži kostela se nachází
starý zvon, který na konci 15. století
zhotovil kutnohorský zvonař Ondřej Ptáček. Z dávných dob se dochvaly
náhrobky Libenických z Vrchovišť, které jsou v kostele k vidění. Od roku 2007 je Grunta opět součástí farnosti
Kutná Hora.
V kostele proběhla náročná
rekonstrukce – kostel měl totiž vážně narušenou statiku. Problém byl nejlépe patrný na prasklině, která prostupovala celým obvodem pláště i podložím stavby v místech, kde jsou věže připojeny k lodi. Možnou příčinou by mohla být různorodost kostelního podloží nebo výrazně rozdílná hmotnost obou částí stavby, která vede k jejich samovolnému oddělování. Turisté se do opraveného kostela opět mohou podívat
od května 2024.
Objevte historii a umění kostela Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě, s jedinečnými secesními freskami a významnou historií z 13. stol.
Historie kostela sahá až do 13. století, kdy byl na tomto místě kostel zasvěcený Navštívení Panny Marie. Kostel byl původně samostatnou farností, později spadal pod kutnohorskou správu a v 18. století byl připojen k nové farnosti na Kaňku.
Důležitým iniciátorem stavby současného kostela byl královéhradecký biskup Josef Doubrava.
Umělecky nejcennější jsou secesní fresky v interiéru kostela, které vytvořili manželé Marie a František Urbanovi. Tyto fresky jsou považovány za ojedinělé výtvory na českém venkově.
Na věži kostela se nachází starý zvon, který na konci 15. století zhotovil kutnohorský zvonař Ondřej Ptáček.
V kostele je možné vidět náhrobky Libenických z Vrchovišť, které pocházejí z dávných dob.
Kostel podstoupil rekonstrukci kvůli vážně narušené statice, což bylo viditelné na prasklině probíhající celým obvodem pláště stavby.
Opravený kostel bude znovu přístupný pro turisty od května 2024.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.