Kostel sv. Jana Křtitele na vrchu Velíz

Podle příběhu z Kosmovy kroniky se vrch Velíz stal svědkem neblahé události – na Velízi bývalo obětiště, stál tu také dvorec Vršovců, kteří jednoho dne vylákali do lesů přemyslovského knížete Jaromíra. Tam ho však zrádně zajali, přivázali k dubu, pálili ho a bodali... od týrání byl na poslední chvíli zachráněn družinou, kterou z Prahy přivedl služebník jménem Hovora. Jaromír pak z vděčnosti za záchranu nechal na Velízi postavit kapli, která byla později zasvěcena sv. Janu Křtiteli.

V roce 1037 daroval kníže Břetislav I. Velíz benediktinům, který zde zřídili poustevnu a počátkem 14. století vybudovali kamenný kostel a proboštství. Původní klášter (poustevna) i kostel byl postaven ze dřeva. Teprve na začátku 13. století byly obě stavby vybudovány z kamene. Na stavbě kostela sv. Jana Křtitele se odráží sloh románský i gotický. Průčelí vytvářejí dvě románské věže, presbytář je zaklenut křížovou gotickou klenbou. Zkáza přišla v roce 1425, kdy byl celý areál vydrancován husity.

Zhruba 200 let zůstaly na Velízu jen zříceniny. První oprava zničeného kostela se uskutečnila až v roce 1603. Klášter však již obnoven nebyl a jeho zbytky se nachází na jižní straně za hřbitovní zdí. V roce 1605 dodal zvonařský mistr Flemink z Rakovníka do kostela zvon, který je zde dodnes. Poté byl několikrát opravován, mezi lety 1747 až 1752 proběhla jeho barokní přestavba. V roce 1770 byla zazděna mezera mezi dvojicemi románských věží. Vztyčená věžička s cibulovou bání má již barokní charakter, také všechno vnitřní zařízení dostalo pozdně barokní ráz.

Místu paradoxně pomohl sám císař Josef II., který se v církevním prostřední proslavil zejména rušením kostelů a klášterů. Tady tomu bylo naopak – z finančních prostředků Náboženského fondu, který byl založen z majetků získaných ze zrušených klášterů, nechal postavit faru. Nová fara vyrostla přímo z trosek husity pobořeného kláštera. Poslední oprava kostela proběhla v 90. letech 20. století za přispění obce Kublov a jejích obyvatel. Velkou zásluhu na jeho dnešní podobě má akademický sochař, restaurátor a jáhen Karel Stádník. V kostele probíhají mše vždy 1. a 3. sobotu v měsíci.