Varhany si skutečně zaslouží označení
královský hudební nástroj: až do poloviny 18. století byly považovány za nejsložitější stroj, jaký kdy člověk vymyslel a zkonstruoval. Středověké kroniky nadšeně vypráví o zvuku, který se
„podobá hromobití, záchvěvům citery i kouzlu zvonohry“. Staré
císařské varhany, které až do poloviny 18. století hrály v
katedrále sv. Víta na
Pražském hradě, popsal
Bohuslav Balbín jako
„obdivuhodný nástroj s neuvěřitelně sladkým hlasem, kterého dnešní ani včerejší varhanáři již neumí dosáhnout“. A
umění starých mistrů varhanářů obdivujeme dodnes:
varhany zdobí
kostely a katedrály, ale také
divadla a opery. Neobejde se bez nich žádná mše, velmi přitažlivé jsou i
varhanní koncerty, hudební slavnosti a festivaly staré hudby.
Jak vznikly varhany?

Podle odborníků z
Českého muzea hudby v
Praze byly nejjednodušším předchůdcem varhan už v pravěku
dudy. Varhany ale mají svůj původ v antice, a přes veškerou vznešenost to byl světský nástroj; hrály třeba v cirkusech a říkalo se jim
hydraulos. Do západní Evropy se prý varhany dostaly jako
dar pro Karla Velikého od byzantského císaře. Král je daroval kostelu, a tím určil jejich další osud: z varhan se stal hudební nástroj spojený s
církevními památkami. Od té doby varhany zní v katedrálách, kostelech i malých venkovských kostelících. Ty jsou téměř v každé vesnici, a právě díky nim je
Česko země s největší hustotou varhan. Podle odhadu je u nás
přibližně deset tisíc historických i moderních varhan.
Nejsledovanější české varhany: varhany pro katedrálu sv. Víta na Pražském hradě

Největší, nejvýznamnější a první chrám v zemi, to je
katedrála sv. Víta na
Pražském hradě. Je sama o sobě uměleckým dílem i křižovatkou, na níž se rozhodovalo o našich dějinách. Byla dostavěna až ve 20. století, přesto stále není hotová. Pomyslným posledním kamenem jsou
svatovítské varhany, které se stejně jako
zvon Zikmund postarají o důstojný doprovod zásadních a historických událostí.

O původní
císařské varhany katedrála přišla při bombardování
Prahy v červnu 1757. Po uzavření míru a nutných opravách katedrály roku 1762 postavil
tachovský varhanář Antonín Gartner nové velké varhany, které pak sloužily až do počátku 20. století. Další plány při dokončení katedrály a oslavách svatováclavského milénia roku 1929 počítaly s novým reprezentativním nástrojem:
svatovítské varhany se měly stát nejenom ozdobou katedrály, a dokonce i
největším chrámovým nástrojem na světě. Jenže veškeré finance vyčerpala nákladná dostavba a spolu s ní i pořízení nezbytného vybavení interiéru, a tak nakonec padlo rozhodnutí pořídit skromnější nástroj a postavení velkých varhan svěřit budoucím generacím. V katedrále proto od roku 1932 hrají „prozatímní“ varhany, které postavila
kutnohorská varhanářská firma Josefa Melzera.

Na plánované a oslňující
nové varhany pro katedrálu sv. Víta došlo až ve třetím tisíciletí. Vznikly ve
Španělsku, v
dílně Gerharda Grenzinga. Mají šest a půl tisíce píšťal, tedy o dva tisíce víc než ty současné. Nejmenší píšťala měří pouhých sedm milimetrů, naopak nejdelší přesahuje sedm metrů, hrací stůl má 121 rejstříků. Varhany budou umístěny na
západní hudební kruchtě pod rozetou, která je od doby svého postavení prázdná. Přirozené umístění nástroje umožní rozvinutí zvuku nástroje po celém vnitřním prostoru chrámu a vhodně doplní volný prostor nad vstupem do katedrály. Autorem designu nového nástroje je
Peter Olah, který se nechal inspirovat tvarem
Panské skály u
Kamenického Šenova.
Svatovítské varhany se po deseti letech usilovných příprav začnou stavět v
březnu 2025, symbolicky v době oslav
680. výročí položení základního kamene katedrály sv. Víta českým králem Janem Lucemburským a
pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic.
Nové varhany by měly být požehnány symbolicky na
svátek svatého Víta, 15. června 2026.
Nejstarší a největší varhany v Čechách a na Moravě

Dějištěm vyhlášených
varhanních koncertů je
chrám sv. Mořice v
Olomouci. Tady si prohlédnete
největší varhany na Moravě. Postavil je známý varhanář ze
slezské Wroclawi Michael Engler a poprvé zazněly v září 1745. V původní podobě se uchovaly do poloviny 20. století, kdy prošly velkou rekonstrukcí. Nyní mají pět manuálů, 95 rejstříků a 7884 píšťal. Jejich výjimečnost je dána nejenom bohatým zvukem, ale také faktem, že jde o jeden z mála dochovaných Englerových nástrojů.
V
Praze je oblíbeným dějištěm varhanních koncertů
chrám sv. Jakuba na
Starém Městě. Svatojakubské varhany jsou
největší v Praze; v roce 1705 je postavil
varhanář Abraham Starck z
Lokte a mají krásnou barokní skříň a 8 277 píšťal. Poznal by je jejich tvůrce? Patrně ano, byť byly během staletí několikrát přestavovány, aby na nich bylo možné hrát skladby všech stylových epoch.

