Lanová dráha na Petřín – mimo provoz

Zlé jazyky tvrdí, že lanovka je jen vlak nakřivo a že je dílem šílených architektů. Ve skutečnosti je geniálním kompromisem mezi výtahem a vlakem; visí na laně a zároveň se udržuje v kolejích. 

Lanová dráha na Petřín navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce Újezd a je vedena po trase Újezd – Nebozízek – Petřín. Historicky první lanovka byla na vodu. Ta sice občas v létě vyschla a pak se na Petřín  muselo pěšky. S nápadem vybudovat lanovku na vodní pohon přišli v roce 1890 inženýři Reiter a Štěpán. Princip byl prostý. Do horního vozu lanovky se načerpalo takové množství vody, aby převážilo vůz dole; a řidič lanovky jen brzdil.

Zásadní rekonstrukce se lanovka dočkala až v roce 1931. Kolejiště bylo prodlouženo na dnešních 510 metrů a do horní stanice byl umístěn třífázový motor. Lanovka dostala nové vozy připomínající tehdejší tramvaje a byla schopna přepravit až 2 600 osob za hodinu. V této podobě fungovala až do 7. června roku 1965, kdy vrchní strojník Miroslav Furst nahlásil na dispečink, že se rozestupují koleje. Problémem byla opět voda, jenomže tentokrát jí bylo zase moc. Jílovité horniny nacucané spodními prameny a dlouhotrvajícím deštěm se začaly sunout po pískovcové vrstvě a do roku 1967 byly zničeny dvě třetiny tratě. Znovu se lanovka na Petřín rozjela až po dvacetileté přestávce v roce 1985, kdy byla začleněna do systému MHD.
 

Nová lanová dráha na Petřín

V listopadu a v prosinci 2024 Dopravní podnik (DPP) zahájil přípravné práce k samotné rekonstrukci tratě. Bylo nutné odvézt oba vozy lanovky, jeden vůz zamíří do Muzea MHD DPP a druhý do Národního technického muzea, kde budou po nejnutnějších opravách a konzervaci součástí expozic. Kromě toho budou probíhat další demontážní práce, např. lan a dalších součástí lanovky. Staviniště na přelomu února a března 2025 převzal zhotovitel Metrostav DIZ. Lanovka bude znovu jezdit pro cestující v roce 2026.
 

Výlet na Petřín a Nebozízek

Ze stanice Nebozízek se otevírá překrásný pohled na Pražský hrad i na hlavní město. Poblíž rozhledny je známé Bludiště – zrcadlová síň v Pavilonu českých turistů, který byl původně v roce 1891 umístěn na pražském Výstavišti a o rok později přenesen na své nynější místo. Pavilon je miniaturou středověké brány Špička, která byla součástí vyšehradského opevnění. V budově je také umístěn panoramatický obraz Hájení Prahy proti Švédům.

Lanová dráha prochází Hladovou zdí, kterou nechal postavil císař a král Karel IV. v letech 1360 – 1362. Své neobvyklé pojmenování získala na památku toho, že byla nouzovou stavbou umožňující zaměstnat pražské obyvatelstvo. Zeď tvořila součást středověkého opevnění města. Na Petříně je také Štefánikova hvězdárna, která zahájila činnost v roce 1930.

Jedním z mnoha pomníků na Petříně je slavná socha básníka K. H. Máchy od J. V. Myslbeka, zhotovená v letech 1910 – 1912. V oblasti Petřína můžete spatřit zahrady Kinského, Lobkovickou, Nebozízek, U rozhledny, Růžový sad, Seminářskou a Strahovskou. Nejmladší je Růžový sad, založený v roce 1932. Na Petříně se dochovala také část barokního opevnění Prahy – bastiony č. IV (sv. Karla), č. V (sv. Vavřince) a č. VI (sv. Vojtěcha).
 

Jak se dostat na Petřín jinak, než lanovkou?

Nejkratší, ale strmá a fyzicky poměrně náročná trasa je přímé vystoupání z Újezda. Převýšení je v tomto případě 130 metrů, výšlap vám však zpříjemní krásné výhledy na Prahu. 

Delší, ale mírnější cesta je ze zastávky Pohořelec. Projdete přes Strahovský klášter a Petřínský park.

Nejsnazším způsobem, jak se dostat na Petřín, je z autobusových zastávek Koleje Strahov nebo Stadion Strahov. Obě zastávky jsou v přímé blízkosti Velkého strahovského stadionu. Od stadionu se téměř po rovině skrze areál vysokoškolských kolejí dostanete až k rozhledně.