Původně raně gotický kostel z konce 13. století, jehož zachované části svědčí o možnosti jeho využití i jako obranné stavby, byl přestavěn ve druhé polovině 15. století. Tuto pozdně gotickou přestavbu připomíná kamenná deska s vytesaným znakem městečka a latinským nápisem z roku 1485.
Hlavní součást vnitřního zařízení tvoří
barokní oltář z doby kolem roku 1730 se sochami světců a sochou Trhosvinenské Madony z roku 1520, dále
čtyři boční oltáře sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Vendelína a sv. Linharta z 18. století,
barokní oltář v kapli sv. Barbory v přízemí věže,
rokoková kazatelna s bohatými figurálními reliéfy z doby kolem roku 1760 a
varhany s figurální výzdobou z počátku 18. století.
Za pozornost rovněž stojí
tesané náhrobní kameny drobných šlechticů z okolí, zazděné ve stěně pod emporou.
Kostel patří k
nejcennějším památkám pozdní jihočeské gotiky, mimo jiné díky tomu, že jeho vysoká sedlová střecha má
zachovány původní dřevěné krovy. Na místě dnešního kamenného
kříže před kostelem stávala již v roce 1355
kaple sv. Jana Křtitele, z níž se však po požáru roku 1828 nic nedochovalo.
Prozkoumejte architektonické bohatství Kostela Nanebevzetí Panny Marie, skvostu pozdní jihočeské gotiky s unikátními barokními a rokokovými prvky.
Kostel byl původně postaven na konci 13. století.
Kostel je příkladem pozdní jihočeské gotiky.
Hlavní součástí je barokní oltář z roku 1730 s sochami světců a Trhosvinenskou Madonou.
V kostele jsou čtyři barokní boční oltáře, rokoková kazatelna a varhany s figurální výzdobou.
Kostel měl obranné prvky, což naznačují zachované části původní gotické stavby.
Náhrobní kameny patří drobným šlechticům z okolí, což dodává kostelu historickou hodnotu.
Před kostelem stála kaple sv. Jana Křtitele.
Střecha má zachované původní dřevěné krovy, což je významný architektonický prvek.
Deska s vytesaným znakem a latinským nápisem z roku 1485 připomíná pozdně gotickou přestavbu kostela.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.