Synagoga byla postavena za 1. světové války jako náhrada za starou synagogu. Od roku 1950 je budova využívána jako křesťanský kostel Církve československé husitské.
Nová synagoga v
Milevsku byla postavenav letech 1914 – 1919. Jedná se o dílo pražského architekta Františka Střílky a předního architekta období českého kubismu Oldřicha Tyla.
Představuje
unikátní kombinaci pseudoempírových a kubistických prvků. Kubismus je zastoupen
ojedinělým průčelím štítu, trojúhelníkovým tvarem štítu, který je podepřen čtyřmi sloupy, se stavba hlásí k empíru.
Bohoslužby se v synagoze konaly až do druhé světové války, během okupace její prostory sloužily jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka zapříčinila zánik židovské obce a od roku 1950 je budova využívána jako křesťanský kostel Církve československé husitské.
V interiéru se zachovala čelní stěna se svatostánkem – schránkou na Tóru a symboly Desatera, a dále ženská galerie podepřená kamennými sloupy.
V roce 1997 byly na synagogu umístěny dvě pamětní desky připomínající genocidu Židů za 2. světové války. Na první desce je v hebrejštině a češtině tento nápis: „Tato budova byla před 2. světovou válkou synagogou Židovské obce v Milevsku. V letech 1939 – 1945 byli téměř všichni její členové, ženy, muži i děti, povražděni nacisty. Tuto desku věnuje město Milevsko památce židovských spoluobčanů.“ Druhá deska nese jména devadesáti židovských obětí nacismu z Milevska a okolí.