1. Židé a židovské památky u nás

V českých zemích Židé žijí více než tisíc let. Už od svého příchodu v 9. století pečlivě udržovali své tradice a zvyky, a
židovské památky proto najdete téměř po celé České republice. Přestože většina židovských obcí zanikla kvůli holocaustu a za druhé světové války a komunistického režimu bylo zbořeno přibližně 175 synagog, řada památek přežila. Dnes po celém Česku naleznete asi
200 synagog a
370 židovských hřbitovů. Dávné tradice připomíná například městská část
Prahy Josefov,
Židovské město a
Židovské muzeum,
Památník Terezín a celá řada menších expozic a židovských čtvrtí. Z nich je nejlépe dochovaná
židovská čtvrť Zámostí v
Třebíči, díky své jedinečnosti zařazená na seznam
Světového dědictví UNESCO.
2. Židovské obce a kongregace

Podle odhadu žije na světě přibližně 17 milionů Židů. Nejmenší správní jednotkou v určitém městě či oblasti je
židovská obec, případně
kongregace, sdružená kolem jedné synagogy. Před druhou světovou válkou u nás působilo 153 židovských obcí, většina zanikla kvůli holocaustu a poválečným emigračním vlnám. Dnes jich existuje deset, a to v
Praze, Liberci, Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Karlových Varech, Plzni, Brně, Olomouci a
Ostravě. Dohromady mají asi tři tisíce členů, lidí s židovskými kořeny u nás žije asi dvacet tisíc.
Židovské obce pečují jen o část dochovaných židovských památek, řada synagog a hřbitovů je majetkem měst, obcí, církví a soukromých vlastníků. Mezi nejvýznamnější investory při rekonstrukci židovských památek patří
Židovská obec v Praze, která spravuje 30 synagog a 175 židovských hřbitovů v
Praze, Středočeském, Pardubickém a
Jihočeském kraji.
3. Rabín

Židovské obce se starají o náboženské, kulturní a sociální záležitosti židovské komunity. Jejich nejvyšší autoritou je
vrchní rabín nebo
vrchní zemský rabín. V Česku tuto funkci zastává
Karol Sidon, rabínem pro reformní směr je
David Maxa.
Hebrejské slovo
rabi označovalo znalce, učitele a vykladače posvátných textů. V dnešních židovských obcích je rabín duchovním vůdcem a jeho úkolem je výchova mladých. Může vést duchovní služby, ale řada obřadů se obejde bez jeho přítomnosti. Od roku 1972 se rabíny mohou stát i ženy.
Jako vrchní moravský zemský rabín v
Mikulově a později jako vrchní rabín v
Praze za vlády
císaře Rudolfa II. působil
Jehuda Liva ben Becalel (asi 1520–1609), legendární tvůrce
pražského Golema. Jeho náhrobek najdete na
Starém židovském hřbitově v Praze.
4. Synagoga a šabat

Slovo
synagoga znamená dům shromáždění. V ortodoxních synagogách sedí muži a ženy odděleně, jinde mají ženy vyhrazeny galerii v patře, v liberálnějších kongregacích sedí společně. V synagoze si ženy zakrývají vlasy a muži nosí šálu (tallit) a filakterie (tfilin, malé kožené krabičky se svitky pergamenu popsaného verši z Tóry). Na hlavě muži nosí čepičku (kipa, jarmulka).
Největší z tuzemských synagog je
Velká synagoga v
Plzni, nejstarší je
Staronová synagoga v
Praze. Ta už více než 700 let slouží jako hlavní synagoga pražské židovské obce.
Nejvíc lidí chodí do synagogy o šabatu, což je den odpočinku a modliteb. Začíná v pátek večer při západu slunce a trvá do sobotního večera. Jedno z nejdůležitějších přikázání velí, aby se zbožní Židé ten den drželi dál od jakékoliv práce, a tak i do synagogy často chodí pěšky, aby se vyhnuli řízení auta.
5. Tóra

Každou sobotu, během svátků a někdy i v jiných dnech se v synagogách předčítá z
Tóry, pergamenového svitku s hebrejským textem Pěti knih Mojžíšových. Pro Židy je tím, co pro křesťany Bible a pro muslimy Korán. Tóru provází řada zvláštních zvyklostí. Svitky se například halí do bohatě vyšívaného pláštíku z hedvábí či sametu, a protože Tóry by se nikdo neměl dotknout rukou, k ukazování v textu slouží
jad, stříbrné ukazovátko ve tvaru ručičky.
6. Židovská kuchyně

Židovská kuchyně má pro povolená a zakázaná jídla řadu předpisů a pravidel. Zbožní Židé jedí jen to, co je
košer (z hebrejštiny; vhodný, rituálně čistý). Například košer maso musí pocházet pouze ze savců s kopyty a současně přežvýkavců (proto není košer vepřové) a ryby musí mít šupiny a ploutve (proto do jídelníčku Židů nepatří třeba sumec). Společně se nejí také maso a mléko.
Ochutnat židovskou kuchyni můžete například v
restauraci Šalom, která patří k
Židovské obci v Praze a uchovala si autentický nádech starých časů. Speciality židovské kuchyně se připravují také na nejrůznějších akcích, například na komentovaných prohlídkách nejrůznějších památek, na každoročním
festivalu židovské kultury Šamajim v
Třebíči, anebo při každoročním
Dni židovských památek.
7. Judaismus
Judaismus je jedním z nejstarších monoteistických náboženství. Vznikl na Středním východě během doby bronzové, a měl a stále má silný vliv na křesťanství a islám. Během let se rozdělil do několika větví:
ortodoxní (se zvláštní odnoží
charedim, tedy těmi, kteří přísně dodržují staré obyčeje a rozeznáte je i podle tradičního oděvu),
moderní ortodoxní,
konzervativní a
reformní. Židé, kteří nejsou spojeni s žádným náboženským směrem, nedodržují tradiční zákony, ale hlásí se k judaismu, se označují jako
sekulární Židé.
Zatímco podle ortodoxního rabína je Židem pouze ten, kdo má židovskou matku, Federaci židovských obcí stačí k prokázání židovské identity pouze židovský původ alespoň jednoho z prarodičů.
Židé žijí v českých zemích více než tisíc let, od 9. století.
Před druhou světovou válkou působilo v Česku 153 židovských obcí, dnes jich existuje deset.
Vrchním rabínem nebo vrchním zemským rabínem v Česku je Karol Sidon.
Největší synagoga v Česku je Velká synagoga v Plzni a nejstarší je Staronová synagoga v Praze, která slouží více než 700 let jako hlavní synagoga pražské židovské obce.
Typické židovské jídlo musí být košer, což znamená rituálně čisté podle židovských dietních zákonů. Maso musí pocházet od určitých zvířat a maso se nesmí konzumovat společně s mlékem.
Židovská čtvrť Zámostí v Třebíči je na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Evropský den židovské kultury, připomínaný 16. června, slouží k oslavě a povědomí o židovské historii a kultuře po celé Evropě.
V Praze můžete navštívit Staronovou synagogu, Židovské muzeum, Josefov, Památník Terezín a Jubilejní jeruzalémskou synagogu.
Židovské kongregace udržují náboženské, kulturní a sociální záležitosti a dodržují tradiční zákony.
Návštěvníci mohou obdivovat historické synagogy, unikátní židovská města jako Třebíč, navštívit židovské muzea, účastnit se komentovaných prohlídk a festivalů židovské kultury, jako je Šamajim v Třebíči nebo Den židovských památek.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.