Varhany se do Evropy dostaly přibližně v osmém století přes Byzanc a pro svou nákladnost byly označovány za
královský nástroj. V českých chrámech se objevovaly už během 14. století, ale tak starý exemplář u nás nenajdete. Naše nejstarší varhany pocházejí z období
baroka, z doby, kdy varhanní hudba prožívala svůj
zlatý věk.
Varhanní unikáty
Varhanám nepřálo jen baroko, hudbu pro ně psali slavní skladatelé všech dob a vyprodané varhanní koncerty svědčí o tom, že jejich zvuk dodnes neztratil své kouzlo. V
Praze je varhanními koncerty pověstná například
bazilika sv. Jakuba na
Starém Městě. Svatojakubské varhany jsou
největší v Praze; byly postaveny v roce 1705
varhanářem Abrahamem Starckem z
Lokte a jejich krásnou barokní skříň i 8 277 píšťal můžete obdivovat například při každoroční
Noci kostelů. Poznal by je jejich tvůrce? Patrně ano, byť byly během staletí několikrát přestavovány, aby na nich bylo možné hrát skladby všech stylových epoch.
Patrně
největší dochované varhany vyrobené v českých zemích najdete v
děkanském chrámu Nanebevzetí Panny Marie v
Polné. Roku 1708 vznikly v dílně
brněnského varhanáře Jana Davida Siebera, který však pocházel z
České Lípy, a byly pořízeny za 1 950 zlatých z odkazu někdejšího polenského děkana Václava Vojtěcha Čapka.
Polná v té době nezískala jen nové varhany, ale i dnešní chrám: ten dal postavit v letech 1700–1707 kníže Leopold z Dietrichsteinu na místě mnohem menšího gotického kostela Matky Boží, který už nedostačoval přílivu poutníků k ostatkům sv. Liguriáše.
Varhany se v létě 2017 se dočkaly opětovného
slavnostního vysvěcení, v chrámu můžete navštívit celoročně otevřené
Církevní muzeum.
Kuriozita? Varhany s výjimkou měchů přežily i velký požár Polné roku 1863, kdy se zřítila kostelní věž i se zvony.
Varhany zachránil kostelník, který
cihlami z podlahy rychle zaskládal otvor, jímž vzduchovod od měchů vede do útrob nástroje. Stopy požáru byly ve vzduchovodech objeveny při restaurování.
Další cenné nástroje
Dějištěm vyhlášených varhanních koncertů a také
Mezinárodního varhanního festivalu, který se koná každý rok v září, bývá
chrám svatého Mořice v
Olomouci. Varhany, jejichž jádro tvoří
barokní nástroj vratislavského varhanáře Michaela Englera, poprvé zazněly v září 1745. V původní podobě se uchovaly do poloviny 20. století, kdy prošly velkou rekonstrukcí. Nyní mají pět manuálů, 95 rejstříků a 7884 píšťal. Jejich výjimečnost je dána nejenom bohatým zvukem, ale také faktem, že jde o
jeden z mála dochovaných Englerových nástrojů.
Setkání s řadou historických varhan umožňuje také
Český varhanní festival; kromě těch velkých a slavných to bývají i nástroje, o kterých se ví jen málo a jejich zvukové kvality zůstávají koncertnímu publiku utajeny. Mezi letošní zastávky například patřil
kostel sv. Víta v
Častolovicích, kde jsou varhany z roku 1795,
kostel sv. Ottona v
Deštné a
kostel sv. Jiljí a Panny Marie Královny v
Třeboni, pro které zhotovila varhany
dílna dačických Patočků ve 30. a 40. letech 18. století, anebo
kostel sv. Jakuba v
Přelouči. Zdejší varhany údajně pocházejí ze
Sedlckého kláštera a v roce 1692 je vyrobil již zmíněný Abraham Starck z Lokte.
Další rekordy ve světě varhan
- Vůbec největší kostelní varhany na světě mají v dómu sv. Štěpána v německém Pasově, který leží pouhých padesát kilometrů od šumavského hraničního přechodu Strážný. Mají 17 974 píšťal a hráč má k dispozici 233 registrů. Kdysi bývaly uváděny jako největší na světě, dnes jsou třetí v pořadí, ale jako chrámové stále vedou.
- Vůbec největší varhany světa jsou v koncertní síni v Atlantic City; mají 33 112 píšťal, ta největší měří přes 19 metrů. Druhé v pořadí s 28 604 píšťalami byste našli ve Philadelphii.
- Jako nejstarší dochované a dosud funkční varhany se uvádějí varhany v Sionu v bazilice Notre-Dame-de-Valère; pocházejí zřejmě z konce 14. století.
- Nejstarší funkční varhany v Česku jsou patrně v kostele Nejsvětější Trojice ve Smečně. Vytvořil je neznámý mistr v roce 1587, roku 1621 byly přestavěny a důkladná rekonstrukce, dokončená v roce 1999, jim vrátila podobu z konce 16. století.
- Velmi staré varhany jsou i v chrámu Matky Boží před Týnem na Starém Městě v Praze, dílo varhanáře Hanse Heinricha Mundta, rodáka z Kolína nad Rýnem, který od mládí působil v Čechách. Mundtovy varhany se rozezněly v roce 1673 a až do dnešní doby se dochovaly téměř beze změn.
- Mezi naše největší varhany patří barokní nástroj z roku 1688 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v cisterciáckém klášteře v Plasích. Varhanní stroj, který v roce 1688 postavil nám již dobře známý Abraham Starck z Lokte, se po rekonstrukci a restauraci vrátil do své prapůvodní barokní zvukové podoby.