Vůbec
nejstarší funkční varhany v Česku jsou patrně v
kostele Nejsvětější Trojice ve
Smečně. Vytvořil je neznámý mistr v roce 1587, roku 1621 byly přestavěny a důkladná rekonstrukce, dokončená v roce 1999, jim vrátila podobu z konce 16. století.
Nejstarší varhany v
Praze, dochované takřka v původním stavu a nedávno restaurované, jsou v
Týnském chrámu. Jde o dílo
varhanáře Hanse Heinricha Mundta, rodáka z
Kolína nad Rýnem, který od mládí působil v Čechách.
Mundtovy varhany se rozezněly v roce 1673 a až do dnešní doby se dochovaly téměř beze změn.
Varhany a jejich další rekordy a unikáty

V kostelech se varhany objevovaly už během 14. století, ale tak starý exemplář u nás nenajdete. Naše nejstarší varhany pocházejí z
období baroka, z doby, kdy varhanní hudba prožívala svůj zlatý věk.
Varhanám nepřálo jen baroko, hudbu pro ně psali
slavní skladatelé všech dob a
vyprodané varhanní koncerty svědčí o tom, že jejich zvuk dodnes neztratil své kouzlo.

Vzácností jsou například
varhany, na které hrával
Jakub Jan Ryba, autor slavné České mše vánoční. V mládí hrával na
varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Němčicích, které se podařilo obnovit v roce 2024. S
Českou mší vánoční pak je spojený
kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále a zdejší
varhany s více než 700 píšťalami.
Patrně
největší dochované varhany vyrobené v českých zemích najdete v
chrámu Nanebevzetí Panny Marie v
Polné. Roku 1708 vznikly v dílně
varhanáře Jana Davida Siebera, který pocházel z
České Lípy, a byly pořízeny za 1 950 zlatých z odkazu někdejšího
polenského děkana Václava Vojtěcha Čapka. Polná v té době nezískala jen nové varhany, ale i dnešní chrám: ten dal postavit v letech 1700–1707
kníže Leopold z Dietrichsteinu na místě staršího a menšího gotického kostela Matky Boží, který už nedostačoval přílivu poutníků k
ostatkům sv. Liguriáše.
Varhany se v létě 2017 se dočkaly opětovného slavnostního vysvěcení, v chrámu můžete navštívit celoročně otevřené
Církevní muzeum. Kuriozita? Varhany s výjimkou měchů přežily i velký požár Polné roku 1863, kdy se zřítila kostelní věž i se zvony. Varhany zachránil kostelník, který cihlami z podlahy rychle zaskládal otvor, jímž vzduchovod od měchů vede do útrob nástroje. Stopy požáru byly ve vzduchovodech objeveny při restaurování.
Další rekordy ve světě varhan
- Největší kostelní varhany na světě mají v dómu sv. Štěpána v německém Pasově, který leží pouhých padesát kilometrů od šumavského hraničního přechodu Strážný. Mají 17 974 píšťal a hráč má k dispozici 233 registrů. Kdysi bývaly uváděny jako největší na světě, dnes jsou třetí v pořadí, ale jako chrámové stále vedou.
- Vůbec největší varhany světa jsou ve Spojených státech amerických, v koncertní síni v Atlantic City; mají 33 112 píšťal, ta největší měří přes 19 metrů. Druhé v pořadí s 28 604 píšťalami byste našli ve Philadelphii.
- Jako nejstarší dochované a dosud funkční varhany se uvádějí varhany v Sionu v bazilice Notre-Dame-de-Valère; pocházejí zřejmě z konce 14. století.
- Mezi naše největší varhany patří barokní nástroj z roku 1688 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v cisterciáckém klášteře v Plasích. Varhanní stroj, který v roce 1688 postavil nám již dobře známý Abraham Starck z Lokte, se po rekonstrukci a restauraci vrátil do své prapůvodní barokní zvukové podoby.
Varhany byly až do poloviny 18. století považovány za nejsložitější stroj, který člověk vymyslel a zkonstruoval. Mají důležité místo v církevní tradici a spojují se s hudebním doprovodem v kostelech a katedrálách.
Varhany mají svůj původ ve světském užívání v antice, kde se používaly v cirkusech pod názvem hydraulos. Ve západní Evropě se staly církevním nástrojem poté, co byly darovány Karlu Velikému a ustanoveny jako hudební nástroj pro kostely.
V České republice se odhaduje, že je přibližně deset tisíc nástrojů, jak historických, tak moderních varhan.
Mezi nejzajímavější patří varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Tato katedrála hostí varhany, které jsou součástí českých historických událostí a slavností.
Varhany jsou klíčovým nástrojem pro církevní slavnosti a hudební festivaly staré hudby. Jejich zvuk je charakteristický a zásadní pro určité styly hudebního doprovodu.
Varhany v chrámu sv. Mořice postavil Michael Engler, známý varhanář ze slezské Wroclawi. Jsou výjimečné svým bohatým zvukem a jsou jedním z mála dochovaných Englerových nástrojů.
Nejstarší funkční varhany v Česku se nacházejí v kostele Nejsvětější Trojice ve Smečně a byly vytvořeny v roce 1587.
Nové varhany pro katedrálu sv. Víta byly navrženy Gerhardem Grenzingem a design nástroje vytvořil Peter Olah. Varhany mají 6,5 tisíce píšťal a budou umístěny na západní hudební kruchtě pod rozetou.
Stavět se začnou v březnu 2025 a požehnány by měly být symbolicky na svátek svatého Víta, 15. června 2026.
Největší kostelní varhany na světě se nacházejí v dómu sv. Štěpána v německém Pasově. Mají 17 974 píšťal a 233 registrů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.