Jak nám připomínají
červencové pranostiky, sedmý měsíc je měsícem slunce, sklizně, hojnosti a bohaté úrody, k níž se upínala většina pranostik v předcházejících týdnech. I když se název měsíce odvozuje od červenání plodů na slunci, jeho dějiny rozhodně nejsou jen růžové. Připomeňte si s
Kudy z nudy, co všechno se v červenci v českých zemích stalo.
1. července 1991 – vyhlášení Národního parku Podyjí
Nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný, který leží na Moravě, je
Národní park Podyjí. V oblasti mezi
Znojmem a
rakouským Hardeggem společně se svým rakouským protějškem,
národním parkem Thayatal, chrání zachovalé
říční údolí Dyje. Výhledy na
meandrující řeku patří k nejhezčím v Česku, objevíte tu i
vinice, zajímavé
drobné památníky a
vyhlídkové altány.
1. července 2025 – vyhlášení CHKO Soutok
Takzvaná
Moravská Amazonie, oblast na soutoku
řek Moravy a
Dyje a
obora Soutok, největší obora v České republice, byla vyhlášena
chráněnou krajinnou oblastí Soutok. Krajina nabízí jedinečnou atmosféru
lužního lesa, který je protkaný vodními kanály, slepými rameny a tůněmi.
2. července 1699 – dokončení monstrance Pražské slunce
Při návštěvě
Lorety v
Praze se můžete podívat do
Loretánské klenotnice a prohlédnout si monstranci zvanou zvanou
Pražské slunce, mistrovskou barokní zlatnickou práci, v níž je zasazeno přes šest tisíc diamantů. Údajně pocházejí ze svatebních šatů
Ludmily Evy Františky hraběnky Krakowské z Kolowrat.
3. července 2003 – zápis židovské čtvrti a baziliky sv. Prokopa v Třebíči na seznam světového dědictví UNESCO
V
Třebíči, městě s bohatou historií, můžete obdivovat řadu cenných památek. Ty nevýznamnější z nich,
židovská čtvrť s
židovským hřbitovem a
bazilika sv. Prokopa, byly v červenci 2003 zapsány na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
4. července 1956 – vyhlášení CHKO Moravský kras
Největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v Česku je
Moravský kras. Na jeho území bylo objeveno
více než 1100 jeskyní, z nichž
několik je trvale přístupných veřejnosti. Navštívit můžete také
propast Macocha a
Dům přírody Moravského krasu.
5. července – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Státní svátek připomíná
rok 863, kdy na Velkou Moravu přišli
Cyril a Metoděj. Přinesli s sebou nejen
křesťanství, ale také
písmo a jazyk, které našim předkům pomohlo lépe rozumět bohoslužbě. Jejich dědictví –
hlaholice, staroslověnština, ale i kulturní identita – přežívají dodnes.
6. července – Den upálení mistra Jana Husa (1415)
Kazatel a reformátor
Mistr Jan Hus byl 6. července 1415 upálen v
Kostnici za své názory. Jeho smrt rozvířila vlnu odporu, která nakonec vedla k husitským válkám. Dnes je Hus vnímán jako symbol morálního postoje, odvahy a touhy po spravedlnosti.
Den upálení mistra Jana Husa slavíme jako státní svátek.
6. července 2019 – zápis Hornické kulturní krajiny Krušnohoří a Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem na seznam světového dědictví UNESCO
V
Krušných horách je zajímavé jak to, co vidíte na povrchu, tak podzemní prostory. Celé pohoří je protkané stovkami kilometrů důlních chodeb, které jsou leckdy starší než půl tisíciletí. V roce 2019 byly
hornické památky v saském a českém Krušnohoří zapsány na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zároveň byl na seznam UNESCO zařazen
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem společně s
okolními pastvinami a krajinou.
7. července 1839 – příjezd prvního vlaku do Brna a první železniční neštěstí
Soukromá železniční společnost
Severní dráha císaře Ferdinanda zprovoznila
první úsek železniční trati z
Vídně do
Břeclavi 6. června 1839, o měsíc později se spojení s Vídní dočkalo i
Brno. Kuriozita? Hned v den slavnostního zahájení provozu také došlo k
první železniční nehodě na našem území.
9. července 1357 – položení základního kamene Karlova mostu v Praze
V 5 hodin a 31 minut položil
císař Karel IV. základní kámen ke stavbě
kamenného mostu v
Praze přes
Vltavu, později pojmenovaného po svém zakladateli
Karlův most. Čas nebyl vybrán náhodou, šlo o řadu lichých čísel od jedné do devíti a zpět, takzvaný palindrom. Legenda o číselné řadě 1-3-5-7-9-7-5-3-1 sice je působivá, potíž ale je, že vznikla stovky let po založení Karlova mostu. Ať už to bylo jakkoliv, stavba podle projektu
Petra Parléře byla dokončena roku 1402.
