Nad vesnicí Kublov, na okraji křivoklátských lesů, se nachází vrch Velíz. Již v dávných dobách zde bývalo náboženské centrum starých Slovanů, kníže Jaromír tu nechal okolo roku 1000 postavit kapli a Řád benediktinů zde později vybudoval proboštství.
Za starých Slovanů se na
vrchu Velíz uctíval
bůh Veles (bůh skotu, podle některých hypotéz také bohatství, podsvětí, magie, vědění, věštění a básnictví). V dobách přemyslovských tu
Vršovci věznili
knížete Jaromíra. Ten zde nechal okolo roku 1000 postavit jako poděkování za svou záchranu dřevěnou
kapli sv. Jana Křtitele. Tu následně svěřil v roce
1037 kníže Břetislav do správy
benediktinům, kteří tu zřídili nejdříve poustevnu a postupně vybudovali
proboštství.
Staletý stavební vývoj je možné pozorovat při prohlídce kostela sv. Jana Křtitele, který na posvátném vrchu stojí dnes. Pozůstatkem
středověkého probošství benediktinů z první poloviny 13. století je budova dnešní márnice a okolní zdi, které se táhnou za hřbitov a také románské portály a okna. Ostatní budovy byly
dostavovány postupně až do
19. století. Centrem areálu je mohutný kostel. Kámen použitý na jeho stavbu má načervenalou barvu a byl těžen přímo na Velízu. V průčelí stály původně
dvě věže, které vzaly za své v husitských válkách (při tažení na
Točník a
Žebrák v roce 1425). Dnešní věž s cibulovou bání má již barokní charakter a také všechno vnitřní zařízení je
pozdně barokní. O dějinách probošství se lze dočíst na informačních tabulích.
Objevte historický význam vrchu Velíz, kde Slované uctívali boha Velesa a benediktini zde založili proboštství s unikátním kostelem.
Velíz je vrch nacházející se nad vesnicí Kublov na okraji křivoklátských lesů, který má historický význam jako bývalé náboženské centrum starých Slovanů.
V dávných dobách zde bývalo náboženské centrum starých Slovanů, kde se uctíval bůh Veles.
Proboštství na Velízu vybudoval Řád benediktinů.
Kníže Jaromír nechal okolo roku 1000 postavit dřevěnou kapli sv. Jana Křtitele jako poděkování za svou záchranu.
Staletý stavební vývoj prošel od románských prvků až po pozdně barokní styl.
Pozůstatky zahrnují budovu dnešní márnice, okolní zdi a románské portály a okna.
V areálu je mohutný kostel s barokní věží a cibulovou bání, stejně jako pozdně barokní interiér.
Na informačních tabulích na Velízu se lze dočíst o dějinách proboštství.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.