13. července 1925 – v Dolních Věstonicích byla objevena Věstonická venuše
Nejslavnější archeologický nález na území České republiky je
Věstonická venuše. Objevil ji tým
profesora Karla Absolona 13. července 1925 na
archeologickém nalezišti v
Dolních Věstonicích. Originál sošky ze spraše obsahující úlomky hornin a drobné jurské fosilie je uložen ve sbírkách
Moravského zemského muzea v
Brně. V rámci oslav ke sto letům jejího objevení je
do 28. září 2025 vystavena na
speciální výstavě v
Dietrichsteinském paláci na
Zelném trhu.
18. července 1891 – v Praze se rozjely první elektrické tramvaje
V
Praze na Letné byl zahájen provoz
první elektrické tramvaje na území Česka, takzvané
Křižíkovy Elektrické dráhy. Měřila 766 metrů a vedla od populární
Letenské restaurace k dnešní
Stromovce a
Výstavišti, kde tehdy probíhala
Jubilejní zemská výstava.
20. července 1885 – zahájení stavby Národního muzea
V horní části dnešního
Václavského náměstí v
Praze se začalo s kopáním základů budoucího
Národního muzea. Ve veřejném konkurzu na novou muzejní budovu zvítězil projekt
architekta Josefa Schulze, který porotce zaujal především myšlenkou
ústředního Pantheonu. Stavba trvala šest let a náklady dosáhly výše dvou milionů zlatých.
22. července 1927 – poprvé se objevil Ferda Mravenec
V
časopise Pestrý týden se poprvé objevila
postavička Ondřeje Sekory Ferda Mravenec, a to v komiksovém příběhu o opilém mravenci. Tehdy ještě postavička nebyla určena dětem a neměla puntíkovaný šátek.
25. července 1891 – poprvé se rozjela lanovka na Petřín
V
Praze byl zahájen provoz
pozemní lanové dráhy na Petřín, vůbec
nejstarší pozemní lanovky v českých zemích. Její provoz skončil v roce 1916 v souvislosti s
první světovou válkou. Lanovka byla obnovena až v roce 1932, kdy byla zároveň přestavěna na elektrický pohon. V roce 2024 byl přerušen její provoz kvůli silným dešťům, po obnově se má znovu rozjet v roce 2026.
26. července 1855 – poprvé vyšla Babička, knížka od Boženy Němcové
Jednou z prvních žen, které se v 19. století v dobách národního obrození proslavily svým literárním dílem, je
Božena Němcová (1820–1862). Její nejznámější knížkou je
Babička s podtitulem Obrazy venkovského života, inspirovaná dětstvím prožitým v
Ratibořickém údolí u
České Skalice. Dnes se mu říká
Babiččino údolí.
28. července 1914 – začátek první světové války
Sarajevský atentát a následné vypovězení války
Srbsku Rakousko-Uherskem odstartovalo světový konflikt,
první světovou válku. Císařské impérium reagovalo na
atentát na Františka Ferdinanda d’Este z 28. června 1914. Konflikt rychle přerostl v globální válku s ničivými důsledky a s miliony mrtvých. Pro české země to znamenalo čtyři roky utrpení a změnu poměrů: po válce se zrodilo
samostatné Československo.
28. července 2021 – zápis Jizerskohorských bučin na seznam světového dědictví UNESCO
První českou přírodní památkou na
seznamu UNESCO se staly
bučiny v Jizerských horách.
Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je nejenom
největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších Národních přírodních rezervací v České republice.
29. července 1817 – založení Moravského zemského muzea v Brně
V
Brně bylo v
červenci 1817 založeno
Moravské zemské muzeum,
druhé nejstarší muzeum v českých zemích. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav představuje kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází
přes šest a půl miliónu exponátů z různých oborů, k největším pokladům patří
Věstonická venuše.
30. července 1971 – František Venclovský jako první Čech přeplaval kanál La Manche
František Venclovský (1932–1996) byl sportovec a otužilec, který se věnoval dálkovému plavání. V roce 1971 s časem 15 hodin 26 minut přeplaval jako první Čechoslovák
kanál La Manche. Po druhém překonání Lamanšského průlivu 30. srpna 1975 mu byl udělen titul
Zasloužilý mistr sportu.
Prozkoumejte klíčové momenty české historie, které se udály v červenci, od národních parků po historické památky.
Národní park Podyjí byl vyhlášen 1. července 1991.
Pražské slunce je unikátní monstrance, kterou můžete vidět v Loretánské klenotnici v Praze.
V Třebíči najdete židovskou čtvrť a baziliku sv. Prokopa, které jsou zapsány na seznam UNESCO.
Den upálení Jana Husa symbolizuje odvahu a touhu po spravedlnosti a je připomínán jako státní svátek.
V Národním parku Podyjí můžete obdivovat meandrující řeku Dyje, vinice a drobné památníky.
Věstonická venuše byla objevena 13. července 1925 v Dolních Věstonicích.
Moravský kras je nejlépe vyvinutá krasová oblast v Česku s více než 1100 jeskyněmi, z nichž některé jsou přístupné veřejnosti.
První elektrické tramvaje v Praze začaly jezdit 18. července 1891.
Cyril a Metoděj přinesli křesťanství, písmo a jazyk na Velkou Moravu, což pomohlo domorodcům lépe rozumět bohoslužbě.
9. července 1357 byl položen základní kámen Karlova mostu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.